Berserkové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bronsplåt pressbleck öland vendeltid.jpg

Berserkové neboli berserkrové bylo označení pro bojovníky evropského severu, kteří se vyznačovali svou zběsilostí v boji. Jejich název je odvozen buď přímo od slova berserkr – medvědí košile – (oblékající se do medvědích kožešin), nebo od bare serk – bez košile (tj. bez brnění), nebo od slova björneserk – člověk ve zvířecí kůži, člověk zvířecí povahy.

I mnozí z králů měli celé družiny berserků. Naposled bylo zaznamenáno nasazení berserka ve vojsku Haralda Hardradybitvě u Stamford Bridge přímo na onom mostě, který až do svého zabití úspěšně bránil proti dotírajícím Anglosasům krále Harolda II.

Berserkové uctívali hlavního severského boha Odina. Čekali také na Ragnarok (konec světa), kdy měli stát právě po boku boha Odina.

Berserkové údajně necítili bolest ze zranění v boji. Existuje také teorie, že to bylo způsobeno toxiny muchomůrek, díky nimž měli halucinace, ale také zběsilé chování jak vůči nepřátelům, tak i vůči sobě samým.

Přenesený význam[editovat | editovat zdroj]

Slovní spojení "stát se berserkrem" nebo "změnit se v berserkra" se v přeneseném významu používá pro označení bojového šílenství - amoku, záchvatu neovladatelné agresivní zuřivosti a fanatické nenávisti, ve kterém dotyčný bezhlavě útočí nepříčetným, bestiálním způsobem a je schopen absolutně všeho. Při tom ovšem ignoruje nebezpečí, nevnímá vlastní bolest ani zranění, nebere ohled ani na svůj život.

Tyto obraty mají svůj původ ve válce ve Vietnamu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Berserker na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jitka Vlčková: Encyklopedie mytologie germánských a severských národů, Praha 2006