Ciaccona

Ciaccona /tʃakˈko:na/^[1] (španělsky: chacona /tʃa'koˑna/; ve francouzské, anglické a německé hudební literatuře: chaconne /ʃaˈkɔn/), je druh hudební formy. Původně se jednalo o charakteristický tanec ze Španělska, či Latinské Ameriky 16. století.^[2].

Původ

Původně tanec spíše živého a žertovného charakteru v trojdobém taktu na vystavěný na ostinátním basu,^[3] později u francouzského dvora získal poněkud přísnější obrys a na počátku 17. století se objevuje v baletu, opeře a instrumentálních suitách.^[2].

Později se výraz vztahoval na jakoukoli skladbu v mírném ¾ tempu, a která se rozvíjela do několika variací nad basovou linkou.

V 17. století se můžeme setkat s několika spíše výjimečnými případy ciaccon u Claudia Monteverdiho (Zefiro torna) a Heinricha Schütze (Es steh Gott auf, třetí část).^[4]

Bas charakterizující ciacconu podléhá pravidlu: pohybuje se od tóniky k dominantě vzestupným či sestupným pohybem, chromaticky nebo diatonicky. Může být také skrytý, umožňuje-li harmonie ve vrchních hlasech vnímat její přítomnost.

Passacaglia

Ciaccona 17. století, jak nacházíme ve Frescobaldiho modelu, je zpravidla v durové tónině, zatímco passacaglia je obvykle v moll.^[5] Ve francouzské praxi 18. století, se passacaglia více opírá o melodické basso ostinato, zatímco ciaccona, "v italské praxi na sklonku [17. století], je v mnoha ohledech vedena volněji".^[6]

Reference

↑ ciaccóna, vocabolario etimologico, vocabolario Gabrielli, vocabolario Sabatini Coletti.
↑ ^a ^b La nuova enciclopedia della musica Garzanti, Milano 1988
↑ Alexander Silbiger, "Chaconne," The New Grove Dictionary of Music and Musicians, ed. S. Sadie and J. Tyrrell (London: Macmillan, 2001)
↑ Gerald Drebes: ‘‘Schütz, Monteverdi und die „Vollkommenheit der Musik“ – „Es steh Gott auf“ aus den „Symphoniae sacrae“ II (1647)‘‘. In: ‘‘Schütz-Jahrbuch‘‘, Jg. 14, 1992, p. 25-55, spec. 42-50, online: [1] Archivováno 16. 1. 2013 na Wayback Machine.
↑ Silbiger 1996, §6.
↑ Fischer 1968, 34.

Literatura

Jaap Schroder, Bach’s Solo Violin Works, a performer’s guide, Yale University Press, 2007.
Renato Ricco, L’evoluzione stilistico-formale della Ciaccona per violino solo (parte prima), in «A tutto arco», (rivista ufficiale di ESTA Italia-European String Teachers Association), anno 2, numero 3, 2009, pp. 13–21.
Renato Ricco, L’evoluzione stilistico-formale della Ciaccona per violino solo (parte seconda), in «A tutto arco», (rivista ufficiale di ESTA Italia-European String Teachers Association), anno 2, numero 4, 2009, pp. 18–23.

Související články

Passacaglia

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu ciaccona na Wikimedia Commons

[1] ciaccóna, vocabolario etimologico, vocabolario Gabrielli, vocabolario Sabatini Coletti.

[#1-2] La nuova enciclopedia della musica Garzanti, Milano 1988

[3] Alexander Silbiger, "Chaconne," The New Grove Dictionary of Music and Musicians, ed. S. Sadie and J. Tyrrell (London: Macmillan, 2001)

[4] Gerald Drebes: ‘‘Schütz, Monteverdi und die „Vollkommenheit der Musik“ – „Es steh Gott auf“ aus den „Symphoniae sacrae“ II (1647)‘‘. In: ‘‘Schütz-Jahrbuch‘‘, Jg. 14, 1992, p. 25-55, spec. 42-50, online: [1] Archivováno 16. 1. 2013 na Wayback Machine.

[5] Silbiger 1996, §6.

[6] Fischer 1968, 34.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]