Bzyb (vesnice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bzyb
Бзыҧ
Pohled na Bzyb
Pohled na Bzyb
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 40 m n. m.
Stát AbcházieAbcházie Abcházie
Okres Okres Gagra
Bzyb
Bzyb
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 4 719 (2011[1])
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bzyb nebo Bzypta (abcházsky Бзыҧ nebo Бзыҧта, gruzínsky ბზიფი - Bzipi) je sídlo městského typu v Abcházii v okresu Gagra. Leží přibližně 10 km jihovýchodně od okresního města Gagra. Sídlo sousedí na východě s Kaldachvarou, na jihovýchodě s Amžikuchvou, jež se obě nacházejí v okresu Gudauta, na jihu se Ldzaa a s Alachadzy a na západě s Psacharou. Na severu od sídla se rozkládá těžko prostupný Bzybský hřbet. Bzyb protíná hlavní silnice spojující Rusko se Suchumi, na níž se zde napojuje odbočka na sever k turisty oblíbenému horskému jezeru Rica. Dále je zde velké nádraží. Sídlem protéká stejnojmenná řeka.

Části sídla[editovat | editovat zdroj]

Součástí tohoto sídla městského typu jsou následující části:[2]

Sídlo městského typu Bzyb
  • Bzyb (Бзыҧ)
  • Adžyrvijara (Аџьрҩара) - gruzínsky იფნარი (Ipnari)
  • Akvara (Аҟәара) - gruzínsky აყვარა
  • Arasadzych (Арасаӡыхь) - gruzínsky არასაძიხი (Arasadzichi)
  • Atydzta (Аҭыӡҭа) - gruzínsky ათიძთა
  • Bzypta (Бзыҧҭа) - gruzínsky ბზიბტა; v 50. letech Bzipischevi
  • Dzychča (Ӡыхьҿа) - gruzínsky ძიხჩა

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rozvaliny Bzybského chrámu z 10. století

Původní název tohoto sídla byl Abgaborta.

První osídlení je zde doloženo již od raného středověku. V blízkosti vesnice na úpatí Bzybského hřbetu po pravé straně řeky Bzyb se nachází zřícenina středověké tvrze. Další důležitou památkou jsou rozvaliny Bzybského chrámu z 10. století, které se nacházejí uvnitř pozůstatků tvrze, jež byla obehnána hradbami, pilíři a hlavní bránou. V okolí se během archeologických vykopávek našly kovářské předměty a zbraně, jež byly vyrobeny v 9.13. století.[3]

V pozdním středověku přišla tvrz o svůj vojenský význam a celá Abgaborta se stala majetkem šlechtického rodu Inal-Ipa. Obyvatelé se zabývali zemědělstvím a na sever v horách vznikla tradice horského včelařství. Z této doby pochází stará abchazská legenda: Kromě zemědělství se zdejší obyvatelé zabývali i lovem. A v obtížně dostupných horských jeskyních či v hlubokých lesích žili příslušníci jakéhosi lesního bratrstva (abrekové). Někteří abrekové byli poddaní Inal-Ipů, kteří uprchli před útiskem nových knížat, nebo zločinci na útěku. Mezi nimi žili i dva bratři z horské vesnice Pschu, kteří se schovávali v jedné z jeskyní v oblasti. Kníže Inal-Ipa je během jedné lovecké výpravy objevil a pozval oba k sobě na návštěvu pod příslibem udělení své ochrany. Bratři se vydali do jeho tvrze, ale kníže porušil svůj slib a udělal z nich své sluhy, kterým dal přízviska „Avidzba“. Mladší z nich dostal za úkol sloužit paní kněžně. Avšak on a kněžna se do sebe zamilovali, a tak kněžna spolu s oběma bratry uprchla z panství na východ, až k řece Gumistě. Jakmile to kníže Inal-Ipa zjistil, vydal se s družinou je pronásledovat. Aby starší z bratrů zachránil kněžnu a jejího milého, obětoval se a v úzkém údolí se s pronásledovateli střetl. Svými šípy zabil jak vojáky knížete, tak knížete samotného, avšak sám utrpěl při potyčce smrtelná zranění a zemřel. Mladší bratr s kněžnou utekli až do obce Guma, kde se vzali a založili velkou rodinu Avidzba.[3]

Obec zůstávala až do počátku 20. století spíše bezvýznamná. Celé území současného sídla totiž spadalo pod správu sousední obce Kaldachvara (místní obyvatelé nazývali tuto část Kaldachvara Lyrcu (Калдахәара лырцә), v překladu do češtiny "Západní přesříční Kaldachvara"). Avšak od 30. let nastal bouřlivý rozvoj. Byla zahájena kolektivizace a už v roce 1930 byl založen kolchoz, jenž byl později pojmenovaný jako „Kolchoz 18. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu“. Byla zde postavena škola s abchazským vyučovacím jazykem. Později byly při kolchozu zřízeny dva další sovchozy, které se zaměřily na pěstování tabáků, citrusů a dalších subtropických plodin. K nim brzy přibyl průmysl a vznikla zde nakonec největší průmyslová zóna v celém okrese Gagra: mlékárna, masokombinát, pivovar, podnik na výrobu limonády, autopark a další podniky.[3]

V roce 1948 byla Abgaborta osamostatněna a přejmenována na současný název Bzyb. Vznikl samostatný Bzybský selsovět. V jeho rámci zde byla v roce 1977 dokončena výstavba bzybského stavebního podniku, který se specializoval na bytovou výstavbu (panelové domy) a na konstrukci hotelů a turistických zařízení. Několik panelových domů v té době bylo postaveno i v centru Bzybu, kde prudce rostl počet obyvatel, zejména gruzínské národnosti.

Na jaře 1991 se z Bzybu stalo z rozhodnutí úřadů Abchazské ASSR a s posvěcením Nejvyššího sovětu Gruzínské SSR sídlo městského typu[4] a začalo se nazývat Bzypta. Avšak oba názvy si jsou i v současnosti spíše rovnocenné.

V roce 1992, když v Abcházii vypukla válka, se Bzypta stala součástí centra abchazského odporu proti gruzínské vládě v Gudautě. Na podzim toho roku byla z tohoto sídla vedena vojenská výprava proti výsadku gruzínské armády, jež se vylodila v Gagře. Výsledkem bitvy bylo abchazské vítězství, díky kterému byla Bzybta ušetřena větších bojů. Avšak celou oblast opustili gruzínští obyvatelé, a tak Bzypta přišla o více než polovinu z nich z celkem deseti tisíc.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Dle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel sídla 4719 a jejich složení je následovné:[1]

  • 2581 Abchazů (54,7 %)
  • 1298 Arménů (27,5 %)
  • 507 Rusů (10,7 %)
  • 175 Gruzínů (3,7 %)
  • 41 Ukrajinců (0,9 %)
  • 12 Pontských Řeků (0,3 %)
  • 105 příslušníků ostatních národností (2,2 %)

V roce 1989, před válkou v Abcházii žilo v centru Bzybu 1811 obyvatel a v celém sídle městského typu 10 467 obyvatel.[5]

V roce 1959 žilo v centru Bzybu 767 obyvatel a v celém Bzybském selsovětu 3917 obyvatel.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kvarčija, V. E. Историческая и современная топонимия Абхазии (Историко-этимологическое исследование). Dom Pečati. 2006. Suchum. 328 s.
  • Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. Abchazská akademie věd. 2002. Suchum. 686 s. (Dostupné online)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b (rusky) www.ethno-kavkaz.narod.ru - sčítání lidu v Abcházii 2011
  2. Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. str. 179.
  3. a b c Бзыпта (Бзыбь). abkhazia-apsny.ru. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online.
  4. Nuvba. Бзыпта. Livejournal. 1. října 2015. Dostupné online.
  5. Sčítání lidu v Sovětském svazu z roku 1989
  6. Sčítání lidu v Sovětském svazu z roku 1959