Cejpův dům
| Cejpův dům | |
|---|---|
,_roh_Mal%C3%A9_n%C3%A1m._a_Dlouh%C3%A9_ul._127-.JPG) | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesance, klasicismus |
| Výstavba | 1571 |
| Přestavba | 19. století |
| Pojmenováno po | Martin Cejp z Peclinovce |
| Technické parametry | |
| Počet podlaží | 3 |
| Poloha | |
| Adresa | Malé náměstí 127, Hradec Králové,  Česko |
| Ulice | Dlouhá |
| Souřadnice | 50°12′38,03″ s. š., 15°50′7,8″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 14290/6-410 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cejpův dům nebo také Cejpův palác je označení pro městský palác na rohu Malého náměstí a Dlouhé ulice (č. p. 127) v Hradci Králové. Budova je zařazena na seznam kulturních památek ČR. Dům je cenný historicky i architektonicky (jedna z mála dochovaných renesančních staveb ve městě a zároveň památka na významnou osobnost v dějinách města).[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Pozemek, na němž stavba stojí, byl vymezen v rámci výstavby města již ve 14. století. Nejstarší dochovaná zděná část stavby (obvodové zdivo a dispozice severního traktu) pochází pravděpodobně z 2. poloviny 15. století.
V 16. století původní stavbu po svých rodičích zdědil[2] pozdější dlouholetý městský primas Martin Cejp z Peclinovce a rozhodl se pro vybudování honosného renesančního rodového paláce. V roce 1571 proto proběhla zásadní přestavba, rozšíření původní stavby a zvýšení o druhé patro (letopočet 1571 je vidět na jednom z okenních portálů[3]). I po jeho smrti (1599) zůstal v držení rodu Cejpů z Peclinovce.
V roce 1667[1]/1668[4] byl kvůli dluhům tento dům spolu s pivovarskou částí čp. 128 prodán Janu Coenensovi (Johannu C. z Coenensu), podkomořímu královny a jejích věnných měst.[4] Roku 1672 dům přešel na jeho stejnojmenného syna. Po jeho smrti v roce 1711 dům koupil smiřický purkrabí Tomáš Braun s manželkou Marií Magdalenou a po jeho smrti roku 1740 jej získala Anna Cejpová. Ta roku 1744 dům prodala Inocenci Švendovi, za jehož éry budova dvakrát vyhořela (1747 a 1762). V roce 1763 se majiteli stali František a Klára Švendovi, ale již následujícího roku (1764) budovu prodali Janu N. a Františce Křížovým. Kříž byl hospodářským inspektorem a primátorem (purkmistrem tzv. regulovaného magistrátu) Hradce Králové v letech 1788–1796.[5][6]
V roce 1792 palác koupilo město pro krajský úřad, který se do města vrátil v červnu toho roku z Hořiněvsi. Od roku 1849 (asi do roku 1875) v budově sídlilo okresní hejtmanství, později soudy, cejchovní úřad či vyšší dívčí škola, kterou vedl Kristian Stefan.[6][1] Po roce 1945 zde až do roku 2020 sídlily učňovské školy (SOU služeb).[1]
Stavba a architektura
[editovat | editovat zdroj]Na počátku 19. století bylo renesanční průčelí částečně upraveno klasicistně. Vznik brány do dvora je datován do roku 1818.[1] V roce 1819 byla zbudována společná zeď s vedlejší budovou poštmistra Kaldarara.[6] Další úpravy proběhly po požárech a pro potřeby školy v 19. století (doloženy 1898). V roce 1902 byla dispozice budovy upravena do nynější podoby, když došlo k přeložení schodiště a vstupu do Dlouhé ulice.[1]
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]V budově v roce 1927 bydlel František Žaloudek, tvůrce modelu pevnostního Hradce Králové a kustod místního muzea.[6][7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f Měšťanský dům zv. Cejpův palác. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-09-26]. Dostupné online.
- ↑ SVOBODOVÁ, Sabina. Architektura poslední čtvrtiny 16. století v Hradci Králové. Bakalářská práce [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2021 [cit. 2023-09-27]. Dostupné online.
- ↑ DOUBRAVA, Aleš. Kapitoly dějin města Hradce Králové. 6. kapitola: Martin Cejp z Peclinovce a hradecká renesance. Zpravodaj Městského národního výboru v Hradci Králové [online]. Městský národní výbor Hrade Králové, 1967 [cit. 2023-09-27]. Čís. 8. Dostupné online.
- ↑ a b RYBIČKA, Antonín. Královéhradecké rodiny erbovní [online]. Praha: 1873 [cit. 2022-11-18]. Dostupné online.
- ↑ ZIMMERMANN, Petr. Radnice v Hradci Králové : její reprezentanti a jejich činnost v letech 1850-1998. Hradec Králové: Nadace Historica 119 pages s. Dostupné online. ISBN 80-901805-9-0, ISBN 978-80-901805-9-8. OCLC 47283373
- ↑ a b c d DOUBRAVA, Aleš. Ulicemi města Hradce. Zpravodaj Městského národního výboru v Hradci Králové [online]. 1970 [cit. 2022-11-21]. Dostupné online.
- ↑ Cejpův palác v Hradci Králové. www.turistika.cz [online]. [cit. 2022-01-13]. Dostupné online.