Bean bag

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sacco | Piero Gatti, Cesare Paolini, Franco Teodoro [1968]

Bean bag (česky též sedací vak, sedací pytel, vak nebo pytel na sezení) je polštář různých rozměrů i tvarů naplněný drobnými polystyrenovými kuličkami, který se svým tvarem přizpůsobuje tělu. V současné době je možné najít celou řadu druhů sedacích pytlů, včetně využití jako pelíšků pro psy a kočky nebo lehačky, resp. dětského lehátka pro batolata a kojence.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Účel sedacích vaků[editovat | editovat zdroj]

V nabídce některých firem najdeme sedací vaky pro kojence a batolata, které jsou alternativou pro současná dětská lehátka (lehačky). Dále jsou sedací vaky často využívány také jako pelíšky pro domácí mazlíčky (psy, kočky). Původně byly sedací pytle určeny hlavně pro odpočinek, tedy sezení a ležení lidí. Tento účel zůstal dominantní dodnes. Pořídit se dnes dají i varianty plovoucí na vodě.[2]

Náplň sedacích vaků[editovat | editovat zdroj]

Do sedacích vaků se používají jako náplň polystyrenové kuličky. Tyto kuličky je možné na trhu najít také pod označením EPS kuličky. Jedná se o drobné několikamilimetrové kuličky z expandovaného a tvrzeného polystyrenu jehož hustota se pohybuje obvykle mezi 10 a 20 gramy na litr.[2] Tento interval také určuje míru slehnutí kuliček vlivem používání v průběhu času. Čím hustší kuličky jsou, tím méně se při používání slehávají (zmenšují svůj objem) a díky tomu, je není nutné tak často dosypávat, tak abychom udržely sedací vak stále stejně plný. Vzhledem k velmi různým cenám na trhu za kuličky různé hustoty je toto kritérium velmi důležitým prvkem při výběru sedacího vaku nebo náplně do něj. Vzhledem k tomu, že jsou tyto kuličky používány v obytných prostorech měly by splňovat vyhlášku o technických podmínkách požární ochrany staveb č. 23/2008 Sb. Dále by polystyrenové kuličky do sedacích vaků měly splňovat kritéria pro styk s pokožkou dané vyhláškou č. 102/2001 Sb.

Vnější obal sedacího vaku[editovat | editovat zdroj]

Vnější obaly se dělají z různých materiálů jako je kůže, koženka, alcantara, nylon, bavlna atd. Při výběru nebo zhotovení sedacího vaku je nutné brát zřetel na fakt, že sedací vak je neustále položen na podlaze a tím dochází k jeho většímu opotřebení než u ostatního čalouněného nábytku a je více náchylnější na zašpinění. Proto je vhodné aby potahové látky byly omyvatelné, pořídit se dají i vaky voděodolné určené na venkovní užití.[2]

Vnitřní obal sedacího pytle[editovat | editovat zdroj]

Sedací pytle mají někdy také vnitřní "ochranný" obal ve kterém jsou umístěny EPS kuličky. Tento vnitřní vak umožňuje vnější "povlak" prát v pračce, ale také zamezuje úniku kuliček v případě poškození vnějšího "povlaku".[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pietro Gatti, Cesare Paolini and Franco Teodoro, authors of Sacco

První sedačku ve stylu bean bag navrhl v roce 1965 v té době ještě student umělecké školy Roger Dean pod názvem "sea urchin chair" (židle mořská ježovka).[3] Šlo o kulatý vak naplněný pěnovou hmotou, která se přizpůsobila tvaru lidského těla.[4] V tomto období se v rámci designu nábytku rozvíjí snaha o ergonomičnost sedaček. Ve stylu radikálního italského designu pak Piero Gatti, Cesare Paolini a Franco Teodoro přišli s koncepcí židle, která se dokáže přizpůsobit rozmanitých situacím a tvaru těla.[5][6] Vznikla tak v roce 1969 tzv. "sacco" (židle sacco), která byla tvaru hrušky a původně potažená kůží.[6][2][4] V roce 1969 se pak sacco objevila na pařížském veletrhu nábytku a design se stal ikonickým.[5] Ve velkém se pak bean bagy vyráběly od 70. let, běžně se začaly plnit polystyrenovými peletami a jejich popularita sílila především v rámci univerzitních kampusů po celém světě.[7][4]


Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Museum of Modern Art, New York: Recent Acquisitions: Design Collection, 1 December 1970, 31 January 1971

Museum of Modern Art, New York: Italy: The New Domestic Landscape, 26 May - 11 September 1972

Solomon R. Guggenheim Museum, The Italian Metamorphosis,1943-1968, 7 October 1994—22 January 1995 [Triennale di Milano February—May 1995, Kunstmuseum Wolfsburg May—September 1995]

Museum of Modern Art, New York: Architecture and Design: Inaugural Installation, 20 November 2004 - 7 November 2005

Cité de l'Architecture et du Patrimoine, Paris: Architects’ Furniture: 1960–2020, September 2019

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Museum of Modern Art, New York

Israel Museum, Jerusalem

Uměleckoprůmyslové Muzeum, Prague

Kunstgewerbemuseum, Berlin

Victoria and Albert Museum, London

Kunstmuseum, Düsseldorf

Museum für angewandte Kunst, Vienna

Taideteollisuusmuseo Konstindustrimuseet, Helsinki

Musée des Arts Décoratifs, Paris

The Saint Louis Art Museum, Saint Louis

Museo dell'arredo contemporaneo, Russi (Ra)

Museum für Kunst und Gewerbe, Hamburg

Denver Art Museum, Denver

Dallas Museum of Art, Dallas

Fondazione Triennale Design Museum, Milan

Tel Aviv Museum of Art, Tel Aviv

Vitra Design Museum, Weil am Rhein

Musée National d'Art Moderne (Centre Pompidou), Paris

Thessaloniki Design Museum, Thessaloniki

Brücke-Museum, Berlin

Fonds Régional d'Art Contemporain, Dunkerque

Centro Arte e Design, Calenzano

Museum of Applied Arts and Sciences, Powerhouse Museum, Sydney

Museum voor Sierkunst en Vormgeving, Gent

Philadelphia Museum of Art, Philadelphia

Shiodome Italia Creative Center, Tokyo


Ceny[editovat | editovat zdroj]

Bio 5 Ljubljana, Biennale of Design Ljubljana, 1973

Selected for the Compasso d'Oro Award, 1970

M.I.A.- Mostra Internazionale dell'Arredamento, Monza, 1968

XXVI Compasso d'Oro Award, 2020


Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Paola Antonelli (Museum of Modern Art | MOMA), Sacco Chair | Object Lesson
  • Mel Byars, The Design Encyclopedia, New York, John Wiley & Sons, Inc., 1994
  • Emilio Ambasz [a cura di], Italy: The New Domestic Landscape - Achievements and Problems of Italian Design, New York, Museum Of Modern Art, 1972
  • Grace Lees-Maffei, Kjetil Fallan [editors], Made in Italy Rethinking a Century of Italian Design, London, Bloomsbury Academic, 2014
  • Bernhard E. Bürdek, Design Storia, Teoria e Pratica del Design del Prodotto, Roma, Gangemi Editore, 2008
  • Modern Chairs 1918-1970, London: Lund Humphries. 1971
  • Victor Papanek, Design for the Real World, New York: 1974
  • Moderne Klassiker, Mobel, die Geschichte machen, Hamburg, 1982
  • Kathryn B. Hiesinger and George H. Marcus III (eds.), Design Since 1945, Philadelphia, Philadelphia Museum of Art, 1983
  • Fifty Chairs that Changed the World: Design Museum Fifty, London's Design Museum, London, ISBN 978-1840915402
  • Charlotte Fiell, Peter Fiell, Plastic dreams: synthetic visions in design, Carlton Books Ltd, 2010, ISBN 978-1906863081
  • Anne Bony, Design: History, Main Trends, Major Figures, Larousse/Chambers, 2005
  • Bernd Polster, Claudia Newman, Markus Schuler, The A-Z of Modern Design, Merrell Publishers Ltd, 2009, ISBN 978-1858945026
  • Domitilla Dardi, Il design in cento oggetti, Federico Motta Editore, Milano, 2008, ISBN 978-88-7179-586-7
  • Anty Pansera, Il Design del mobile italiano dal 1946 a oggi, Laterza, 1990
  • Charles Boyce, Joseph T. Butler, Dictionary of Furniture, Simon and Schuster, New York, 2014, ISBN 9781628738407
  • Michael Tambini, The Look of the Century, DK Pub., 1999, ISBN 9780789446350
  • AA.VV., 100 objects of italian design La Triennale di Milano: Permanent Collection of Italian Design, The Milan Triennale, Gangemi Editore
  • Germano Celant [ed.], preface by Umberto Eco,The Italian Metamorphosis, 1943–1968, Guggenheim Museum Publications, New York, 1994, ISBN 0-8109-6871-1
  • Cindi Strauss, Germano Celant, J. Taylor Kubala, Radical - Italian Design 1965-1985 - The Dennis Freedman Collection, Yale University Press, 2020

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The 10 Most Popular Uses for Bean Bags – Seat Pub [online]. [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e Architecture Art Designs [online]. 2016-01-30 [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Roger Dean [online]. 2019-01-16 [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c The History of Bean Bags: How It All Started. Beyond Compare Furniture [online]. 2018-09-10 [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. 
  5. a b MARTIN, Hannah. The Radical History of the Beanbag Chair. Architectural Digest [online]. [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Subscribe to read | Financial Times. www.ft.com [online]. [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. 
  7. BR, Geoff; 17/09/2018. The Complete(ly Odd) History of Beanbag Chairs | Bean Bags R Us USA. Boss Bean Bags Latest News [online]. 2018-09-17 [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]