Bohumil Jan Šrámek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bohumil Jan Šrámek
Narození23. února 1896
Svinary, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. května 1946
Praha, nemocnice na Bulovce; ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtíotevřená tuberkulóza
Povolánívoják z povolání
Zaměstnavatelprvorepubliková československá armáda
Titul
  • podplukovník;
  • plukovník (in memoriam)
OceněníŘád sokola Řád sokola
Dětidcera: Bohumila Slabá
Rodiče
  • Jan Šrámek;
  • Anna Bohumila Šrámková (rozená Rýdlová)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohumil Jan Šrámek (23. února 1896 Svinary8. května 1946 Praha, nemocnice na Bulovce)[1] byl příslušník československých legií na Rusi, důstojník prvorepublikové československé armády a za protektorátu člen východočeské regionální vojenské ilegální odbojové organizace Obrana národa.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodinný původ a studia[editovat | editovat zdroj]

Bohumil Jan Šrámek se narodil ve Svinarech na Královéhradecku do rodiny chalupníka[2] Jana a jeho ženy Anny Bohumily, rozené Rýdlové.[3] Po skončení středoškolského studia na hradecké obchodní akademii zakončené ve školním roce 1913/1914 maturitní zkoušku se ještě téhož roku (1914) vydal hledat práci do ciziny a cestovat společně se svým kamarádem a spolužákem Janem Jarkovským.[3] Společně procestovali Německo, Rusko, Polsko (Lodž, Varšava).[4] Začátek první světové války zastihl Šrámka v Moskvě, když tam pobýval u svého strýce.[3]

V České družině a čs. legiích na Rusi[editovat | editovat zdroj]

Bohumil Jan Šrámek v legionářské uniformě v Rusku v roce 1919

Do formující se České družiny vstoupil Šrámek dobrovolně 21. srpna 1914 jako jednoroční střelec dobrovolník.[4] S vojáky České družiny se účastnil rozvědných akcí, byl vyznamenán a povýšen na mladšího poddůstojníka.[3] V roce 1916 byla Česká družina přetvořena na Československý střelecký pluk. Důstojníkem 3. československého střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova se Šrámek stal v červenci 1917.[3] Důstojníkem (praporečníkem) 4. střeleckého pluku Prokopa Velikého se stal v srpnu 1917.[3] Velitelem 2. kulometného oddílu „Kolta“ se stal v prosinci 1917. (Kulometný oddíl „Kolta“ byl vybaven francouzskými kulomety Chauchat ráže 8mm.[3]) Do hodnosti kapitána byl povýšen na podzim 1918. V srpnu 1919 byl určen velitelem kulometného praporu. Funkci velitele 1. praporu 4. střeleckého pluku vykonával od března 1920.[3][p. 1] Šrámek se účastnil bojů u Bachmače (8. až 13. března 1918), bojů u Penzy (29. května 1918) i bojů u Lipjag (4. června 1918).[2] Dne 17. srpna 1919 obdržel Bohumil Jan Šrámek za své bojové zásluhy vysoké československé vyznamenání – Řád Milana Rastislava Štefánika „Sokol“ s meči.[3]

Zpět v Československu (20. a 30. léta 20. století)[editovat | editovat zdroj]

Do Československa se Šrámek vrátil 13. června 1920[2] poté, co absolvoval několikatýdenní plavbu zaoceánským parníkem Amerika z Vladivostoku.[3] V Československu byl po příjezdu téměř okamžitě nasazen do bojových akcí na Podkarpatské Rusi.[3] Jeho posádka pak přesídlila do Hradce Králové.[2] V průběhu první republiky působil v československé armádě střídavě na různých místech (Podkarpatská Rus, východní Čechy) většinou ve funkci velitele praporu. V letech 1922 až 1923 sloužil v Josefově, v době od roku 1923 až do roku 1926 v Užhorodu a od roku 1928 v Jičíně.[2] V roce 1928 byl povýšen do vojenské hodnosti podplukovníka.[3]

Protektorát[editovat | editovat zdroj]

Albín Sládek – Šrámkův kolega v odboji

Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava (15. března 1939) byla prvorepubliková čs. armáda demobilizována, Šrámek měl být deaktivován a tak se rozhodl odejít do předčasné vojenské penze.[2] Spolu se svojí rodinou se v červenci 1939 přestěhoval do Svinar.[2] Jako ostatně většina bývalých vojáků z povolání se i Šrámek zapojil do činnosti protiněmecké vojenské ilegální odbojové organizace Obrana národa.[3][4] V odboji ve východních Čechách byl jedním z blízkých spolupracovníků nadporučíka Albína Sládka. Gestapo zatklo Bohumila Jana Šrámka 15. srpna 1944 za přechovávání zbraní, munice a radiostanice[4] a podrobilo jej ihned zostřeným (tj. krutým) výslechům.[3] Nejprve byl vězněn v Hradci Králové, poté byl přemístěn do věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín, pak byl držen v pražské pankrácké věznici a nakonec skončil opět v Terezíně,[6] kde se dočkal konce druhé světové války a 15. května 1945 byl propuštěn na svobodu.[3][2][4]

Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Bohumil Jan Šrámek v rodných Svinarech v červnu 1945
Most plukovníka Šrámka

Do rodných Svinar se vrátil 19. května 1945,[2] ale jeho zdravotní stav byl velice špatný: vězněním zubožený, bezzubý a trpící prudkou otevřenou tuberkulózou. V tomto žalostném stavu lidské trosky se navrátil do rodných Svinar.[3] Dne 8. května 1946 zemřel v pražské nemocnici na Bulovce.[3][p. 2]

Do hodnosti plukovníka pěchoty byl povýšen in memoriam (posmrtně) v říjnu 1946.[4] V květnu 1947 mu byla na jeho rodném domě ve Svinarech odhalena pamětní deska.[3][4] Na jeho počest a připomínku byl pojmenován Most plukovníka Šrámka. Jedná se o obloukový ocelový silniční most přes řeku Orlici v Hradci Králové, v místní části Svinary.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Do řad čs. legií v Rusku si podal přihlášku v Kyjevě a do legií byl zařazen 22. srpna 1914.[5] Do legií vstoupil s hodností vojína a byl přidělen ke 4. střeleckému pluku.[5] Svoji legionářskou karieru ukončil u 4. střeleckého pluku v hodnosti majora ke dni 23. září 1920.[5]
  2. Dne 14. května 1996 dodala jeho dcera Bohumila Slabá do Státního okresního archivu v Hradci Králové soukromou pozůstalost Jana Bohumila Šrámka. Na základě toho vytvořený archivní fond zpracoval Petr Grulich v roce 1998.[4] Fotokopie osobních dokladů Jana Bohumila Šrámka jsou uloženy ve Vojenském historickém archivu v Praze.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bohumil Jan Šrámek (* 23.2.1896 Svinary, okres Hradec Králové – 8.5.1946 Praha): voják a legionář [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2024-02-22]. Identifikační číslo: hka0111818; zdroj: Čs. legionář plukovník Bohumil Jan Šrámek / Petr Grulich. - 1 il. // Východočeské listy historické. - čísla 13/14 (1998), strany 87-107.. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i KOŠŤÁLOVÁ, Iva. Bohumil Jan Šrámek (* 23. února 1896 Svinary, Hradec Králové, okres Hradec Králové – 8. května 1946 Praha) [online]. Osobnosti regionu cz [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r BRABEC, Martin. Legionáři byli psanci. Později se však stali hrdiny (Bohumil Šrámek) [online]. Hradecký deník cz, 2009-01-31 [cit. 2024-02-22]. R. Pokorný, J. Pavlík, okresní archiv. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i SVATOŠOVÁ, Andrea, Mgr. Název fondu: ŠRÁMEK BOHUMIL JAN, plk.; Značka: SP – Šrámek [online]. Průvodce po osobních a rodinných fondech Státního okresního archivu Hradec králové [cit. 2024-02-22]. Fond SP – Šrámek je uložen v objektu ve Škroupově ulici číslo popisné 695.. Dostupné online. 
  5. a b c Bohumil Šrámek (* 23.2.1896 Svinary okres Hradec Králové, domovská obec: Svinary Užhorod; domovský okres: Hradec Králové Užhorod) [online]. Legie 100; Krev legionáře [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. 
  6. Bohumil Šrámek (* 23. února 1896) [online]. Věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín 1940-1945 [cit. 2024-02-22]. Místo transportu: Prag-Pankratz; Datum transportu: 14. listopadu 1944; Poslední známé datum: 9. prosince 1944. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GRULICH, Petr. Československý legionář plukovník Bohumil Jan Šrámek. In: Východočeské listy historické, číslo 13 až 14 (1998), strany 87 až 107.
  • POKORNÝ, Radek a Jiří PAVLÍK. Bojovali za nás - legionáři z Královéhradecka, 1. díl, Muž, který už v roce 1919 dostal nejvyšší státní vyznamenání, zemřel na následky brutálních výslechů nacistů. Hradecký deník. 2009, číslo 26, strana 3.
  • BRUNCLÍK, Jan a POSPÍŠILOVÁ, Jaroslava a VAŠEK, František. Vy padlí...: Vám budiž věčná čest a sláva!: oběti německého fašismu na okrese Hradec králové v letech 1937-1945. Hradec Králové: Český svaz bojovníků za svobodu Československá obec legionářská Státní okresní archiv, 2013; 277 stran; ISBN 978-80-260-5333-0.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]