Přeskočit na obsah

Borský vrch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Borský vrch
Vrcholový kámen na Borském vrchu
Vrcholový kámen na Borském vrchu

Vrchol446 m n. m.
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PohoříRalská pahorkatina / Zákupská pahorkatina / Cvikovská pahorkatina / Sloupská vrchovina / Svorská část[1]
Souřadnice
Borský vrch
Borský vrch
Horninačedič
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borský vrch je zcela zalesněný kopec na severovýchodním okraji Nového Boru, na katastrálním území jeho čtvrti Arnultovice. Dosahuje výšky 446 m n. m., oproti městu je jeho vrchol o 60 metrů výše. Vrchol je přístupný po neznačených lesních pěšinách, rozhledu brání hustá zeleň.

Nevysoký čedičový kopec je plně zalesněný listnatými stromy. Nižší partie jsou zčásti zastavěné rodinnými domky.

Hranice mezi Lužickými horami a nižší Ralskou pahorkatinou je na linii Nový Bor a Svor, hranice mezi Českým středohořím a Lužickými horami je vedena po linii Nový Bor, Prysk, Česká Kamenice.[2] Nový Bor je tedy na rozhraní Lužických hor, Českého středohoří a Ralské pahorkatiny, v severní části okresu Česká Lípa.

Kopec vystřídal řadu různých jmen, Revírníkův, Městský, Velíškův i jiné. Na sklonku 19. století byly na okrajích lesa lavičky s výhledem na město. V roce 1920 kopec koupilo město a zřídilo zde lesopark. Po roce 1945 postupně lesopark i lavičky zanikly.

Zhruba 250 metrů od vrcholu pod jihovýchodním svahem vede Liberecká ulice, která je zároveň silnicí 268. Odtud lze jít nahoru pěšinou, případně využít Vančurovu ulici na jihozápadní straně (směr k zastavěné čtvrti Arnultovice), z níž jsou vedeny další cesty k vrcholu. Žádná z nich není značená či upravená. Od středu města je vrchol vzdálený necelý 1 km a silnice na něj nevede. Pod severozápadním svahem vede železniční Trať 080 z Nového Boru severním směrem.[3]

Borský vrch od středu Nového Boru
  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  2. HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Všeobecná část - Povrch, s. 16. 
  3. Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]