Berserk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Berserk (manga).
Bronsplåt pressbleck Öland vendeltid.jpg

Berserkové nebo také berserkerové bylo označení pro bojovníky evropského severu, kteří se vyznačovali svou zběsilostí v boji. Jejich název je odvozen buď přímo od slova berserkr – medvědí košile (oblékající se do medvědích kožešin), nebo od bare serk – bez košile (tj. bez brnění), nebo od slova björneserk – člověk ve zvířecí kůži, člověk zvířecí povahy.

Mýty a legendy[editovat | editovat zdroj]

Traduje se o nich spousta mýtů. Berserkové údajně necítili bolest a ve svém stavu nekontrolovatelné zběsilosti byli imunní vůči ohni i kovu. Dle legendy bojoval v bitvě u Stamford Bridge přímo na onom mostě berserk, který údajně porazil přes 40 Anglosasů, než jej nepřátelé dokázali přelstít a porazit. I mnozí z králů měli celé družiny berserků. V ságách se můžeme například dočíst, že Harald I. Krásnovlasý využíval berserky jako osobní strážce. Pracovali také jako nájemní zabijáci a žoldáci.

Berserkové uctívali hlavního severského boha Odina. Čekali také na Ragnarok (konec světa), kdy měli stát právě po boku boha Odina.

Lewis chessmen 01.JPG

Vědci se zabývali možným původem tohoto stavu zběsilosti, tzv. berserkergangem. Jednou z hypotéz, jak tohoto zuřivého stavu berserkeři dosahovali, bylo užívání omamných látek před bitvou, např. muchomůrek, které se v oblasti Skandinávie v té době vyskytovaly a díky nimž mohli mít halucinace. Další z možností bylo nadměrné užívání alkoholu nebo hypnóza. V pramenech se objevují také zmínky o kousání do štítu (viz šachová figurka berserka z ostrova Lewis) a pěně, tvořící se berserkům okolo úst během boje. Příčinou takového chování mohla být některá z duševních poruch, či epilepsie.

Přenesený význam[editovat | editovat zdroj]

Slovní spojení „stát se berserkem“ nebo „změnit se v berserka“ se v přeneseném významu používá pro označení bojového šílenství – amoku, záchvatu neovladatelné agresivní zuřivosti a fanatické nenávisti, ve kterém dotyčný bezhlavě útočí nepříčetným, bestiálním způsobem a je schopen absolutně všeho. Při tom ovšem ignoruje nebezpečí, nevnímá vlastní bolest ani zranění, nebere ohled ani na svůj život.

Tyto obraty mají svůj původ ve válce ve Vietnamu.

Hudební zpracování[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2019 vydala švédská death metalová skupina Amon Amarth své jedenácté studiové album s názvem Berserker. Na přebalu tohoto alba je znázorněn zřejmě onen obrovský berserker, jež bojoval na onom mostě v bitvě u Stamford Bridge. Součástí alba je píseň Raven's Flight, ke které vydala kapela také videoklip.[1] V něm se vyskytuje hra s názvem Berserker a v této hře je znázorněn udatný boj obřího berserkera na mostě v bitvě u Stamford Bridge. Na tento klip navazuje videoklip ke skladbě Crack the Sky, ve kterém se bojovník z mostu najednou přemístí přímo na koncert kapely a zde bojuje s protivníky, které svou nezastavitelnou silou a zběsilostí porazí.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Berserker na anglické Wikipedii.

  1. Amon Amarth - Raven's Flight. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (česky) 
  2. Amon Amarth - Crack the Sky. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jitka Vlčková: Encyklopedie mytologie germánských a severských národů, Praha 2006

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo berserk ve Wikislovníku