CAmethod

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Barvy života)

Barvy života (někdy též CA method, případně Color Association method) je neověřená[1][2][pozn. 1] psychodiagnostická metoda realizovaná přes internet, kterou vyvinula společnost DAP Services a jejímž autorem je Jiří Šimonek.[3] Podle autorů dokáže metoda objasňovat strukturu i průběh individuálního i skupinového myšlení, cítění, prožívání i seberealizačního chování.[4] Metoda je však zpochybněna některými odborníky[5] a varuje před ní Unie psychologických asociací ČR, která na základě analýzy řady dokumentů v „žádném případě“ metodu nedoporučuje a naopak se s odkazem na vlastní Stanovisko obává, že „používání této metody v praxi může vést k poškození klientů“.[6] K tomuto stanovisku se dnes kloní i ministerstvo školství.[7] Firmě DAP Services byl také Českým klubem skeptiků Sisyfos udělen také Bludný balvan za rok 2013 v kategorii družstev za „iracionální psychodiagnostiku Barvy života“.[8]

Zpochybnění metody je důležité i kvůli tomu, že výzkum, šíření a podpora používání Barev života byly opakovaně podpořeny z veřejných zdrojů. Česká republika prostřednictvím agentury CzechInvest v rámci programu CzechAccelerator schválila 1,2 milionu Kč[9] na rozvoj metody v Izraeli,[10][11] metoda byla podpořena také Evropskou unií[12] či Visegradským fondem.[13][14] Skupinovým šetřením Barvami života (Vlastní evaluace školy) navíc prošli v rámci evaluace výuky (zavedené vyhláškou 15/2005 Sb.).[15] studenti a žáci velkého množství škol[16] a jejím použitím se při nálezu během namátkové kontroly dětského domova zabývala Kancelář Veřejného ochránce práv.[17]

Princip metody podle DAP Services[editovat | editovat zdroj]

Podle autorů metody jde o zcela odlišný přístup k diagnostice a intervencím, než jaký je znám z klasického pojetí psychologie či psychiatrie. Uvádějí, že jde o diagnosticko-intervenční systém využívající vlastní techniku BSA (barvově-slovních asociací) a metodu OKAV (objektově-komunikační analýzu vědomí), který pracuje se soubory slov, takzvanými slovními moduly, paletou osmi barev a asociacemi těchto podnětů (slovních, obrazových i zvukových).[18] Autoři podle UPA ČR bez dalšího vysvětlení[19] odkazují například na principy čínských a sumerských myslitelů či díla Maxe Plancka či J. W. Goetha[20] a zejména pak Maxe Lüschera, autora tzv. Lüscherova barvového testu.[4]

Společnost DAP Services nabízí klientům na řadě webových portálů[4] různé diagnostické nástroje využívající základy metody k zjišťování rozdílných individuálních i skupinových symptomů a charakteristik: od osobnostního profilu respondentů, přes marketingové analýzy a personalistiku až po šikanu, rizikové jevy ve školách a zdravotní potíže respondentů (potíže pohybového, trávicího, oběhového i dýchacího systému).[21]

Odborným, firmou zaškoleným, následně certifikovaným a pravidelně prověřovaným psychologům je pro podporu intervenční práce u klientů do 18 let věku poskytována hloubková verze testu zcela zdarma.[22]

Skupinovou a individuální diagnostikou prošlo mezi lety 2005 a 2012 přes 350.000 jednotlivců.[zdroj⁠?]

Podle autorů metody byla 6. září 2012 americkým patentovým úřadem přijata žádost o patentování číslo 13605457. Nyní je stav žádosti „Patent pending“.[23] Existenci patentu zpochybňoval Jan Wagner na serveru Česká škola, a to s odkazem na patentovou databázi a vyjádření pracovnice DAP Services. Dodatečně předložila DAP Services dokument o patentové přihlášce s názvem System and Method for Computerized Market Research Analysis, tedy Systém a metoda pro automatizovanou analýzu průzkumu trhu.[24]

Kritika metody[editovat | editovat zdroj]

Autoři metody se odvolávají na to, že metoda vychází z blíže nespecifikovaných myšlenek Maxe Lüschera[25] a je založena na metodě Lüscherova barvového testu.[26] Ten je sice v České republice stále rozšířený, podle Mojmíra Svobody za to však může jeho rychlost a atraktivita pro klienty.[27]

Lüscherův test osobnosti se opakovaně už od sedmdesátých let ukazuje jako méně validní nejen ve srovnávacích výzkumech s běžnými metodami, ale i sám o sobě (nejednotnost a nízká stabilita interpretace[28]). Samotná percepce barev je na rozdíl od tvrzení autorů metody[4] kulturně i rasově závislá.[29][30]

Například ve srovnávacím výzkumu oproti MMPI se ukázalo, že Lüscherův barvový test ukazuje nízkou kriteriální validitu a autoři výzkumu doporučili obezřetnost při jeho využívání.[31] Také při ověřování Lüscherova barvového testu osobnosti v Kanadě se ukázaly výsledky diagnostiky pomocí barev jako závislé na kulturním pozadí a dalších situačních proměnných, nikoliv na osobnostních vlastnostech respondentů.[28] Výhrady oproti Lüscherovu barvovému testu osobnosti ukazují také na malou schopnost diagnostické predikce u tohoto testu.[32] Podle průzkumu, kterou mezi 101 členy Americké psychologické asociace provedl John Norcross a kol., jej odborníci považují za pravděpodobně zpochybněnou metodu („probably discredited“).[33] Toto hodnocení však bylo závislé na teoretické orientaci respondentů a sami autoři studie uvádějí, že výběr těchto expertů převážně z řad editorů psychologických časopisů nemusel být reprezentativní a v příštích výzkumech by bylo lepší začlenit více expertů i z praxe.[33]

Další výzkum pak studuje tzv. „zdánlivou validitu“ Lüscherova testu (tedy pouhé zdání, že test měří to, co měřit má). Test podle autorů podléhá Barnumovu efektu: jeho závěry jsou totiž tak obecné, že je nelze jednoznačně vyvrátit ani přijmout.[34]

Přímo proti samotnému testu Barvy života se postavila Unie psychologických asociací ČR. Ta provedla podrobnou analýzu rozsáhlých materiálů dostupných na internetu i dokumentů dodaných speciálně společností DAP Services, které podle autorů metody popisují její reliabilitu a validitu,[25] na jejichž základě pak vydala níže uvedené stanovisko.[6][35] Její předseda, profesor Pedagogické fakulty UK Stanislav Štech o testu následně prohlásil: Je to ještě horší, než jsme si mysleli. Aniž byste studovala psychologii, tak po přečtení jejich materiálů byste sama přišla na to, že je to celé špatně. Nechápu, jak to mohlo v tolika pedagogicko-psychologických poradnách najít zastánce.[17]

Stanovisko UPA z 19. listopadu 2012, které doporučuje také ministerstvo školství České republiky,[7] metodě vytýká například:[19][35]

  • „Metoda v žádném z odborných parametrů nesplňuje požadavky na standardní diagnostický nástroj.“
  • „Výsledky vyšetření nemohou být díky neadekvátní ‚teorii‘ smysluplně vyhodnoceny.“
  • „Mechanické vyhodnocení výsledků v počítači negarantuje smysluplnost interpretací a závěrů.“
  • „Metoda nerespektuje individualitu člověka a variabilitu jeho potřeb a může diskriminovat znevýhodněné jedince.“
  • „Předložené ‚statistické důkazy‘ představují samoúčelná, iracionální tvrzení, zneužívající laické uživatele, kteří je nemohou ověřit; kvalitu metody však nedokládají.“
  • „Díky systematickým chybám může metoda Barvy života vést ke stigmatizaci klientů nebo je může uvést v omyl (např. při vyšetření kolektivu ve třídě nebo při kariérním poradenství).“

Autoři metody argumentují, že stanovisko UPA bylo vydané na základě nepochopení dodaných materiálů a nepodložených tvrzení,[36] a odkazují zpět na své vlastní materiály potvrzující validitu metody.[25] Dále a podrobněji upozorňují na podle nich neobvyklou koncentraci odporu vůči své metodě také prostřednictvím webu www.ocotadyjde.cz.[37][38]

Naopak pracovníci Výskumného ústavu detskej psychológie a patopsychológie na Slovensku mají zájem o ověření validity a standardizaci celé metody: V záujme inovácie palety psychodiagnostických metodík využívaných v praxi zariadení výchovného poradenstva a prevencie má VÚDPaP záujem uskutočniť štandardizáciu, validizáciu metodiky „Barvy života“ na slovenskej populácii v rámci pripravovaného Národného projektu „Komplexný poradenský systém prevencie a ovplyvňovania sociálno-patologických javov v školskom prostredí.[2] Ke konci roku 2018 však nebylo možné dohledat žádný výzkumné výsledky ani validizační studie této metody.

Martin Zvěřina kromě výše uvedených výhrad k validitě a reliabilitě kritizuje také pojetí Barev života jako výdělečného zájmu, když tvrdí: ...lze stěží přehlédnout, že cílem podnikání je vyrazit peníze z důvěřivců a že se solidními diagnostickými metodami firma mnoho společného nemá. Podle něj se psychologové v metodě angažovaní dělí jako v multilevelovém marketingu – zlaté, stříbrné a bronzové partnerství.[39]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Neexistuje studie, která by vědeckou metodou ověřovala platnost metody Barvy života.[1][2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Unie psychologických asociací
  2. ↑ a b c Stanovisko komisie menovanej riaditeľom VÚDPaP k metodike „Barvy života“. www.vudpap.sk [online]. [cit. 2013-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  3. ↑ DAP Services: Autoři. dap-services.cz [online]. [cit. 2012-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-27. 
  4. ↑ a b c d Barvy života. www.barvyzivota.cz [online]. [cit. 2012-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-09-26. 
  5. ↑ Rozhlas.cz: Odborníci kritizují psychotest Barvy života. Využívají ho stovky škol
  6. ↑ a b Dokumenty UPA ČR
  7. ↑ a b Informace MŠMT ve věci metody Barvy života. www.msmt.cz [online]. [cit. 2013-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-04. 
  8. ↑ Stříbrný Bludný balvan v kategorii družstev za rok 2013 - firma DAP Services, a.s. za iracionální psychodiagnostiku „Barvy života“ [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2014-03-28 [cit. 2014-03-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ Nadějné barevné asociace. euro.e15.cz [online]. [cit. 2012-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  10. ↑ CzechAccelerator: Realizované projekty. www.czechaccelerator.cz [online]. [cit. 2012-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-31. 
  11. ↑ CzechAccelerator: DAP Services a.s.. www.czechaccelerator.cz [online]. [cit. 2012-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-31. 
  12. ↑ DAP Services: Projekty EU[nedostupný zdroj]
  13. ↑ DAP Services: Visegradský fond. dap-services.cz [online]. [cit. 2012-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-23. 
  14. ↑ Visegrad School Comparison 2012: Project Summary Information. sites.google.com [online]. [cit. 2012-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-24. 
  15. ↑ 15/2005 Sb.
  16. ↑ Barvy naší školy: Vaše zkušenosti z praxe. www.barvyskoly.cz [online]. [cit. 2012-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  17. ↑ a b ŘÍHOVÁ, Barbora. Spory o psychotest nekončí. Lidové noviny. 14. listopad 2012, s. 4. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  18. ↑ DAP Services: Metoda. dap-services.cz [online]. [cit. 2012-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-03. 
  19. ↑ a b UPA: Tisková zpráva dne 19. 11. 2012. upacr.cz [online]. [cit. 22-11-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14-03-2016. 
  20. ↑ Detaily odkazů na zdroje. www.camethod.com [online]. [cit. 2013-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-28. 
  21. ↑ Bez doktora
  22. ↑ Poskytování hloubkové diagnostiky zdarma[nedostupný zdroj]
  23. ↑ Metoda patentován v U.S.A. (Patent pending). www.camethod.com [online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-04. 
  24. ↑ Jan Wagner: Causa Barvy života aneb Školství v rukou šarlatánů?
  25. ↑ a b c Validita a reliabilita metody. www.barvyzivota.cz [online]. [cit. 2012-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-09-26. 
  26. ↑ Tajemství barev v Mladé frontě Dnes magazínu z 20.5.2010. www.barvyzivota.cz [online]. [cit. 24-01-2013]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26-06-2013. 
  27. ↑ ČMPS: Psychodiagnostická činnost v jednotlivých oblastech psychologie
  28. ↑ a b Cross-Cultural Validity, Reliability, and Stimulus Characteristics of the Luscher Color Test
  29. ↑ GAINES, Rosslyn; POWELL, Gloria J. Children's Color Perception in Relation to Habitat and Skin Color. Child Development. Září 1981, roč. 52, čís. 3, s. 914–920. Dostupné online. 
  30. ↑ BORNSTEIN, Marc H. CThe Influence of Visual Perception on Culture. American Anthropologist. Prosinec 1975, roč. 77, čís. 4, s. 774–798. Dostupné online. 
  31. ↑ Relationship between the Luscher Color Test and the MMPI
  32. ↑ Examining the Luscher Color Test
  33. ↑ a b NORCROSS, John C.; KOOCHER, Gerald P.; GAROFALO, Ariele. Discredited psychological treatments and tests: A Delphi poll. Professional Psychology: Research and Practice. Říjen 2006, roč. 37, čís. 5, s. 515–522. Dostupné online. ISSN 0735-7028. DOI 10.1037/0735-7028.37.5.515. 
  34. ↑ HOLMES, Cooper B.; BUCHANNAN, Jo A.; DUNGAN, David S.; REED, Teresa. The Barnum effect in Luscher color test interpretation. Journal of Clinical Psychology. Leden 1986, roč. 47, čís. 1, s. 133–136. 
  35. ↑ a b Stanovisko Unie psychologických asociací ČR k metodě barvových asociací a diagnosticko-intervenčnímu systému Barvy života. upacr.cz [online]. [cit. 2012-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. 
  36. ↑ Stručné vyjádření Color Assocation, o.p.s. a DAP Services, a.s. ke schůzce na UPA ČR. www.barvyzivota.cz [online]. [cit. 2012-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05. 
  37. ↑ http://www.nic.cz/whois/?d=ocotadyjde.cz
  38. ↑ Archivovaná kopie. www.ocotadyjde.cz [online]. [cit. 2019-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-17. 
  39. ↑ MARTIN, Zvěřina. Barevné kopyto: Psychologičtí šarlatáni diagnostikují na dálku. Lidové noviny. 12. listopad 2012, s. 8. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=CAmethod&oldid=23790888“