Axel Hägerström
 Axel Hägerström na počátku 20. století | |
| Narození | 6. září 1868 Viredská farnost |
|---|---|
| Úmrtí | 7. července 1939 (ve věku 70 let) Farnost uppsalské katedrály |
| Alma mater | Uppsalská univerzita |
| Příbuzní | Sten Waller (zeť) John Waller (vnuk z dceřiny strany) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Axel Anders Theodor Hägerström (6. září 1868, Vireda – 7. července 1939, Uppsala) byl švédský filozof, představitel analytické filozofie a zakladatel uppsalské školy.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se a byl vychováván v náboženské rodině. V letech 1893–1933 vyučoval na Uppsalské univerzitě.[1]
Názory
[editovat | editovat zdroj]Axel Hägerström, který považoval za základní úkol filozofie v duchu uppsalské školy logickou analýzu pojmů, vystupoval proti „metafyzice“, kterou je podle něho každá teorie, ztotožňující skutečnost s něčím, co je „určitě (konkrétně) skutečné“. Hägerström definuje skutečnost čistě formálně, bez souvislostí s objektivní realitou (neboť naopak by to prý vedlo k „metafyzice“). Skutečnost nemůže být určena něčím jiným (materiálním nebo ideálním), neboť je konstituována „určeností“ logického soudu. Hägerström říká, že skutečnost je určenost. Určenost však chápe čistě formalisticky, a to tak, že v soudu se nevyskytují logické rozpory.[2]
Hägerström, který rozlišoval dvě koncepce poznání — racionalistickou a empirickou — hájil racionalismus. Tvrdil přitom, že „empirické vědy jsou z hlediska teorie poznání bezmocné“ a že „smyslovou skutečnost určujeme jen prostřednictvím svých pojmů,[3]“ — Axel Hägerström.
V etické teorii Hägerström zastával nihilistický subjektivismus, podle něhož nemají „hodnotící soudy“ v právu, v etice a v sociologii objektivní obsah. Jsou jenom projevem citů, zdáním. Hodnotící soudy jsou podle jeho názoru alogické, poněvadž nemají charakteristické vlastnosti „opravdových“ soudů, tj. nejsou schopny „určovat“ skutečnost.[4]
Publikace
[editovat | editovat zdroj]- Aristoteles etiska grundtankar och deras teoretiska förutsättningar, Uppsala, Akamemiska boktrykeriet, E. Berling, 1893
- 'Axel Hägerström', Filosofiskt lexikon, ed Alfred Ahlberg, Natur & Kultur, Third edition, 1951
- Philosophy and Religion, (1964), English translation by Robert T. Sandin
- Inquiries into the Nature of Law and Morals, Stockholm: Almqvist & Wiksell, ed. Karl Olivecrona, transl. C. D. Broad.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Axel Hägerström na anglické Wikipedii.
- ↑ Encyclopædia Britannica.
- ↑ Myslivčenko 1963, s. 587.
- ↑ Viz V. Norström, Masskultur, 1916.
- ↑ Myslivčenko 1963, s. 587–588.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- v češtině
- MYSLIVČENKO, A. G., 1963. Filosofické a sociologické myšlení severní Evropy za monopolistického kapitalismu (konec XIX. a počátek XX. stol.). In: DYNNIK, Michail; JOVČUK, M. T.; MITIN, M. B. Dějiny filosofie. 1. vyd. Praha: SNPL. Svazek 5. S. 585–599.
- v cizích jazycích
- Axel Hägerström. Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2023-08-27]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Axel Hägerström na Wikimedia Commons
