Philip Yorke, 3. hrabě z Hardwicke

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Philip Yorke, 3. hrabě z Hardwicke
3rdEarlOfHardwicke.jpg
Narození 31. května 1757
Cambridge
Úmrtí 18. listopadu 1834 (ve věku 77 let)
Alma mater Univerzita v Cambridgi
Queens' College
Ocenění člen Královské společnosti
Manžel(ka) Elizabeth Yorke, Countess of Hardwicke
Děti Anne Savile, Countess of Mexborough
Lady Caroline Harriet Yorke
Lady Elizabeth Margaret Yorke
Philip Yorke, Viscount Royston
Lady Catherine Freeman Yorke
Charles James Yorke, Viscount Royston
Rodiče Charles Yorke a Katharine Freeman
Příbuzní Joseph Sydney Yorke a Charles Philip Yorke (sourozenci)
John Savile, 4th Earl of Mexborough[1], Henry Alexander Savile[1], Lady Sarah Elizabeth Savile[1], Rev. Hon. Philip Yorke Savile[1], Charles Stuart Savile[1], Hon. Frederick Savile[1] a Arthur Savile[1] (vnuci)
Funkce Lord Lieutenant Irska
poslanec parlamentu Velké Británie
člen Sněmovny lordů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Philip Yorke, 3. hrabě z Hardwicke (Philip Yorke, 3rd Earl of Hardwicke, 3rd Viscount Royston, 3rd Baron Hardwicke) (31. května 175718. listopadu 1834) byl britský politik ze šlechtické rodiny Yorke. Původně byl členem Dolní sněmovny, jako dědic hraběcího titulu byl později místokrálem v Irsku a získal Podvazkový řád. Jeho mladší bratr Charles Philip Yorke (1764–1834) byl ministrem vnitra a námořnictva, další bratr Joseph Sydney Yorke (1768–1831) dosáhl v námořnictvu hodnosti admirála.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Byl nejstarším synem významného právníka Charlese Yorke (1722–1770) a vnukem lorda kancléře 1. hraběte z Hardwicke. Studoval v Harrow a v Cambridge, poté podnikl kavalírskou cestu. V letech 1780–1790 byl členem Dolní sněmovny (stejně jako další příslušníci rodu Yorke zastupoval v parlamentu hrabství Cambridgeshire). V roce 1790 po strýci Philipovi zdědil titul hraběte z Hardwicke a vstoupil do Sněmovny lordů, zároveň převzal post lorda-místodržitele v hrabství Cambridgeshire (1790–1834). V rodové tradici patřil původně k whigům, později se připojil ke stoupencům W. Pitta mladšího. V letech 1801–1805 byl místokrálem v Irsku, od roku 1801 zároveň člen irské Tajné rady. Byl prvním irským místokrálem po vyhlášení anglicko-irské unie a podporoval emancipaci katolíků, v roce 1803 obdržel Podvazkový řád. Z pozice člena Sněmovny lordů se politice aktivně věnoval až do vysokého věku, v roce 1831 podpořil volební reformu.

Byl též členem Královské společnosti (1790), členem Královské společnosti starožitností (1791) a kurátorem Britského muzea (1802–1834), mimo jiné získal čestný doktorát v Cambridge.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1782 se oženil s Elizabeth Lindsay (1763–1858), dcerou 5. hraběte z Balcarresu. Nejstarší z dcer Catherine (1786–1863) se provdala za 2. hraběte z Caledonu, další dcera Anne (1788–1870) se provdala za 3. hraběte z Mexborough, třetí Elizabeth (1789–1867) byla manželkou dlouholetého vyslance v Rusku a ve Francii barona Stuarta a nejmladší Caroline (1794–1873) byla manželkou 2. hraběte Somerse. Starší syn Philip Yorke, vikomt Royston (1784–1808), studoval v Cambridge, byl členem Dolní sněmovny (1806–1808) a zahynul při ztroskotání lodi v Baltském moři. Titul vikomta Roystona jako dědice hraběte z Hardwicke po něm převzal mladší bratr Charles James Yorke (1797–1810), který však zemřel krátce poté.

Po smrti 3. hraběte z Hardwicke zdědil titul synovec, admirál a konzervativní politik Charles Philip Yorke (1799–1873).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]