Bruselská krajka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Bruselská krajka (angl.: Brussels lace, něm.: Brüsseler Spitze) je souhrnné označení pro různé druhy krajek vyráběných v Bruselu a okolí asi od roku 1600. Krajky byly původně z lněné příze, obvykle z kombinací paličkování a šití. Od jiných druhů krajek se liší zejména nákladným vypracováním z mimořádně jemných přízí. [1]

Schéma vazby paličkované půdice pro bruselskou krajku

Způsob výroby a výrobní náklady[editovat | editovat zdroj]

Lněná příze na původní bruselské krajky se vyráběla ručně (podle nepotvrzených údajů) až do jemnosti 2 tex (asi 1/10 tloušťky nejjemnější strojně vyráběné lněné příze). V roce 1859 se platilo z kilogram až 500 anglických liber (£) a 1 kg lněných krajek se dal prodat až za 1500 £ . [2] Půdice sestávala z pruhů asi 3 cm širokých a 0,20-1,20 m dlouhých, sešívaných dohromady zvláštním způsobem známým dlouhou dobu jen v Bruselu. Vzorované motivy, většinou květiny, byly buďto šité (point á l´aiguille) nebo paličkované (point plat). Krajky se vyráběly převážně po domácku. Zhotovení krajky sestávalo z několika oddělených operací (zhotovení půdice, šití nebo paličkování určité části vzoru, spojování vzorů s půdicí atd), každou z nich prováděla specializovaná dělnice podle přesného návodu mistra.

Příklad kalkulace výrobních nákladů[editovat | editovat zdroj]

V letech 1815-1820 se kalkulovaly v Belgii např. náklady na zhotovení 12 m krajky 35 cm široké (v přepočtu) částkou 435 £, na kterých se podílely jednotlivé práce (v %):

Činnost Podíl
v %
Poznámka
Šití vzoru 46
Paličkování vzoru 17
Zhotovení podkladu (půdice) 26 zčásti šití a zčásti paličkovaní
Zpracování výplně a otvorů 11
Celkem 100 = cca 36 £/m

(Prodejní cena zboží se udávala s 51 £/m). [2]

Po odečtení nákladů na materiál (odhadem 30 g/m = 15 £ ) obnášely mzdové náklady 21 £/m. Podle přepočtu na bázi odhadu tehdejších výdělků belgických krajkářek (v přepočtu max. 8 šilinků za týdenních cca 60 hodin práce) [3] se na zhotovení 0,35 m2 krajky vynakládalo nejméně 3000 pracovních hodin.

Point d'Angleterre, bruselská krajka z 18. století

Vývoj techniky výroby[editovat | editovat zdroj]

Asi od 30. let 19. století se půdina na bruselské krajky vyráběla většinou na bobinetových strojích, [4] od konce 19. století se pak u některých druhů zhotovovalo vzorování na vyšívacích strojích.

Od 2. poloviny 20. století se většina krajek nabízených k prodeji vyrábí na rašlech, kde se pletařskou technikou zhotovuje v jednom sledu síťový podklad a vzor krajky. V 21. století se dá na rašlu vyrobit imitace 1 m2 bruselské krajky asi za 2 minuty. [5]

Varianty a imitace bruselské krajky[editovat | editovat zdroj]

S označením bruselská krajka se během více než 400 let nabízela a nabízí k prodeji řada výrobků. Většina z nich se nachází jako exponáty v muzeích. O rozsahu a místě jejich výroby, o druzích použité příze a o dalších technických podrobnostech bylo dosud jen velmi málo publikováno.

Z 21. století jsou známé pokusy amatérských krajkářek o napodobení některých druhů bruselské krajky a sporadicky přicházejí na trh strojně vyráběné krajky s označením „bruselské“.

Rozdíl mezi výrobky odvozenými od „pravé“ bruselské krajky a napodobeninami nebyl nikdy definován.

Duchesse, bruselská krajka z 19. stoeltí

Ke shora zmíněným druhům patří zejména:

  • Koncem 17. století se snažili angličtí výrobci napodobit bruselskou krajku, pokusy však selhaly, především na tom, že z anglického lnu se se nedala vyrobit příze potřebné jemnosti. [2]
  • V 17. století se začala vyrábět napodobenina bruselské krajky také ve východočeském Vamberku. K paličkování se používaly hlavně bavlněné příze a hedvábí [6]
  • Point d´ Angleterre bylo označení pro pašovanou původní bruselskou krajku. Začalo se používat koncem 17. století, kdy byl (asi 35 let) zakázán dovoz tohoto zboží do Anglie a Francie. Označení se udrželo až do začátku 20. století, kdy se tak říkalo krajkám s drobnými motivy na šité půdici [7]
  • À vrai réseau je krajka s drošelovou půdicí (velmi jemná síť se zvláštními šestihrany) posetou drobnými motivy (koncem 18. st.) [7]
  • Z 19. století jsou známé:

Point de Gaze s podkladem podobným gázu, motivy jsou zhotoveny šitím

Guipure sestává z šitých vzorů bez síťového podkladu

U Rose Point růžový motiv je zdůrazněn zvláštními plátky někdy vzájemně překládanými [7]

  • Duchesse je v původní podobě paličkovaná kajka s připojenými šitými motivy. Jako imitace se na člunečkovém stroji vyšívají vzory na podklad z leptané tkaniny tak, že původní paličkované části se zpracují přímo na tkaninu a dřívější šité motivy se nejdříve vyšívají na tyl a ten se pak aplikuje na podklad. [8]
  • V 21. století se občas nabízejí k prodeji např. krajky pletené na rašlu [9] ručně háčkované doplňky [10] apod.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 93
  2. a b c Paliser : A History of Lace, 1869 (digital. Harvard University 2008), str. 94-102
  3. Wintle: An Economic and Social History of Netherlands, Cambridge University Press 2000, ISBN 9781139428569, str. 92
  4. Lace Classification System [online]. Powerhouse Museum Sydney, 2003 [cit. 2018-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Lace Machines [online]. Karl Mayer, 2018 [cit. 2018-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Historie paličkované krajky [online]. Netklub Herdulky, 2018 [cit. 2018-04-16]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b c Powys: Lace and Lace Making, Courier Corporation 1001, ISBN 9780486418117, str. 15.22
  8. Schöner: Spitzen, VEB Fachbuchverlag, Leipzig 1984, 384 stran, Lizenznummer 114-210/89/ 84 LSV 3913, str. 250, 363, 367
  9. Glasdekorfolie [online]. Amazon, 2018 [cit. 2018-04-16]. Dostupné online. (německy) 
  10. Gehäkelte Spitze [online]. DaWanda, 2006-2018 [cit. 2018-04-16]. Dostupné online. (německy)