Barnodaj (album)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Barnodaj
Interpret The Progress Organization
Druh alba Studiové album
Vydáno 1971
Nahráno leden 1971, studium Dejvice, Praha
Žánr progresivní rock
Délka 40:46
Vydavatelství Supraphon
Producent Hynek Žalčík
Profesionální kritika
The Progress Organization chronologicky
Klíč k poznání
(1970)
Barnodaj
(1971)
Mauglí
(1978)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barnodaj je první album brněnské rockové skupiny The Progress Organization, která později používala název Progres 2, vydáno bylo v roce 1971 (viz 1971 v hudbě). Hudební časopis Melodie album Barnodaj ocenil jako Desku roku 1972.

Popis alba a jeho historie[editovat | editovat zdroj]

Album Barnodaj vzniklo začátkem roku 1971, kdy již kapela téměř půl roku nefungovala.[1] Nahráno bylo od 3. do 9. ledna 1971 ve studiu vydavatelství Supraphon v Praze-Dejvicích,[2] jako poslední album na čtyřstopý magnetofon.[3] Barnodaj vyšel ještě v roce 1971 a kritiky byl velmi chválen (např. Jaromír Tůma či Jiří Černý),[4] hudební časopis Melodie jej ocenil jako Desku roku 1972.[3]

Album je tvořeno 11 skladbami, z nichž první a poslední jsou krátké instrumentálky. Zbytek lze rozdělit na dvě poloviny – českou a anglickou. Pět písní bylo nazpíváno česky (jedná se o autorské skladby členů skupiny), čtyři písně jsou anglické, z nichž dvě byly převzaty z repertoáru světových kapel (The Beatles a Cream), jejich aranže ale The Progress Organization výrazně přepracovali.[2] Deska Barnodaj tvoří jakýsi výběr písní, které kapela v letech 19681970 hrávala na koncertech,[2] pro albovou podobu si ale přizvala dívčí sbor, smyčcový orchestr a dechové nástroje. Název alba vymyslel trumpetista Jaromír Hnilička,[5] jedná se o název jeho dadaistické básně.[6]

Vydávání alba[editovat | editovat zdroj]

Album Barnodaj vyšlo v roce 1971 na LP u vydavatelství Supraphon. O rok později byla vydána exportní verze (Supraphon-Artia), která se odlišovala přebalem a anglickými názvy všech skladeb. Ty ale nebyly nijak přepracovány, jsou identické jako na československé verzi alba, kdy část je nazpívána česky, část anglicky.[7] Reedice na CD vyšla v roce 1993 u Monitoru a roku 2006 u FT Records (tato verze i s bonusy).[8]

Seznam skladeb[editovat | editovat zdroj]

  1. „Introdukce“ (Sochor) – 1:25
  2. „Jako Hélios“ (Sochor/Ulrych) – 3:51
  3. „Ikaros“ (Sochor/Ulrych) – 2:32
  4. „Strom“ (Kluka/Ulrych) – 3:46
  5. „Argonaut“ (Váně/Ulrych) – 3:57
  6. „Ptáčník“ (Kluka/Žalčík) – 4:17
  7. „We Can Work It Out“ (Lennon/McCartney) – 4:35
  8. „Time“ (Kluka/Trejtnar) – 4:03
  9. „I Feel Free“ (Bruce/Brown) – 3:54
  10. „A Lovely Day“ (Kluka/Trejtnar) – 6:31
  11. „Good Bye“ (Kluka) – 1:29

Reedice vydaná v roce 2006 obsahovala také následující bonusy:

  1. „Snow in My Shoes“ (Kluka/Trejtnar) – 2:50
  2. „Fortune Teller“ (Sideridis/Trejtnar) – 3:46
  3. „Klíč k poznání“ (Sochor/Jemelka) – 7:41
  4. „Ptáčník“ (Kluka/Žalčík) – 3:18
    • verze z roku 1993
  5. „People Get Ready“ (Mayfield) – 6:59
    • amatérský záznam koncertního provedení skladby z roku 1970

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Technická podpora[editovat | editovat zdroj]

  • Hynek Žalčík – produkce
  • Vladimír Popelka, Jan Spálený – hudební režie
  • Petr Kocfelda, František Řebíček – zvuková režie
  • Tomáš Štern, Jiří Rohan, Milan Svoboda – technická spolupráce

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VÁNĚ, Pavel. 70. léta [online]. Progres2.org [cit. 2009-09-30]. Dostupné online. 
  2. a b c booklet reedice alba Barnodaj. Brno: Dr. Pavel Kopřiva – FT Records, 2006. 
  3. a b TŮMA, Jaromír. Progres [online]. Ceskyhudebnislovnik.cz, rev. 2003-11-12 [cit. 2009-09-30]. Dostupné online. 
  4. 1968 - 1978 [online]. Progres2.org [cit. 2009-09-30]. Dostupné online. 
  5. GRATIAS, Petr. Znovuvzkříšení progresovské minulosti [online]. Literarky.cz [cit. 2009-09-30]. Dostupné online. 
  6. booklet reedice alba Mauglí. Brno: Dr. Pavel Kopřiva – FT Records, 2006. 
  7. BALÁK, Miroslav; KYTNAR, Josef. Československý rock na gramofonových deskách: rocková diskografie 1960–1997. Brno: Indies Records, 1998. ISBN 80-902475-0-4. S. 287. 
  8. Fakta a čas [online]. Progres2.org [cit. 2009-09-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]