Bitva o Lypovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bitva o Lypovec
konflikt: Druhá světová válka
trvání: 22. červenec 1941
místo: Lypovec, SSSR
výsledek: těsné slovenské vítězství
strany
Vlajka Slovenska za 2. sv. války Slovensko Vlajka Sovětského svazu Sovětský svaz
velitelé
plk. Rudolf Pilfousek gen. Kečenko

síla
zhruba 5.000 mužů
43 tanků, 123 děl
zhruba 15.000 mužů
ztráty
75 mrtvých, 167 zraněných, 2 zajatí, 17 nezvěstných
5 tanků, 1 obrněný automobil
zhruba 600 mrtvých a raněných

Bitva o Lypovec bylo ozbrojené střetnutí mezi jednotkami slovenské Rychlé brigády a vojsky Rudé armády, které se uskutečnilo 22. července 1941. Šlo o první větší bitvu se sovětskou armádou. Sovětskou obranu při přechodech na řece San tvořily jednotky 10. opevněného prostoru sovětské 12. armády. Obranu Lypovce vedla 44. sibiřská divize pod velením generála Kečenka. Tato divize se skládala ze dvou čerstvých pluků 305 a 319 a z částí boji již vyčerpaných dvou pěších pluků 25 a 295. Její bojovou úlohou bylo vést zdržovací boje na daném směru. Rychlé brigádě se s počtem necelých 5000 vojáků, 43 tanků a 123 děl podařilo obsadit Lypovec, ale vinou velitele brigády plukovníka Rudolfa Pilfouska brigáda při dalším postupu narazila na 44. střeleckou divizi Rudé armády. Protože slovenským tankům došlo palivo, vojáci museli vést neúměrně těžké boje a od pohromy je zachránilo dělostřelectvo, kterému se podařilo zdecimovat Sověty natolik, aby slovenští vojáci mohli postoupit.

Slovenská Rychlá brigáda přišla o tři tanky LT-35 (5 poškozeno), jeden LT-38 (jeden poškozen), jeden LT-40 (jeden poškozen) a obrněný automobil OA vz. 30 (dva poškozeny).[1]

Důsledky bitvy[editovat | editovat zdroj]

Brigáda neměla dost sil na překonání silnějšího protivníka zakopaného v předem připravených postaveních. Nechuť slovenských vojáků bojovat proti Sovětskému svazu se projevila i prvními přeběhlíky na sovětskou stranu, kteří byli v oficiálních hlášeních vedeni jako nezvěstní. Personál automobilních dílen měl dostatek technických prostředků na opravu všech vozidel praporu útočné vozby, ale pod velením antifašisticky a československy orientovaných důstojníků dosáhli stažení všech vozidel a celého praporu na Slovensko pod záminkou, že je není možné opravit v polních podmínkách. Zbytek brigády byl přidělen německé 295. divizi. Generál Turanec si do deníku napsal: „Mužstvo je v podstatě zbabělé, jakmile Rusové zahájí palbu, utíká. Důstojníci jsou při útoku vzadu, ale při ústupu v prvních řadách.“ Podobné hodnocení měli i sami Němci, kteří si všimli, že slovenští vojáci jsou velmi citliví na dělostřeleckou palbu a utíkají.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bitka o Lipovec na slovenské Wikipedii.

  1. KLIMENT, Charles K.; NAKLÁDAL, Břetislav. Slovenská armáda 1939–1945. Praha: Levné knihy KMa, 2006. 360 s. ISBN 80-7309-395-2. S. 92. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MIČIANIK, P.: Slovenská armáda v ťažení proti Sovietskemu zväzu I. (1941–1944). V operácii Barbarossa. Banská Bystrica 2007.
  • MIČIANIK, Pavel. Úteky Slovákov zo sovietskeho zajatia I. [online]. Historia nostra, 13.5.2007. Dostupné online. (sk)
  • MIČIANIK, Pavel. Slováci proti Molotovovej línii I. [online]. druhasvetova.sk, 1.12.2006. Dostupné online.
  • Plukovník generálneho štábu Rudolf Pilfousek. 27.3.2007. Dostupné online.
  • Slovenská armáda v boji o Lypovec

Související články[editovat | editovat zdroj]