Přeskočit na obsah

CD69

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

CD69 (zkratka z angl. cluster of differentiation 69) je membránově vázaný Ca2+-dependentní C-lektinový receptor II. typu[1]. Představuje časný aktivační marker celé řady buněk imunitního systému. Je exprimován T lymfocyty, B lymfocyty, NK buňkami, monocyty, makrofágy, neutrofily a eosinofily a dalšími buněčnými typy, nejčastěji v závislosti na jejich aktivačním stavu[2]. Jeho exprese mimo jiné zprostředkovává retenci v tkáních nebo se podílí na vzniku regulačních T lymfocytů. Taktéž stojí za potlačením polarizační preference do Th1/Th17 zánětlivé imunitní odpovědi[1].

Struktura a ligandy[editovat | editovat zdroj]

Gen pro CD69 se nachází na chromozomu 6 v genovém klastru NK (zkratka z angl. natural killer). Protein CD69 je homodimer, jehož podjednotky jsou odlišně glykosylovány a spojeny disulfidickým můstkem. Každá z podjednotek obsahuje extracelulární, transmembránovou a intracelulární část[1]. CD69 je preformovaný v cytoplazmě klidových buněk a po jejich aktivaci je vystavován během několika hodin[2].

Specifickým ligandem CD69 je v první řadě sacharidy-vázající protein galektin-1 (Gal-1). Gal-1 je ve vysoké míře exprimován na regulačních T lymfocytech a signalizace po navázání na CD69 vede k podpoře ustanovení T buněčné tolerance zprostředkované právě regulačními T lymfocyty. U T regulačních lymfocytů také tato signalizace podněcuje zvýšenou produkci IL-10, tedy významného protizánětlivého efektorového cytokinu regulačních T lymfocytů. Dále je Gal-1 exprimován dendritickými buňkami či makrofágy[1]. Navázání CD69 na Gal-1 exprimovaný dendritickými buňkami vede k potlačení polarizace Th17 zánětlivé imunitní odpovědi[3]. Regulace vzniku regulačních T buněk je taktéž zprostředkována skrze ligand S100A8/S100A9[1] (Ca2+ vazebné proteiny účastnící se modulace zánětlivé imunitní odpovědi[4]).

CD69 dále figuruje jako agonista receptoru pro sfingosin-1-fosfát (S1PR1). Hlavním důsledkem interakce CD69 a S1PR1 je retence T lymfocytů v rámci uzliny[5].

Mezi další ligandy se řadí myosinové lehké řetězce 9 a 12[6] a oxidované nízkodenzitní lipoproteiny (LDL). Při interakci CD69-oxLDL je navozena zvýšená exprese PD-1 receptoru na pomocných T lymfocytech[7].

Funkce[editovat | editovat zdroj]

CD69 reguluje diferenciaci pomocných T lymfocytů (Th)[editovat | editovat zdroj]

Polarizace Th buněčných subpopulací je řízena především kombinací cytokinů, které působí na naivní CD4+ T lymfocyty přes specifické JAK/STAT dráhy. Výsledná signalizace vede k ustanovení exprese transkripcích faktorů a sekreci efektorových cytokinů typických pro danou Th populaci. Cytoplazmatická část molekuly CD69 navozuje JAK3 signalizaci, která následně fosforylací aktivuje STAT5. STAT5 poté inhibuje produkci IL-17 přímou kompeticí se STAT3 (signalizace mimo jiné IL-6), který se navazuje na enhancery v rámci genu pro IL-17 (Il-17 gen). Zmíněná balance STAT5 a STAT3 signalizace je taktéž důležitá pro diferenciaci regulačních T lymfocytů. Regulační T lymfocyty, které exprimují CD69 mají vyšší imunosupresivní potenciál v porovnání s těmi, které jsou CD69-. CD69 je dále důležitý pro vznik přirozených regulačních T lymfocytů (nTreg) v brzlíku[1].

CD69-S1PR1 interakce umožňuje retenci a plnohodnotnou aktivaci T lymfocytů v uzlině[editovat | editovat zdroj]

Zadržování naivních T lymfocytů v uzlině na základě interakce CD69 a S1PR1 umožňuje opakovanou expozici antigenu, tedy dostatečný čas pro kontakt antigen prezentující buňky (APC) a T lymfocytu. Zvýšená exprese CD69 po aktivaci naivního T lymfocytu podporuje po navázání na S1PR1 internalizaci a degradaci tohoto receptoru. S1PR1 se za nepřítomnosti CD69 (buňka například nerozpoznala antigen a neexprimuje časný aktivační marker) navazuje na jeho přirozený ligand sfingosin-1-fosfát (S1P), jehož koncentrace jsou vysoké v krvi či lymfě[8]. Tato interakce poté indukuje migraci T lymfocytu z lymfatické uzliny do cirkulace[1].

Další role CD69[editovat | editovat zdroj]

CD69 je považován za marker tkáňově rezidentních paměťových T lymfocytů, především v kůži. CD69 je hyperexprimován také na prekurzorech těchto paměťových populací po jejich vstupu do konkrétní tkáně, kdy blokují S1PR1, a indukují tak tkáňovou retenci. CD69 může také podporovat příjem aminokyselin T lymfocyty na základě interakce s aminokyselinovým transportérem LAT-1[1].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g h CIBRIÁN, Danay; SÁNCHEZ‐MADRID, Francisco. CD69: from activation marker to metabolic gatekeeper. European Journal of Immunology. 2017-06, roč. 47, čís. 6, s. 946–953. Dostupné online [cit. 2024-06-10]. ISSN 0014-2980. DOI 10.1002/eji.201646837. PMID 28475283. (anglicky) 
  2. ↑ a b JIMÉNEZ-FERNÁNDEZ, María; DE LA FUENTE, Hortensia; MARTÍN, Pilar. Unraveling CD69 signaling pathways, ligands and laterally associated molecules. EXCLI Journal. 2023-03-16, roč. 22, s. 334–351. PMID: 37223078 PMCID: PMC10201016. Dostupné online [cit. 2024-06-10]. ISSN 1611-2156. DOI 10.17179/excli2022-5751. PMID 37223078. 
  3. ↑ YU, Xizhi; QIAN, Junjie; DING, Limin. Galectin-1: A Traditionally Immunosuppressive Protein Displays Context-Dependent Capacities. International Journal of Molecular Sciences. 2023-01, roč. 24, čís. 7, s. 6501. Dostupné online [cit. 2024-06-10]. ISSN 1422-0067. DOI 10.3390/ijms24076501. (anglicky) 
  4. ↑ WANG, Siwen; SONG, Rui; WANG, Ziyi. S100A8/A9 in Inflammation. Frontiers in Immunology. 2018-06-11, roč. 9, s. 1298. PMID: 29942307 PMCID: PMC6004386. Dostupné online [cit. 2024-06-10]. ISSN 1664-3224. DOI 10.3389/fimmu.2018.01298. PMID 29942307. 
  5. ↑ CHEN, Hongwen; QIN, Yu; CHOU, Marissa. Transmembrane protein CD69 acts as an S1PR1 agonist. eLife. 2023-04-11, roč. 12, s. e88204. Dostupné online [cit. 2024-06-10]. ISSN 2050-084X. DOI 10.7554/eLife.88204. 
  6. ↑ HAYASHIZAKI, Koji; KIMURA, Motoko Y.; TOKOYODA, Koji. Myosin light chains 9 and 12 are functional ligands for CD69 that regulate airway inflammation. Science Immunology. 2016-09-16, roč. 1, čís. 3. Dostupné online [cit. 2024-06-10]. ISSN 2470-9468. DOI 10.1126/sciimmunol.aaf9154. (anglicky) 
  7. ↑ JIMÉNEZ-FERNÁNDEZ, María; RODRÍGUEZ-SINOVAS, Cristina; CAÑES, Laia. CD69-oxLDL ligand engagement induces Programmed Cell Death 1 (PD-1) expression in human CD4 + T lymphocytes. Cellular and Molecular Life Sciences. 2022-08-05, roč. 79, čís. 8, s. 468. Dostupné online [cit. 2024-06-10]. ISSN 1420-9071. DOI 10.1007/s00018-022-04481-1. PMID 35930205. (anglicky) 
  8. ↑ YANAGIDA, Keisuke; HLA, Timothy. Vascular and Immunobiology of the Circulatory Sphingosine 1-Phosphate Gradient. Annual Review of Physiology. 2017-02-10, roč. 79, čís. 1, s. 67–91. Dostupné online [cit. 2024-06-10]. ISSN 0066-4278. DOI 10.1146/annurev-physiol-021014-071635. PMID 27813829. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=CD69&oldid=24000293“