Bílý Beránek (Stodůlky)
| Bílý Beránek | |
|---|---|
 Oblast Bílého beránka na Výškopisném plánu hlavního města Prahy s okolím (1920–1924) | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 18. století |
| Zánik | 1985 |
| Stavebník | Vavřinec Kubr |
| Další majitelé | rod Kubrů z Ruzyně |
| Poloha | |
| Adresa | Praha 5 - Stodůlky,  Česko |
| Ulice | Plzeňská |
| Souřadnice | 50°3′42,18″ s. š., 14°18′35,01″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40847/1-1721 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bílý Beránek (Zum Weissen Lamm, původně U bílé ovce) byl zájezdní hostinec z roku 1740 u říšské (plzeňské, norimberské) silnice (dnes ulice Plzeňská) proti odbočení lipské či slánské silnice (dnes ulice Slánská), u odbočení dnešní Jeremiášovy ulice ve Stodůlkách,[1] nedaleko západně od dvora Háje a kaple Nalezení svatého Kříže. Od roku 1974 do roku 1983 byl zapsán jako kulturní památka, roku 1985 byl zbořen.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ruzyňský rychtář Vavřinec Kubr hostinskou usedlost s polnostmi, loukami, zahradami a rybníčkem u nově vyměřené silnice z Prahy založil a na vlastní náklady postavil na vrchnostenském pozemku na zeleném drnu v letech 1738–1740. Název získal hostinec podle chovu ovcí, který byl tehdy ve Stodůlkách rozšířen. Ve zprávě z roku 1740 (tedy rok před bavorsko-francouzskou okupací Prahy) mu nejvyšší purkrabí Jan Arnošt Staffgotsch potvrdil hospodu U bílé ovce jako dědičnou držbu.
Roku 1840 za vlastníka Karla Kubra hostinec vyhořel. Budovu s pozemky majitel prodal svému synovci Matěji Kubrovi, který hostinec obnovil a dál provozoval.[2] V roce 1860 je majitelem hostince jeho syn Jan Kubr.[3] Roku 1939 Kubrovi pro zpeněžení dobytka pronajali hospodářské budovy a část polí Zemědělskému svazu, který přestavěl stáje a přistavěl kanceláře.[2] Kubrovi zde vedli hostinskou činnost až do roku 1949. Až do konce 50. let zde bydlela majitelka Albína Kubrová, pohostinství však provozovala Jednota Praha-západ. Po smrti majitelky byla roku 1961 usedlost vyvlastněna.
Roku 1974 byl hostinec zapsán jako kulturní památka, avšak v roce 1981 požádal ONV Praha 5 o upuštění od ochrany kvůli havarijnímu stavu objektu a roku 1983 byla ochrana zrušena. Při výstavbě sídliště a přestavbě křižovatky v roce 1985 byla budova zbořena.[2] Zhruba na jejím místě nyní stojí kancelářská novostavba čp. 1110 (Jeremiášova 1110/21, Plzeňská 1110/303), kterou vlastní Stodůlská správa nemovitostí spol. s r.o.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Na empírovou obytnou budovu s mělkým rizalitem v průčelí navazoval dvůr obklopený hospodářskými budovami při Plzeňské ulici.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 7346-1, mapový list č. 1. Dostupné z WWW
- ↑ a b c d Barbora Lašťovková: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. S. 36 - 37.
- ↑ AHMP. Archiválie: STD O2 1833-1860, snímek 100 Dostupné z WWW
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LAŠTOVKOVÁ, Barbora; KOŤÁTKO, Jiří. Pražské usedlosti. Praha: LIBRI, 2007. 360 s. ISBN 978-80-7277-346-6.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hospoda Bílý beránek na Wikimedia Commons - 25. Z kalvárie na hráz věčnosti, Vycházky po Praze, 5. 11. 2006, autorkou projektu je Zuzana Vlachová
- Ves Ruzyně a Kubrův statek Archivováno 6. 10. 2018 na Wayback Machine., restaurace U Rychtáře
- Staré Stodůlky, Praha neznámá, 1. 4. 2014
- hospoda Bílý Beránek, Památkový katalog, Národní památkový ústav
- Müllerova mapa - rok 1720, mapový list č. 13
