Berserkové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bronsplåt pressbleck öland vendeltid.jpg

Berserkové neboli berserkrové bylo označení pro bojovníky evropského severu, kteří se vyznačovali svou zběsilostí v boji. Jejich název je odvozen buď přímo od slova berserkr – medvědí košile – (oblékající se do medvědích kožešin), nebo od bare serk – bez košile (tj. bez brnění), nebo od slova björneserk – člověk ve zvířecí kůži, člověk zvířecí povahy.

Před bojem často jedli jistý druh byliny, který způsoboval neovladatelný hněv, pak nevnímali ani bolest ze zranění a oplývali nelidskou silou (silní jako medvědi a býci). Většinou se ale vlastnost dědila z generace na generaci. Byl to tedy spíše jistý druh poruchy. Často byli v bitvě jen do půli těla, někdy se odívali do kůží z vlků či medvědů. V tato zvířata jim byly dokonce přisuzovány proměny. Před bitvou upadali do bojové extáze, kdy okusovali okraje svých štítů a stávalo se, že vznikl boj mezi jimi samotnými, jak moc byli nabuzení do bitvy.

I mnozí z králů měli celé družiny berserků. Hrólf Tyčka měl tucet bojovníků, kteří zdolali většinu vojska krále Áliho včetně jeho samotného. Naposled bylo zaznamenáno nasazení berserka ve vojsku Haralda Hardradybitvě u Stamford Bridge přímo na onom mostě, který až do svého zabití úspěšně bránil proti dotírajícím Anglosasům krále Harolda II.

Berserkové uctívali hlavního severského boha Odina. Čekali také na Ragnarok (konec světa), kdy měli stát právě po boku boha Odina.

Jak již výše zmíněno, berserkové necítili bolest ze zranění v boji, existuje také teorie, že to bylo způsobeno toxiny muchomůrek, díky nimž měli halucinace, ale také zběsilé chování jak vůči nepřátelům, tak i vůči sobě samým.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Berserker na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jitka Vlčková: Encyklopedie mytologie germánských a severských národů, Praha 2006