Přeskočit na obsah

Bílá Lhota (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zámek Bílá Lhota
Bílá Lhota
Bílá Lhota
Základní informace
Slohklasicistní architektura
Poloha
AdresaBílá Lhota, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bílá Lhota je klasicistní zámeček s empírovými prvky nacházející se na podhůří Zábřežské vrchoviny, při okraji stejnojmenné obce Bílá Lhota, 7 km západně od Litovle v okrese Olomouc v Olomouckém kraji.

Ves Bílá Lhota je poprvé připomínána v roce 1356, kdy byla v držení vladyků z Řimic. Prvním známým majitelem byl Zdislav z Řimic, který užíval přídomek ze Lhotky.[1] V místě nynějšího zámku stála tvrz, která je výslovně v pramenech uváděna až v roce 1437 a jež tehdy náležela Ješkovi ze Lhoty. Ta však nejspíše zanikla a snad se po ní dochovalo tvrziště v areálu Arboreta Bílá Lhota (prostor dnešní jízdárny).[1]

V roce 1464 postoupil Jiří z Poděbrad lhotské panství (tj. tvrz a statek ve Lhotě včetně pěti okolních vsí) Karlovi z Vlašimi. Ten záhy postoupil celé panství Erazimu Bítovskému ze Slavíkovic a jeho potomci nejspíše postavili tvrz novou.[1]

Poté je tvrz uváděna ještě několikrát v průběhu 15. a 16. století. Ke konci 16. stol. se majitelem panství stal Mikuláš Kobylka z Kobylího. Za Jana Záviše Bítovského ze Slavíkovic a jeho manželky Kunky z Kobylího byla tvrz v šedesátých letech 17. století přestavěna a nesla již znaky renesančního čtyřkřídlého zámku. V 17. století pak došlo ještě k dalším stavebním úpravám.[1]

V roce 1720 koupil panství za 31 580 zlatých Markvart Hochberg z Hennersdorfu. Původně renesanční zámek byl opakovaně přestavován a jeho renesanční podoba byla prakticky setřena obzvláště po přestavbě ve 40. letech 18. století v barokním stylu. V roce 1746 koupil zámek se statkem Jan Maxmilián Žižka a zámek se stal jeho panským sídlem, kvůli dluhům jej však brzy prodal.[1]

V letech 1792 až 1840 byli majiteli panství Speilové z Ostheimu. Dcera Jana Alberta Speila se provdala za německého hudebního skladatele Conradina Kreutzera (17801849).Ten byl kapelníkem vídeňské opery a při jednom ze svých zdejších pobytů pracoval na hudbě k opeře Noc v Granadě.[1][2]

Od roku 1869 byl zámek a velkostatek majetkem rodu Riedlů a to až do roku 1945. Zásluhou Quida Riedla se park proměnil ve významný dendrologický areál. Po roce 1947 přešel majetek do státní správy a byl využíván jako sídlo úřadů a zdravotnických zařízení. Dochovaly se pouze malé fragmenty původní výzdoby, mobiliář byl odvezen.[2]

Dnešní podoba zámku pochází z počátku 19. století.

Zámecký park (arboretum)

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Arboretum Bílá Lhota.

V polovině 15. století se podle dochovaných pramenů u tvrze nacházela ovocná a zeleninová zahrada. Na přelomu 16. a 17. století vznikl dubový hájek (dnešní Jízdárna) a mnoho exemplářů dřevin vysázených v tomto období se zachovalo do dnešních dnů. Park byl u zámečku v Bílé Lhotě založen okolo roku 1700 v souvislosti s renovací budovy. V 1. polovině 19. století Jan Vojtěch Speil založil u zámku park v anglickém stylu.[1]

Počátky arboreta se připisují dendrologovi Quidu Riedlovi, který zde v letech 1926 až 1945 soustředil několik stovek druhů okrasných dřevin. Zámecký park rozšířil a upravil ve smíšeném francouzsko–anglickém stylu. Na přelomu čtyřicátých let vysadil poblíž parku ovocný sad. Většina stromů však pomrzla během krutých zim. [1]

Park značně utrpěl za druhé světové války a k jeho obnově došlo až po roce 1965, kdy Vlastivědný ústav v Olomouci zahájil budování arboreta. V roce 1968 byl zámecký park zpřístupněn veřejnosti jako Arboretum Bílá Lhota a v současnosti je zařazen v kategorii Národní přírodní památka (pod názvem Park v Bílé Lhotě).[1][3]

Budova zámku sice dnes tvoří hranici arboreta, které se nachází v místech bývalého zámeckého parku, ale s arboretem již nijak nesouvisí. V arboretu Bílá Lhota rostou nejen domácí dřeviny, ale i vzácné evropské a zámořské stromy. Celkem tu je více než 300 druhů listnatých, jehličnatých a stále zelených dřevin ze severní Ameriky, Japonska, Číny, Malé Asie a dalších zemí.[1]

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Dnešní zámek je jednoduchá, jednopatrová, čtyřkřídlá budova s malým dvorem. Ze zámku jsou přístupné pouze prostory sloužící pro veřejnost. Budova zámku je majetkem obce Bílá Lhota a slouží jako obecní úřad, pošta, knihovna a zdravotní středisko.[1]

  1. a b c d e f g h i j k Hrady a zámky Olomouckého kraje. II.. vyd. Olomouc: Olomoucký kraj, 2020. ISBN 978-80-7621-028-8. Kapitola Arboretum Bílá Lhota, s. 6–7. 
  2. a b Historie Arboreta - Arboretum Bílá Lhota. www.arboretumbilalhota.cz [online]. [cit. 2020-09-21]. Dostupné online. 
  3. Maloplošná zvláště chráněná území. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2022-09-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]