Charles Philip Yorke

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Charles Philip Yorke
CP Yorke by George Romney.jpg
Narození 12. března 1764
Úmrtí 13. března 1834 (ve věku 70 let)
Alma mater St John’s College
Ocenění člen Královské společnosti
Politická strana Toryové
Rodiče Charles Yorke
Příbuzní Joseph Sydney Yorke a Philip Yorke (sourozenci)
Funkce ministr vnitra Velké Británie (1803–1804)
Member of the 4th Parliament of the United Kingdom
poslanec parlamentu Velké Británie
Člen britského Privy Council
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Philip Yorke (12. března 176413. března 1834) byl britský státník ze šlechtického rodu Yorke. Během své kariéry byl téměř třicet let poslancem Dolní sněmovny, zastával funkce ministra války (1801–1803), vnitra (1803–1804) a námořnictva (1810–1812).

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Byl mladším synem významného právníka Charlese Yorke a mladším bratrem irského místokrále 3. hraběte z Hardwicke. Vystudoval v Cambridge, poté podnikl kavalírskou cestu do Itálie (1788–1789), v letech 1790–1818 byl členem Dolní sněmovny. V letech 1790–1810 zastupoval v parlamentu hrabství Cambridgeshire, kde také sloužil v dobrovolnických sborech a nakonec dosáhl hodnosti plukovníka. V letech 1801–1803 byl ministrem války, od roku 1801 zároveň členem Tajné rady.

Krátce byl ministrem vnitra (1803–1804) a nakonec ministrem námořnictva (1810–1812). Do čela admirality byl povolán v rámci širších personálních změn v kabinetu v květnu 1810. Tehdy musel po všeobecné kritice svého působení odstoupit generální polní zbrojmistr 2. hrabě z Chathamu a na jeho místo byl jmenován dosavadní první lord admirality baron Mulgrave. Yorke byl prvním lordem admirality jmenován 1. května 1810 a několik dní nato provedl změnu ve složení komise dalších lordů, mimo jiné do funkce námořního lorda povolal svého mladšího bratra Josepha. Charles Philip Yorke zastával v politice konzervativní stanoviska, bránil emancipaci katolíků a podporou zákazu navštěvovat cizincům a novinářům zasedání Dolní sněmovny způsobil v Londýně pouliční bouře (1810). Své politické působení ukončil odchodem z poslanecké sněmovny v roce 1818.

Od roku 1801 byl členem Královské společnosti, byl též členem Královské společnosti starožitností.

Jeho nemanželský syn Sir Charles Douglas (1806–1887) byl absolventem Cambridgeské univerzity a dlouholetým členem Dolní sněmovny.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]