Zobrazení zdroje stránky Brionská deklarace

{{Infobox - smlouva
| název = Brionská deklarace
| obrázek = Slovenia Croatia and Yugoslavia location map.svg
| popisek = Mapa Slovinska (zeleně), Chorvatska (růžově) a zbytků Jugoslávie (žlutě)
| datum konceptu = {{dts|1991|7|5}}
| datum podepsání = {{dts|1991|7|7}}
| místo podepsání = [[Brijuni]], Chorvatsko
| prostředníci = {{vlajka|EU}} [[Hans van den Broek]]<br />{{vlajka|EU}} [[João de Deus Pinheiro]]<br />{{vlajka|EU}} [[Jacques Poos]]
| signatáři = {{vlajka|CRO}} [[Franjo Tuđman]]<br />{{vlajka|SLO}} [[Janez Drnovšek]]<br />{{vlajka|SLO}} [[Milan Kučan]]<br />{{vlajka|YUG}} [[Ante Marković]]<br />{{vlajka|YUG}} [[Budimir Lončar]]<br />{{vlajka|YUG}} [[Petar Gračanin]]<br />{{vlajka|YUG}} [[Stane Brovet]]<br />{{vlajka|YUG}} [[Bogić Bogićević]]<br />{{vlajka|YUG}} [[Branko Kostić]]<br />{{vlajka|YUG}} [[Stjepan Mesić]]<br />{{vlajka|YUG}} [[Vasil Tupurkovski]]
| země = {{vlajka a název|CRO}}<br />{{vlajka a název|SLO}}<br />{{vlajka a název|YUG}}
}}
'''Brionská deklarace''' nebo též '''Dohoda z&nbsp;Brioni''' ({{vjazyce|sl}} '''Brionska deklaracija''', {{vjazyce|hr}} '''Brijunska deklaracija''', {{vjazyce|en}} '''Brioni Declaration''') ze&nbsp;[[7. červenec|7.&nbsp;července]] [[1991]] byla snahou o&nbsp;sjednání mírového řešení počínající jugoslávské krize a&nbsp;také snahou o&nbsp;zabránění [[Rozpad Jugoslávie|rozpadu]] [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Socialistické federativní republiky Jugoslávie]] (SFRJ). Smluvními stranami byly [[Socialistická republika Slovinsko|Republika Slovinsko]] a&nbsp;[[Socialistická republika Chorvatsko|Republika Chorvatsko]] na&nbsp;straně jedné a&nbsp;Socialistická federativní republika Jugoslávie na&nbsp;straně druhé, zprostředkovatelem jednání byla ministerská trojka [[Evropské společenství|Evropských společenství]] (ES). Dohoda znamenala ukončení bojů ve&nbsp;Slovinsku a&nbsp;vyřešení ústavní krize v&nbsp;[[Předsednictvo SFRJ|Předsednictvu SFRJ]], která&nbsp;trvala od&nbsp;15.&nbsp;května 1991. Dohoda na&nbsp;tři měsíce přerušila účinnost ústavních zákonů parlamentů Slovinska a&nbsp;Chorvatska z&nbsp;25.&nbsp;června 1991, kterými&nbsp;země vyhlásily nezávislost, a&nbsp;upravila režim na&nbsp;slovinských hranicích.<ref name="jill192">{{Citace monografie | příjmení = Benderly | jméno = Jill | příjmení2 = Kraft | jméno2 = Evan | spoluautoři = et al. | titul = Independent Slovenia: Origins, Movements, Prospects | url = http://books.google.cz/books?id=rXiCp49NJh8C&lpg=PP1&pg=PP1#v=onepage&q=&f=false | vydání = 2 | vydavatel = Palgrave Macmillan | místo = Basingstoke | rok = 1996 | počet stran = 288 | strany = 192 | isbn = 0-312-16447-5 | jazyk = anglicky}}</ref> Tříměsíční [[moratorium]] mělo znesvářené strany přinutit k&nbsp;dalším jednáním, na&nbsp;jejichž konci měla být zachována Jugoslávie. Slovinsko potvrdilo nezávislost s účinností okamžitě k&nbsp;uplynutí moratoria.<ref name="ULRSL016">{{Citace elektronického periodika | titul = Stališča in sklepi Skupščine Republike Slovenije ob izteku trimesečnega moratorija za nadaljnje uresničevanje osamosvojitvenih aktov Skupščine Republike Slovenije z dne 25. junija 1991, predpisanega z „Brionsko deklaracijo“, z dne 7. julija 1991 | periodikum = Uradni list Republike Slovenije | datum = 1991-10-02 | dostupnost = [online] | url = http://www.uradni-list.si/_pdf/1991/Ur/u1991016.pdf | druh nosiče = pdf | datum přístupu = 2009-09-07 | issn = 1318-0576 | jazyk = slovinsky}}</ref> Chorvatský parlament tak učinil až 8.&nbsp;října 1991, kdy&nbsp;na&nbsp;polotajném zasedání mimo&nbsp;své obvyklé sídlo potvrdil nezávislost a&nbsp;přerušení vazeb se&nbsp;SFRJ.<ref name="rychlik381">{{Citace monografie | příjmení = Rychlík | jméno = Jan | příjmení2 = Perenćević | jméno2 = Milan | titul = Dějiny Chorvatska | vydání = 1 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 576 | strany = 381 | isbn = 978-80-7106-885-3}}</ref> Dezintegraci SFRJ se nakonec zabránit nepodařilo.

== Předcházející jednání ==
V&nbsp;reakci na&nbsp;vyhlášení samostatnosti Slovinska a&nbsp;Chorvatska vyslala Evropská společenství 28. června 1991 do&nbsp;[[Bělehrad]]u misi tvořenou ministrem zahraničí bývalé, současné a&nbsp;budoucí předsednické země ES (''ministerská trojka''). Jednalo se&nbsp;o&nbsp;[[Gianni De Michelis|Gianniho De Michelise]] z&nbsp;[[Itálie]], [[Jacques Poos|Jacquesa Pooseho]] z&nbsp;[[Lucembursko|Lucemburska]] a&nbsp;[[Hans van den Broek|Hanse van den Broeka]] z&nbsp;[[Nizozemské království|Nizozemí]].<ref name="tejchman6">{{Citace periodika | příjmení = Tejchman | jméno = Miroslav | titul = Mezinárodní společenství a jugoslávská krize | periodikum = Slovanský přehled | rok = 1995 | ročník = 82 | číslo = 1 | strany = 6 | issn = 0037-6922}}</ref> Téhož dne proběhla jednání ministerské trojky také v&nbsp;[[Záhřeb]]u, kde&nbsp;trojka načrtla zástupcům secesionistických republik svou představu řešení krize: zmrazení účinnosti ústavních aktů z&nbsp;25. června a&nbsp;nástup chorvatského delegáta [[Stjepan Mesić|Stjepana Mesiće]] do&nbsp;funkce předsedy Předsednictva SFRJ, v&nbsp;čemž&nbsp;mu bylo v&nbsp;květnu zabráněno.<ref name="jill192" /> Ve&nbsp;stejný den byl v&nbsp;[[Bonn]]u vytvořen také krizový štáb, který&nbsp;měl sledovat vývoj v&nbsp;Jugoslávii.<ref name="jana31">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Hrabcová | jméno = Jana | titul = Cesta Chorvatska do Evropské unie | dostupnost = [online] | url = http://is.muni.cz/th/104456/ff_m/Diplomka_verze_pro_is.pdf | druh nosiče = pdf| místo = Brno | datum vydání = 2009 | počet stran = 171 | strany = 31 | poznámka = Magisterská diplomová práce}}</ref>

Dne 29.&nbsp;července&nbsp;1991 se&nbsp;v&nbsp;[[Klagenfurt am Wörthersee|Klagenfurtu]] sešli německý ministr zahraničí [[Hans-Dietrich Genscher]] a&nbsp;předseda Předsednictva Republiky Slovinsko [[Milan Kučan]].<ref name="jill192" /> 30.&nbsp;července se v&nbsp;Bělehradě sešel ministr zahraničí Lucemburska Jacques Poos s&nbsp;členem nejvyššího velitelství [[Jugoslávská lidová armáda|Jugoslávské lidové armády]] (JNA) generálplukovníkem [[Marko Negovanović]]em, aby&nbsp;prodiskutovali možnost odchodu jednotek JNA ze&nbsp;Slovinska.<ref name="danielR28">{{Citace monografie | příjmení = Bethlehem | jméno = Daniel | příjmení2 = Weller | jméno2 = March | titul = The Yugoslav Crisis in International Law: General Issues Pt.1 | url = http://books.google.cz/books?id=7SczBzxA6-IC&lpg=PP1&pg=PP1#v=onepage&q=&f=false | vydavatel = Cambridge University Press | místo = Cambridge | rok = 1997 | počet stran = 769 | strany = xxviii | isbn = 978-0-521-46304-1 | jazyk = anglicky}}</ref>

Evropská společenství se&nbsp;shodla na&nbsp;možnosti zastavit hospodářskou pomoc Jugoslávii ve&nbsp;výši zhruba jedné miliardy amerických dolarů, ale&nbsp;již&nbsp;nepanovala shoda v&nbsp;otázce uznání dvou bývalých jugoslávských republik: Belgie a&nbsp;Dánsko souhlasily s&nbsp;uznáním Slovinska a&nbsp;Chorvatska, Německo formulovalo své&nbsp;stanovisko tak, že&nbsp;nebude nikomu upírat právo na&nbsp;sebeurčení.<ref name="tejchman6" /><ref name="danielR28" />

Neboť&nbsp;dosavadní jednání nevedla k&nbsp;dlouhodobému řešení, rozhodla se&nbsp;ES k&nbsp;opětovnému vyslání ministerské trojky, přičemž strany k&nbsp;jednání, jež&nbsp;se&nbsp;měla uskutečnit na&nbsp;souostroví Brioni, přinutila i hrozbou zastavení kompletní pomoci ze&nbsp;strany Dvanáctky.<ref name="jana31" />

== Jednání na&nbsp;Brioni ==
=== Místo a&nbsp;stanoviska ===
[[Soubor:Brijuni (hr).svg|náhled|Mapa ostrova, místo setkání označeno jako ''Titova izložba'']]
Brioni je skupina čtrnácti ostrovů, z&nbsp;nichž na&nbsp;největším, ''Velikim Brijunu'', měl rezidenci prezident Jugoslávie maršál [[Josip Broz Tito]]. Tato rezidence se ve&nbsp;dnech 7.&nbsp;a&nbsp;8.&nbsp;července 1991 stala místem pro&nbsp;jednání mezi Slovinskem, Chorvatskem a&nbsp;Socialistickou federativní republikou Jugoslávií, které&nbsp;zaštiťovala Evropská společenství.<ref name="ana244">{{Citace monografie | příjmení = Trbovich | jméno = Ana S. | titul = A Legal Geography of Yugoslavia's Disintegration | url = http://books.google.cz/books?id=0uPN9_B3Lr4C&lpg=PP1&pg=PP1#v=onepage&q=&f=false | vydavatel = Oxford University Press | místo = New York | rok = 2008 | počet stran = 536 | strany = 244 | isbn = 978-0195333435 | jazyk = anglicky}}</ref><ref name="libal20">{{Citace monografie | příjmení = Libal | jméno = Michael | titul = Limits of persuasion: Germany and the Yugoslav Crisis, 1991-1992 | url = http://books.google.cz/books?id=N9qA2sLb5gkC&lpg=PP1&pg=PP1#v=onepage&q=&f=false | vydavatel = Praeger | místo = Westport | rok = 1997 | počet stran = 224 | strany = 20 | isbn = 978-0275957988 | jazyk = anglicky}}</ref>

ES již v&nbsp;březnu 1991 formulovala prohlášení, ve&nbsp;kterém hovořila o&nbsp;obavách z&nbsp;vývoje situace v&nbsp;SFRJ, akcentovala nutnost dialogu a&nbsp;také uvedla, že&nbsp;integrovat do&nbsp;evropských struktur se&nbsp;může jen "''jednotná a&nbsp;demokratická Jugoslávie''".<ref name="tejchman5">{{Citace periodika | příjmení = Tejchman | jméno = Miroslav | titul = Mezinárodní společenství a&nbsp;jugoslávská krize | periodikum = Slovanský přehled | rok = 1995 | ročník = 82 | číslo = 1 | strany = 5 | issn = 0037-6922}}</ref>

{{P-citát|vpravo|
Ozbrojené síly Socialistické federativní republiky Jugoslávie chrání nezávislost, svrchovanost, územní celistvost a současný ústavou stanovený společenský řád Socialistické federativní republiky Jugoslávie.|
Čl. 240 odst. 1 Ústavy SFRJ z 21.&nbsp;února 1974<ref name="ustavasfrj1974">{{Citace elektronické monografie | korporace = Vikizvornik | titul = Ustav Socijalističke Federativne Republike Jugoslavije (1974) | dostupnost = [online] | url = http://sr.wikisource.org/sr-el/Устав_Социјалистичке_Федеративне_Републике_Југославије_(1974) | datum vydání = 2007-08-26 | datum přístupu = 2009-09-07 | jazyk = srbsky}}</ref>}}
Jugoslávie oficiálně trvala na&nbsp;tom, že&nbsp;akty obou republik byly protiústavní a&nbsp;požadovala obnovení celního režimu a&nbsp;územní integrity federace. Je pravda, že&nbsp;ústava SFRJ hovořila na&nbsp;několika místech o&nbsp;právu na&nbsp;sebeurčení národů, ale již v&nbsp;ní absentovala úprava vystoupení republik z&nbsp;federace. Republiky svou nezávislost vyhlásily republikovými právními předpisy nejvyšší právní síly, ale ty však byly z&nbsp;pohledu federace učiněny nad zákonodárnou kompetenci parlamentů republik a&nbsp;jednalo se&nbsp;tak o&nbsp;pokus o&nbsp;narušení územní integrity a&nbsp;ústavního pořádku, na který v&nbsp;souladu s&nbsp;článkem 240 Ústavy SFRJ z&nbsp;roku 1974 musela reagovat JNA.

Obě bývalé jugoslávské republiky byly připraveny vést dialog a zasednout k&nbsp;jednacímu stolu. Již po prvních jednáních, na nichž se operovalo s tříměsíčním odkladem, bylo zástupcům národnostně homogenního Slovinska naznačeno, že&nbsp;po&nbsp;skončení moratoria bude moci jít Slovinsko svou cestou.<ref name="jill192" /> Komplikovanější se&nbsp;jevila situace v&nbsp;Chorvatsku, kde&nbsp;si&nbsp;místní [[Srbové]] přáli setrvat v&nbsp;jugoslávské federaci a&nbsp;k&nbsp;podpoře tohoto stanoviska vyhlásili již v&nbsp;prosinci 1990 [[Srbská autonomní oblast Krajina|Srbskou autonomní oblast Krajina]].<ref name="sestak50">{{Citace periodika | příjmení = Šesták | jméno = Miroslav | titul = Chorvatsko | periodikum = Slovanský přehled | rok = 1995 | ročník = 82 | číslo = 1 | strany = 50 | issn = 0037-6922}}</ref>

=== Účastníci ===
Delegaci ES na&nbsp;ostrovech tvořila obměněná ministerská trojka: Jacques Poos z&nbsp;Lucemburska, Hans van&nbsp;den&nbsp;Broek z&nbsp;Nizozemí a&nbsp;[[João de Deus Pinheiro]] z&nbsp;[[Portugalsko|Portugalska]]. Slovinsko, které&nbsp;si&nbsp;v&nbsp;probíhající [[Slovinská válka za nezávislost|Desetidenní válce]] nevedlo příliš špatně, zastupovali předseda republikového Předsednictva [[Milan Kučan]], premiér [[Alojz Peterle|Lojze Peterle]], ministr zahraničních věcí [[Dimitrij Rupel]] a&nbsp;předseda Státního shromáždění [[France Bučar]]. [[Chorvatsko]] reprezentoval prezident [[Franjo Tuđman]]. Jugoslávská delegace byla ve&nbsp;složení: federální premiér [[Ante Marković]], svazový ministr vnitra [[Petar Gračanin]], svazový ministr zahraničí [[Budimir Lončar]], náměstek svazového ministra obrany viceadmiral [[Stanislav Brovet|Stane Brovet]] a&nbsp;členové [[Předsednictvo SFRJ|Předsednictva SFRJ]] s&nbsp;výjimkou delegátů autonomních oblastí ([[Bogić Bogićević]], delegát za&nbsp;[[Socialistická republika Bosna a Hercegovina|Bosnu a&nbsp;Hercegovinu]], [[Janez Drnovšek]], delegát za&nbsp;Slovinsko, [[Borisav Jović]], delegát za&nbsp;[[Socialistická republika Srbsko|Srbsko]], [[Branko Kostić]], delegát za&nbsp;[[Socialistická republika Černá Hora|Černou Horu]], Stjepan Mesić, delegát za&nbsp;[[Socialistická republika Chorvatsko|Chorvatsko]], a&nbsp;[[Vasil Tupurkovski]], delegát za&nbsp;[[Socialistická republika Makedonie|Makedonii]]).

Některé zdroje řadí [[Janez Drnovšek|Drnovšeka]] do&nbsp;slovinské, nikoli&nbsp;jugoslávské delegace, neboť Drnovšek (a&nbsp;ostatně také&nbsp;[[Stjepan Mesić|Mesić]]) opustili demonstrativně [[Předsednictvo SFRJ|Předsednictvo]] po&nbsp;útoku na&nbsp;Slovinsko.<ref name="cabada132133">{{Citace monografie | příjmení = Cabada | jméno = Ladislav | titul = Politický systém Slovinska | vydání = 1. | vydavatel = Sociologické nakladatelství | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 271 | edice = Politické systémy | svazek edice = 2. | strany = 132–133 | isbn = 80-86429-37-7}}</ref>

=== Obsah deklarace ===
[[Soubor:2838 071121 1923 a stipe.jpg|náhled|Stjepan Mesić]]
Základní tezí Brionské deklarace bylo navrácení poměrů do&nbsp;doby před 25.&nbsp;červnem 1991. Od obnovení původního stavu si&nbsp;především ES slibovala konsolidaci vnitřních poměrů a&nbsp;samotná Brionská deklarace měla být základní platformou pro další jednání, která&nbsp;měla vyústit v&nbsp;reformu jugoslávské federace. Reformu, která&nbsp;nikdy nepřišla, ani – vzhledem ke stanovisku zúčastněných – přijít nemohla.

Pokusů o&nbsp;reformu federace bylo totiž od pádu politického monopolu [[Svaz komunistů Jugoslávie|Svazu komunistů Jugoslávie]] počátkem devadesátých let několik: Srbové navrhovali reformu na&nbsp;principu jeden člověk – jeden hlas, což si Chorvaté se&nbsp;Slovinci vyložili jako Velké Srbsko pod&nbsp;názvem Jugoslávie.<ref name="knin">{{Citace elektronické monografie | korporace = Grad Knin | odkaz na korporaci = Knin | titul = Domovinski rat | dostupnost = [online] | url = http://www.knin.hr/stranice/o_kninu/domovinski_rat.asp | datum vydání = c2004-2009 | datum přístupu = 2009-09-07 | jazyk = chorvatsky | url archivu = http://web.archive.bibalex.org/web/20051126063710/http://www.knin.hr/stranice/o_kninu/domovinski_rat.asp | datum archivace = 2005-11-26 | nedostupné = ano }}</ref> Chorvaté a&nbsp;Slovinci navrhovali vytvoření konfederace, což odmítli Srbové.<ref name="bosna137">{{Citace monografie | příjmení = Hladký | jméno = Ladislav | titul = Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země | vydavatel = Doplněk | místo = Brno | rok = 1996 | počet stran = 216 | strany = 137 | isbn = 80-85765-61-6}}</ref> Návrh [[Alija Izetbegović|Izetbegović]]-[[Kiro Gligorov|Gligorov]], který&nbsp;počítal s&nbsp;vytvořením společenství, na&nbsp;které&nbsp;by republiky delegovaly část suverenity, a&nbsp;zabezpečením vysokého stupně ochrany lidských, občanských a&nbsp;národnostních práv, měl relativně nejširší podporu – Makedonie, Bosny a&nbsp;s&nbsp;výhradami i&nbsp;Chorvatska a&nbsp;Slovinska – a přesto nebyl aplikován.<ref name="sestak54">{{Citace periodika | příjmení = Šesták | jméno = Miroslav | titul = Chorvatsko | periodikum = Slovanský přehled | rok = 1995 | ročník = 82 | číslo = 1 | strany = 54 | issn = 0037-6922}}</ref> Jevilo se&nbsp;proto jako&nbsp;krajně nemožné, že&nbsp;by se&nbsp;za tři měsíce podařilo nalézt kompromis, když&nbsp;se&nbsp;shoda nenašla za&nbsp;dva roky.

Dohoda také ustanovila tříměsíční moratorium na&nbsp;slovinskou a&nbsp;chorvatskou samostatnost, tedy&nbsp;účinnost ústavních zákonů o&nbsp;svrchovanosti a&nbsp;samostatnosti obou republiky z&nbsp;25.&nbsp;června 1991 byla účinností deklarace zastavena do&nbsp;října 1991. Z&nbsp;fakticky samostatných republik se&nbsp;tak&nbsp;na&nbsp;tři měsíce právním aktem učinily opět svazové republiky jugoslávské federace.

Jednotky [[Teritoriální obrana Republiky Slovinsko|Teritoriální obrany]] měly být demobilizovány, přičemž těm slovinským se&nbsp;v&nbsp;předchozích dnech podařilo relativně dobře odporovat Jugoslávské lidové armádě. Navíc měli právě [[Slovinci]] Jugoslávské lidové armádě vrátit veškerou výzbroj, ke&nbsp;které&nbsp;se&nbsp;během [[Slovinská válka za nezávislost|Desetidenní války]] dostali. Vlády [[Socialistická republika Chorvatsko|Chorvatska]] a&nbsp;[[Socialistická republika Slovinsko|Slovinska]] měly také&nbsp;zajistit, že&nbsp;budou ukončeny blokády kasáren Jugoslávské lidové armády (JNA). Naproti tomu oddíly JNA měly být staženy do&nbsp;kasáren, kde&nbsp;se&nbsp;nacházely před&nbsp;vypuknutím konfliktu. Obě strany války měly propustit válečné zajatce.<ref name="cabada132133" />

Bylo také&nbsp;dohodnuto, že&nbsp;ochranu svých hranic bude zajišťovat slovinská policie, zatímco&nbsp;vybraná cla budou náležet federaci.<ref name="revue">{{Citace periodika | příjmení = Hladký | jméno = Ladislav | titul = Slovinci a&nbsp;Jugoslávie | periodikum = Revue pro křesťanství a&nbsp;kulturu | rok = 1997 | ročník = 40 | číslo = 1 | strany = 16–17 | issn = 0862-6928}}</ref> Brionská dohoda v&nbsp;neposlední řadě také&nbsp;definovala základní pravidla pro&nbsp;práci pozorovatelských misí, které&nbsp;začaly pracovat již&nbsp;v&nbsp;polovině července.<ref name="tejchman6"/>

== Následný vývoj ==
[[Soubor:Spomen poloca 08101991.jpg|vlevo|náhled|Pamětní deska před budovou, kde&nbsp;Chorvatsko potvrdilo v&nbsp;říjnu 1991 svou nezávislost]]
Chorvatský parlament deklaraci ratifikoval 9.&nbsp;července 1991, slovinský parlament&nbsp;10. července 1991 a&nbsp;Předsednictvo SFRJ vyjádřilo souhlasné stanovisko 12.&nbsp;července 1991.<ref name="danielR28" />

Slovinský parlament Brionskou deklaraci ratifikoval navzdory tomu, že&nbsp;ji většina slovinské veřejnosti brala jako&nbsp;faktickou kapitulaci.<ref name="cabada132133" /> Ostatně všechny zúčastněné strany považovaly výsledný kompromis za&nbsp;nevýhodný.<ref name="cabada132133" /> Ke&nbsp;změně ve&nbsp;slovinském nazírání na&nbsp;Brionskou deklaraci a&nbsp;situaci země celkově dochází po&nbsp;18.&nbsp;červenci 1991, kdy&nbsp;začíná velení JNA stahovat své jednotky ze&nbsp;Slovinska.<ref name="cabada132133" /><ref name="revue" /> S&nbsp;národnostně jednobarevným [[Slovinsko|Slovinskem]] se&nbsp;již v&nbsp;pojetí jednotné [[Jugoslávie]] nepočítalo a&nbsp;navíc, vojáci umístění ve&nbsp;Slovinsku byli potřeba v&nbsp;Chorvatsku a&nbsp;v&nbsp;Bosně a&nbsp;Hercegovině. Poslední vojáci JNA opustili Slovinsko v&nbsp;říjnu 1991.<ref name="militaryphotos">{{Citace elektronické monografie | autor = Ronin_SVN | titul = War For Slovenia 1991 | dostupnost = [online] | url = http://www.militaryphotos.net/forums/archive/index.php/t-75446.html | datum vydání = 2006-03-14 | datum přístupu = 2009-08-18 | jazyk = anglicky}}</ref> Slovinsko tak&nbsp;již bylo od&nbsp;léta 1991 ušetřeno válečných útrap, naproti&nbsp;tomu situace v&nbsp;Chorvatsku gradovala – v&nbsp;srpnu 1991 začalo [[Bitva o Vukovar|obléhání Vukovaru]], které&nbsp;se&nbsp;považuje za&nbsp;začátek takzvané [[Chorvatská válka za nezávislost|Vlastenecké války]], která trvala až&nbsp;do&nbsp;roku 1995.<ref name="rychlik380">{{Citace monografie | příjmení = Rychlík | jméno = Jan | příjmení2 = Perenćević | jméno2 = Milan | titul = Dějiny Chorvatska | vydání = 1 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 576 | strany = 380 | isbn = 978-80-7106-885-3}}</ref>

Do&nbsp;funkce předsedy [[Předsednictvo SFRJ|Předsednictva SFRJ]] byl zpětně k&nbsp;1.&nbsp;červenci 1991 ustaven chorvatský delegát Stjepan Mesić, který&nbsp;ve&nbsp;funkci setrval až&nbsp;do&nbsp;prosince 1991, kdy&nbsp;se&nbsp;většina ústavních institucí dosavadní federace rozpadla.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Ured Predsjednika Republike Hrvatske | titul = Stjepan Mesić - biography | dostupnost = [online] | url = http://www.predsjednik.hr/default.asp?ru=101&sid=&akcija=&jezik=2 | datum vydání = c2003 | datum přístupu = 2009-08-20 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20050131090557/http://www.predsjednik.hr/default.asp?ru=101&sid=&akcija=&jezik=2 | datum archivace = 2005-01-31 | nedostupné = ano }}</ref>

V&nbsp;den vypršení moratoria se&nbsp;v&nbsp;Bánském dvoře (sídle chorvatské hlavy státu) v&nbsp;[[Záhřeb]]u sešli chorvatský prezident [[Franjo Tuđman]], předseda Předsednictva SFRJ Stjepan Mesić a&nbsp;federální premiér [[Ante Marković]]. Místo jejich setkání bylo chvíli po&nbsp;skončení silně poškozeno raketovým útokem dvou letadel, JNA popřela odpovědnost.<ref name="sestak58">{{Citace periodika | příjmení = Šesták | jméno = Miroslav | titul = Chorvatsko | periodikum = Slovanský přehled | rok = 1995 | ročník = 82 | číslo = 1 | strany = 58 | issn = 0037-6922}}</ref>

Téhož dne, 7.&nbsp;října 1991, byla ve&nbsp;Slovinsku obnovena účinnost některých ústavních zákonů, které&nbsp;se&nbsp;staly Brionskou deklarací dočasně neúčinné, účinnost zbývajících dočasně suspendovaných právních předpisů byla obnovena k&nbsp;8.&nbsp;říjnu 1991.<ref name="ULRSL016" /><ref name="revue" /> Chorvaté potvrdili přerušení vazeb se&nbsp;[[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]] [[8. říjen|8.&nbsp;října]] [[1991]].<ref name="nn">{{Citace periodika | korporace = Sabor Republike Hrvatske | titul = Odluka o raskidu državno-pravnih sveza sa SFRJ | periodikum = Narodne novine | datum = 1991-10-08 | url = http://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/1991_10_53_1265.html | datum přístupu = 2009-09-07 | issn = 1331-7725 | jazyk = chorvatsky}}</ref>

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Související články ===
* [[Rozpad Jugoslávie]]
* [[Válka v Jugoslávii]]

=== Externí odkazy ===
* {{en}} {{Citace monografie | příjmení = Benderly | jméno = Jill | příjmení2 = Kraft | jméno2 = Evan | spoluautoři = et al. | titul = Independent Slovenia: Origins, Movements, Prospects | url = http://books.google.cz/books?id=rXiCp49NJh8C&lpg=PP1&pg=PP1#v=onepage&q=&f=false | vydání = 2 | vydavatel = Palgrave Macmillan | místo = Basingstoke | rok = 1996 | počet stran = 288 | isbn = 0-312-16447-5 | jazyk = anglicky}}
* {{en}} {{Citace monografie | příjmení = Bethlehem | jméno = Daniel | příjmení2 = Weller | jméno2 = March | titul = The Yugoslav Crisis in International Law: General Issues Pt.1 | url = http://books.google.cz/books?id=7SczBzxA6-IC&lpg=PP1&pg=PP1#v=onepage&q=&f=false | vydavatel = Cambridge University Press | místo = Cambridge | rok = 1997 | počet stran = 769 | isbn = 978-0-521-46304-1 | jazyk = anglicky}}
* {{en}} {{Citace elektronické monografie | titul = Brionská deklarace ze dne 7. července 1991 | dostupnost = [online] | url = http://www.pcr.uu.se/gpdatabase/peace/Yug%2019910712.pdf | druh nosiče = pdf | datum vydání = 2008-01-28 | datum přístupu = 2009-08-19 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20081030230157/http://www.pcr.uu.se/gpdatabase/peace/Yug%2019910712.pdf | datum archivace = 2008-10-30 | nedostupné = ano }}
* {{en}} {{Citace monografie | příjmení = Libal | jméno = Michael | titul = Limits of persuasion: Germany and the Yugoslav Crisis, 1991-1992 | url = http://books.google.cz/books?id=N9qA2sLb5gkC&lpg=PP1&pg=PP1#v=onepage&q=&f=false | vydavatel = Praeger | místo = Westport | rok = 1997 | počet stran = 224 | isbn = 978-0275957988 | jazyk = anglicky}}
* {{en}}/{{sl}} {{Citace elektronického periodika | titul = Skupna Deklaracija | periodikum = Uradni list Republike Slovenije | druh nosiče = pdf | datum vydání = 1991-08-16 | datum přístupu = 2009-08-23 | url = http://www.uradni-list.si/dl/vip_akti/1991-02-0001.pdf | jazyk = anglicky, slovinsky}}
* {{en}} {{Citace monografie | příjmení = Trbovich | jméno = Ana S. | titul = A Legal Geography of Yugoslavia's Disintegration | url = http://books.google.cz/books?id=0uPN9_B3Lr4C&lpg=PP1&pg=PP1#v=onepage&q=&f=false | vydavatel = Oxford University Press | místo = New York | rok = 2008 | počet stran = 536 | isbn = 978-0195333435 | jazyk = anglicky}}

{{Dobrý článek}}
{{Portály|Slovinsko|Chorvatsko}}

[[Kategorie:Mírové smlouvy]]
[[Kategorie:Vzniklo 1991]]
[[Kategorie:Dějiny Jugoslávie]]
[[Kategorie:Dějiny Slovinska]]
[[Kategorie:Válka v Jugoslávii]]