Broučkova Lhota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Broučkova Lhota
Náves
Náves
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecChotoviny
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel28 (2021)[1]
Katastrální územíBroučkova Lhota (2,73 km²)
PSČ391 37
Počet domů19 (2011)[2]
Broučkova Lhota
Broučkova Lhota
Další údaje
Kód části obce58271
Kód k. ú.658278
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Broučkova Lhota (německy Broutschek Lhota) je část obce Chotoviny v okrese Tábor. V roce 2011 zde trvale žilo devět obyvatel.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1470.[4] Broučkova Lhota se původně nazývala Lhavá Lhotka a do roku 1470 příslušela k majetku soběslavského faráře Petra. V 16. století byla zvána Malá Lhota. Podle Berní ruly z roku 1654 patřila Malá Lhota panu Myslíkovi z Hyršova a byla součástí nově vytvořeného statku Jeníčkova Lhota.

Současné jméno dala vsi rodina Broučkova, která sem přišla z Pacova. Broučkova Lhota náležela a náleží k farnosti Chotoviny.

V roce 1862 stálo v Broučkově Lhotě 12 domů se 111 katolíky a 5 Židy. V roce 1910 bylo ve Lhotě již 22 stavení se 146 českými obyvateli. Součástí obce byl hospodářský dvůr Audičov, který se nacházel nedaleko Oudičovského rybníka v katastru obce.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 212. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 260. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]