Budova Českého rozhlasu Plzeň
| Budova Českého rozhlasu Plzeň | |
|---|---|
 Sídlo ČRo Plzeň na plzeňském Náměstí Míru | |
| Účel stavby | |
oficiální sídlo | |
| Základní informace | |
| Sloh | Funkcionalismus |
| Architekt | Karel Tausenau František Hurta Václav Pavelka |
| Výstavba | 1947–1953 |
| Stavebník | Československý rozhlas Plzeň |
| Poloha | |
| Adresa | náměstí Míru 2363/10, 301 00, Plzeň 3, Plzeň 3,  Česko |
| Ulice | Náměstí Míru |
| Souřadnice | 49°43′51,02″ s. š., 13°22′22,03″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 52011/4-5296 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Budova Českého rozhlasu Plzeň (původně budova Československého rozhlasu Plzeň) je pozdně funkcionalistické sídlo Českého rozhlasu Plzeň, dříve Československého rozhlasu Plzeň, na náměstí Míru v Plzni na Borech. Autorem projektu byl kolektiv architektů Karel Tausenau, František Hurta a Václav Pavelka. Byla postavena mezi léty 1947 až 1953, s následnou dostavbou druhého křídla roku 1956. Jako jedna z prvních v Československu pak vznikla jakožto stavba určená přímo pro potřeby rozhlasového studia.
Budova byla v roce 2002 prohlášena za kulturní památku[1][2].
Historie[editovat | editovat zdroj]
Československý rozhlas Plzeň[editovat | editovat zdroj]
České vysílání v Plzni bylo zahájeno v posledních dnech druhé světové války, když 5. května 1945 obsadili čeští vlastenci středovlnný vysílač na soutoku řek Radbuzy a Mže v bunkru v místech dnešního sportovního areálu ve Štruncových sadech. Dne 6. května kolem poledne Plzeň osvobodila americká armáda a čeští vlastenci pokračovali ve vysílání společně s nimi. O provoz rozhlasu se zasloužil také Josef Skupa a od června téhož roku se již vysílalo každý den od 7.15 do 23.00 hodin. O měsíc později studio přešlo jako první poválečná mimopražská stanice pod Československý rozhlas.[3]
Výstavba[editovat | editovat zdroj]
V roce 1946 byla vyhlášena architektonická soutěž na výstavbu budovy rozhlasu v Plzni, které zvítězil kolektiv vedený Karlem Tausenauem. Budova měla být postavena ve třech etapách. V letech 1947 až 1953 vybudováno západní křídlo na půdorysu písmene L. V druhé etapě vznikla východní část obdélného tvaru, který byla uvedené do provozu roku 1956. K realizaci třetí etapy v podobě koncertního sálu nikdy nedošlo.
Popis stavby[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o dvouposchoďovou budovu vybudovanou ve stylu pozdního funkcionalismu ve dvou realizovaných etapách s plochou střechou. V budově se nachází několik rozhlasových studií a prostory kanceláří. Fasáda je tvořena obkladem keramickými dlaždicemi. Okna jsou symetricky umístěna v pravidelných sdružených pásech. Hlavní vstup je orientován západním směrem do lesnatého parku rozkládajícího se na náměstí Míru, nedaleko tramvajové zastávky Náměstí Míru.
Budova plzeňského rozhlasu patří k nejlepším příkladům českého pozdního funkcionalismu, byla proto v roce 2002 prohlášena nemovitou kulturní památkou.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-08-12]. Identifikátor záznamu 471955 : rozhlas. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ VALDHANSOVÁ, Lucie. Budova Československého rozhlasu. 1947–1953 / 1956 [online]. Plzeňský architektonický manuál. Dostupné online.
- ↑ Z historie Českého rozhlasu Plzeň [online]. Český rozhlas Plzeň. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu budova Českého rozhlasu Plzeň na Wikimedia Commons - Soutěž o stavbu století Plzeňského kraje
- Karel Tausenau
