Boskovická brázda
Boskovická brázda | |
---|---|
![]() | |
Nejvyšší bod | 553 m n. m. (Nad Amerikou) |
Délka | 95 km |
Rozloha | 479,54 km² |
Střední výška | 354,6 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Brněnská vrchovina |
Sousední jednotky | Svitavská pahorkatina, Podorlická pahorkatina, Zábřežská vrchovina, Drahanská vrchovina, Bobravská vrchovina, Jevišovická pahorkatina, Křižanovská vrchovina, Hornosvratecká vrchovina |
Podřazené jednotky | Oslavanská brázda, Malá Haná |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
![]() Boskovická brázda na mapě Česka | |
Povodí | Svitava |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IID-1 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Boskovická brázda je protáhlá, asi 95 km dlouhá sníženina a geomorfologický celek v oblasti Brněnské vrchoviny. Táhne se od severovýchodu k jihozápadu mezi Drahanskou a Českomoravskou vrchovinou – na severu začíná u Městečka Trnávky (jihovýchodně od Moravské Třebové), na jihu končí u Moravského Krumlova. Vytváří zřetelný pruh nezalesněné krajiny mezi lesnatější krajinou na jihovýchodě a severozápadě. Severní část (Malá Haná) je od jižní (Oslavanská brázda) oddělena vyšší oblastí Žernovnické hrásti, součástí Hornosvratecké vrchoviny.
Boskovická brázda je vyplněna převážně permokarbonskými a neogeními usazeninami a ostrůvky křídových usazenin. V Oslavanské brázdě jsou naleziště černého uhlí (rosicko-oslavanská pánev). Střední sklon je 4°20′, nejvyšším bodem je kopec Nad Amerikou (553 m) ve Svárovské vrchovině (součást Malé Hané). Průměrná výška Boskovické brázdy je 354,6 m n. m.
Napříč brázdou, převážně od severozápadu na jihovýchod, protéká řada vodních toků, například Rokytná, Oslava, Jihlava, Bobrava, Svratka či Svitava.
Severní částí Boskovické brázdy vede projektovaná rychlostní silnice R43 Brno - Moravská Třebová (ve stopě rozestavěné německé dálnice Vídeň - Vratislav z druhé světové války).