Přeskočit na obsah

Asghar Farhadi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Asghar Farhadi
Asghar Farhadi na filmovém festivalu v Cannes (2013)
Asghar Farhadi na filmovém festivalu v Cannes (2013)
Narození7. května 1972 (54 let)
Chomejníšahr, Isfahán, Írán
Alma materTarbiat Modares University
Teheránská univerzita
Povolánífilmový režisér, scenárista, producent, filmový producent, filmový scenárista a herec
Aktivní roky1997–
ChoťParisa Bakhtavar (1990–)
Děti2
Oscar
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
2016 – Klient
2011 – Rozchod Nadera a Simin
Zlatý glóbus
Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film
2011 – Rozchod Nadera a Simin
Zlatý medvěd
2011 – Rozchod Nadera a Simin
César
César pro nejlepší zahraniční film
2011 – Rozchod Nadera a Simin

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Asghar Farhadi (persky اصغر فرهادی) (* 7. květen 1972, Chomejníšahr) je íránský filmový režisér a scenárista. Je držitel dvou Oscarů za nejlepší cizojazyčný film, v roce 2012 ho získal za film Rozchod Nadera a Simin (šlo o první íránský film v historii, který tuto cenu získal) a v roce 2017 za film Klient. Druhé udělování Oscara vzbudilo mimořádný zájem veřejnosti a médií, když Farhadi odmítl na ceremoniál do USA přijet na protest proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa.[1] Za Rozchod Nadera a Simin získal též Zlatý globus, Zlatého medvěda na festivalu v Berlíně a Césara.

Získal uznání také za své filmy The Past (2013), natočený ve Francii, a Everybody Knows (2018), natočený ve Španělsku. V roce 2021 se Farhadi vrátil do Íránu s filmem A Hero, za který obdržel Velkou cenu poroty (Grand Prix) na festivalu v Cannes.[2]

Mládí a vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Farhadi se narodil ve městě Homayoon Shahr, které se nachází v provincii Isfahán poblíž stejnojmenného města.[3] Ve věku 15 let, v roce 1987, se připojil k isfahánské pobočce Íránské společnosti pro mládežnické kino, která byla založena o čtyři roky dříve. V rámci této organizace natočil několik krátkých filmů.[4] Je absolventem divadelních studií – bakalářský titul získal v oboru dramatická umění na Teheránské univerzitě a magisterský titul v oboru divadelní režie na univerzitě Tarbiat Modares.[5]

2003–2009: Průlom a první úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Na počátku své kariéry natočil Farhadi řadu krátkých filmů na 8mm a 16mm formát v isfahánské pobočce Íránské společnosti pro mládežnické kino. Později se věnoval psaní divadelních her a scénářů pro íránskou státní televizi IRIB. Režíroval také televizní seriály jako Příběh jednoho města (Dāstān-e yek šahr) a spolupodílel se na scénáři k filmu Nízké výšky (Ertefā'-e pāyin) režiséra Ebráhíma Hátamíkíiho. V roce 2003 debutoval celovečerním filmem Tanec v prachu (Raghs dar ghobar), který vypráví příběh muže, jenž se snaží získat peníze na splátky věna pro svou svatbu.[6] Deborah Young z časopisu Variety ocenila Farhadiho jako nastupujícího talentovaného režiséra a napsala: „Bez těžkopádné symboliky vypráví Farhadi poutavý příběh s výraznou fyzickou přítomností obou hlavních herců.“[7] Film mu vynesl nominaci na 25. Mezinárodním filmovém festivalu v Moskvě a tři ocenění na Asijsko-pacifickém filmovém festivalu, včetně cen za nejlepší režii, nejlepší scénář a nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli pro Faramarze Gharibiana.

Druhým celovečerním filmem Asghara Farhadi byl Krásné město (The Beautiful City), příběh mladíka, který slaví osmnácté narozeniny v detenčním centru, kde si odpykává trest za vraždu. Film získal uznání za Farhadiho jemně propracovaný komentář k íránskému islámskému soudnímu systému. Ronnie Scheib z časopisu Variety napsala: „Farhadi zahajuje zdánlivě jednoduché pátrání, které se postupně mění v komplikovanou cestu plnou překážek; každá odbočka zásadně proměňuje charakter celé výpravy.“[8] Farhadi za tento film obdržel Grand Prix na Varšavském filmovém festivalu. Jeho třetí film, Středeční ohňostroj (Fireworks Wednesday), získal Zlatého Huga na Mezinárodním filmovém festivalu v Chicagu v roce 2006. Děj se odehrává v předvečer perského Nového roku, kdy lidé slaví starodávnou zoroastriánskou tradici ohňostrojů. V centru příběhu je domácí konflikt, který se postupně rozplétá. Geoff Andrew z Time Out uvedl: „To, co film odlišuje, je způsob, jakým nás Farhadi neustále nutí pochybovat o tom, co se vlastně děje a proč; opakovaně mění perspektivu a nutí nás přehodnocovat naše předpoklady o postavách a jejich důvěryhodnosti. Tento působivý, drásavý portrét mužsko-ženských vztahů v dnešním Teheránu je zároveň prodchnut opravdovým soucitem k jednotlivým postavám; Farhadi moudře nikdy nevynáší soudy nad jejich bolestivým hledáním pravdy, lásky a štěstí. Inteligentní, osvěcující a režijně neokázalý.“[9]

V roce 2009 režíroval Asghar Farhadi svůj čtvrtý celovečerní film About Elly, který se zaměřuje na středostavovské rodiny v Íránu. Film získal uznání kritiků; Peter Bradshaw z deníku The Guardian jej označil za „strhující snímek, silně zahraný, znepokojivý a napínavý“. Přirovnal jej k filmům Knife in the Water (1962) od Romana Polanského a L'Avventura (1960) od Michelangela Antonioniho, a dodal: „Farhadi má stejně bystré oko jako Michael Haneke pro dynamiku a symptomy kolektivní viny.“[10] Film získal Stříbrného medvěda za nejlepší režii na 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Berlíně a také cenu za nejlepší film na festivalu Tribeca. Děj se točí kolem skupiny Íránců, kteří podniknou výlet na pláže Kaspického moře, jenž se promění v tragédii. Filmový teoretik a kritik David Bordwell označil About Elly za mistrovské dílo.[11]

2011–2016: Průlom a mezinárodní uznání

[editovat | editovat zdroj]

Film Rozchod Nadera a Simin (A Separation) měl premiéru 9. února 2011 na 29. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Fajr v Teheránu, kde získal uznání od Íránské společnosti filmových kritiků. Farhadi obdržel čtyři ocenění, včetně ceny za nejlepší režii – již potřetí po filmech Středeční ohňostroj a About Elly. - února 2011 byl film uveden v hlavní soutěži na 61. ročníku Berlínského mezinárodního filmového festivalu, kde získal Zlatého medvěda za nejlepší film, čímž se stal prvním íránským snímkem oceněným touto cenou. V červnu téhož roku získal Rozchod Nadera a Simin Sydney Film Prize, kde soutěžil mimo jiné s filmem The Tree of Life režiséra Terrence Malicka.[12] Film byl rovněž oceněn jako Nejlepší film na Asia Pacific Screen Awards 2011. Roger Ebert ocenil Farhadiho za jeho citlivé zobrazení íránské kultury a napsal: Farhadi nabízí užitečný portrét dnešního Íránu. Některá vyhrocená americká politická rétorika jej vykresluje jako zlotřilý stát toužící po jaderné válce... tento film však ukazuje mnohem nuancovanější národ, jehož slušní obyvatelé se snaží jednat správně. Rozplést, co je správné a co ne, je v tomto fascinujícím příběhu morální výzvou.“[13] Bob Mondello z NPR rovněž Farhadiho pochválil: „Vzhledem k tomu, jak silně jsou íránští filmaři cenzurováni, působí úspěch režiséra Asghara Farhadiho téměř neuvěřitelně.“ Film označil za „nádherně zpracovaný a fascinující“.[14]

Dne 19. prosince 2011 bylo oznámeno, že Asghar Farhadi bude členem poroty 62. ročníku Berlínského mezinárodního filmového festivalu, který se konal v únoru 2012.[15] Dne 15. ledna 2012 získal jeho film Rozchod Nadera a Simin (A Separation) Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film.[16]

Film *Rozchod Nadera a Simin* byl také oficiálním íránským kandidátem na cenu Akademie za nejlepší cizojazyčný film na 84. ročníku udílení Oscarů v roce 2012, kde byl nejen nominován, ale také tuto cenu získal.[17] V této kategorii byl film rovněž nominován na Oscara za nejlepší původní scénář. Dne 26. února 2012 se Rozchod Nadera a Simin stal prvním íránským filmem, který získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film na 84. ročníku udílení Cen Akademie. Tím se Asghar Farhadi stal prvním Íráncem, který kdy obdržel Oscara v jakékoli soutěžní kategorii.[18]

Farhadi obdržel za svůj film Rozchod Nadera a Simin uznání od významných osobností americké kinematografie, včetně Steven Spielberg, David Fincher, Meryl Streepová a Woody Allen.[19] V červnu 2012 byl pozván, aby se připojil k Akademii filmového umění a věd (Akademie filmového umění a věd) spolu s dalšími 175 novými členy.[20] V roce 2013 měl premiéru film Minulost (Le passé) v režii Asghara Farhadiho, v hlavních rolích s Bérénice Bejo a Taharem Rahimem. Jednalo se o první Farhadiho film ve francouzském jazyce. Snímek byl zařazen do hlavní soutěže o Zlatou palmu na Filmovém festivalu v Cannes v roce 2013.[21] Bérénice Bejo získala cenu za nejlepší ženský herecký výkon na Filmovém festivalu v Cannes za svou roli ve filmu Minulost (Le passé).[22][23] Film Minulost (The Past) získal uznání kritiků. Na webu Rotten Tomatoes[24] má hodnocení 93 % na základě 144 recenzí s váženým průměrem 8,2/10. Konsenzus webu uvádí: „Krásně napsané, citlivě režírované a silně zahrané – Minulost je dalším přesvědčivým důkazem Farhadiho talentu pro vrstevnaté drama.“ Na Metacritic má film skóre 85 ze 100 na základě 41 recenzí.[25]

Film Minulost (The Past) získal v roce 2014 Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film za nejlepší cizojazyčný film. Byl také vybrán jako íránský kandidát na cenu Oscar za nejlepší cizojazyčný film na 86. ročníku udílení Cen Akademie, ale nominaci nezískal.[26]

Jeho film Klient (The Salesman) z roku 2016 s Shahabem Hosseinim a Taraneh Alidoosti v hlavních rolích soutěžil o Zlatou palmu na Filmovém festivalu v Cannes 2016, kde získal dvě ocenění: cenu za nejlepší mužský herecký výkon pro Shahaba Hosseiniho a cenu za nejlepší scénář pro Asghara Farhadiho.[27]

Film Klient (The Salesman) z roku 2016 zobrazuje manželský pár, jehož život se obrátí vzhůru nohama po útoku na ženu. Farhadi zasadil děj do rámce divadelní inscenace Millerovy hry Smrt obchodního cestujícího a přirovnal film k snímku Místo na výsluní (1951) George Stevense.[28] Film byl koprodukcí mezi Íránem a Francií; natáčení probíhalo v Teheránu a začalo v roce 2015. David Sims z časopisu The Atlantic ocenil Farhadiho slovy: „Spíše chce prozkoumat děsivou rychlost, s jakou může konflikt narušit náš všední život, a nevědomou potřebu, kterou máme, přejít do výraznějších rolí.“ Sims dále uvedl: „Klient je typicky bolestivý film – proměňuje se z tichého rodinného dramatu v nenápadný příběh pomsty, a je o to působivější, jak hladce tuto proměnu provádí.“[29]

Režijní filmografie

[editovat | editovat zdroj]
Rok Anglický název Původní název Režie Scénář Produkce Poznámka
2003 Dancing in the Dust رقص در غبار Režie Scénář
2004 The Beautiful City شهر زیبا Režie Scénář
2006 Fireworks Wednesday چهارشنبه سوری Režie Scénář
2009 About Elly درباره الی Režie Scénář Produkce
2011 A Separation جدایی نادر از سیمین Režie Scénář Produkce
2013 The Past Le passé / گذشته Režie Scénář Debut ve francouzštině
2016 The Salesman فروشنده Režie Scénář Produkce
2018 Everybody Knows Todos lo saben Režie Scénář Debut ve španělštině
2021 A Hero قهرمان Režie Scénář Produkce
2026 Parallel Tales Histoires Parallèles Režie Scénář Produkce Natáčení[30]
  1. ↑ Íránský režisér nominovaný na Oscara za sebe pošle krajany. Ceremoniál kvůli Trumpovi bojkotuje. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-02-24 [cit. 2017-11-23]. Dostupné online.
  2. ↑ Asghar Farhadi: Everything you need to know. webnewsobserver.com [online]. Web News Observer, 2022-01-12. Dostupné online. (anglicky)
  3. ↑ Asghar Farhadi’s Search for Truth. www.nytimes.com [online]. The New York Times, 2019-01-31. Dostupné online. (anglicky)
  4. ↑ از اصفهان تا کن، از رادیو تا فروشنده. cinemacinema.ir [online]. سینماسینما, 2022-03-01. Dostupné online. (persky)
  5. ↑ Asghar Farhadi – Asia Pacific Screen Awards. www.asiapacificscreenawards.com [online]. APSA, 2021-07-17. Dostupné online. (anglicky)
  6. ↑ Dancing in the Dust – Neshane (archivováno). www.neshane.com [online]. Neshane Ltd., 10. února 2006 [cit. 2.listopadu 2025]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-02-10. (anglicky)
  7. ↑ Deborah Young. Dancing in the Dust – Variety Review. variety.com [online]. Variety, 2. června 2003 [cit. 2.listopadu 2025]. Dostupné online. (anglicky)
  8. ↑ Ronnie Scheib. Beautiful City – Variety Review. variety.com [online]. Variety, 2004 [cit. 2.listopadu 2025]. Dostupné online. (anglicky)
  9. ↑ Geoff Andrew. Fireworks Wednesday – Time Out Review. www.timeout.com [online]. Time Out, 27. října 2006 [cit. 2.listopadu 2025]. Dostupné online. (anglicky)
  10. ↑ Peter Bradshaw. About Elly – recenze Petera Bradshawa. www.theguardian.com [online]. The Guardian, 13. září 2012 [cit. 2.listopadu 2025]. Dostupné online. (anglicky)
  11. ↑ David Bordwell. A masterpiece, and others not to be neglected. www.davidbordwell.net [online]. Observations on film art, 30. března 2009 [cit. 2.listopadu 2025]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-06. (anglicky)
  12. ↑ 2011 SFF Official Competition winner is.... www.sff.org.au [online]. Sydney Film Festival (archivováno), 19. června 2011 [cit. 2.listopadu 2025]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-16. (anglicky)
  13. ↑ Roger Ebert. A Separation – recenze Rogera Eberta. www.rogerebert.com [online]. RogerEbert.com, 25. ledna 2012 [cit. 2.listopadu 2025]. Dostupné online. (anglicky)
  14. ↑ Bob Mondello. A Separation in Tehran: Houses And Hearts Divided. www.npr.org [online]. NPR, 29. prosince 2011 [cit. 2.listopadu 2025]. Dostupné online. (anglicky)
  15. ↑ Berlinale 2012: International Jury Announced. www.berlinale.de [online]. Berlinale.de, 19. prosince 2011 [cit. 2.listopadu 2025]. Dostupné online. (anglicky)
  16. ↑ Gina McIntyre. Golden Globes: ‘A Separation’ wins best foreign language film. latimesblogs.latimes.com [online]. Los Angeles Times, 15. ledna 2012 [cit. 2.listopadu 2025]. Dostupné online. (anglicky)
  17. ↑ “A Separation” nominated for foreign-language film Oscar. tehrantimes.com [online]. Tehran Times (archivováno), 24. ledna 2012 [cit. 2.listopadu 2025]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-02. (anglicky)
  18. ↑ Iran's 'A Separation' wins best foreign film Oscar. www.reuters.com [online]. Reuters, 27. února 2012 [cit. 2.listopadu 2025]. Dostupné online. (anglicky)
  19. ↑ Rod Bastanmehr. A Hollywood party, with a nervous look to Iran. www.salon.com [online]. Salon.com, 12. března 2012 [cit. 2.listopadu 2025]. Dostupné online. (anglicky)
  20. ↑ Academy invites 176 to membership. www.oscars.org [online]. Academy of Motion Picture Arts and Sciences, 29. června 2012 [cit. 2.listopadu 2025]. Dostupné online. (anglicky)
  21. ↑ Le Passé (The Past). www.festival-cannes.fr [online]. Festival de Cannes, 2013 [cit. 2.listopadu 2025]. Dostupné online. (anglicky)
  22. ↑ Awards 2013 – Competition. www.festival-cannes.fr [online]. Festival de Cannes, květen 2013 [cit. 2.listopadu 2025]. Dostupné online. (anglicky)
  23. ↑ Cannes: ‘Blue Is the Warmest Color’ Wins Palme d’Or. variety.com [online]. Variety, 26. května 2013 [cit. 2.listopadu 2025]. Dostupné online. (anglicky)
  24. ↑ The Past (2013) – Rotten Tomatoes. www.rottentomatoes.com [online]. Rotten Tomatoes [cit. 2.listopadu 2025]. Dostupné online. (anglicky)
  25. ↑ The Past – Metacritic. www.metacritic.com [online]. Metacritic [cit. 2.listopadu 2025]. Dostupné online. (anglicky)
  26. ↑ Iran Picks ‘The Past’ for Oscar. variety.com [online]. Variety, 24. září 2013 [cit. 2.listopadu 2025]. Dostupné online. (anglicky)
  27. ↑ Forushande (The Salesman). www.festival-cannes.com [online]. Festival de Cannes, květen 2016 [cit. 2.listopadu 2025]. Dostupné online. (anglicky)
  28. ↑ Taking ‘Death of a Salesman’ To Tehran. www.npr.org [online]. NPR, 28. ledna 2017 [cit. 2.listopadu 2025]. Dostupné online. (anglicky)
  29. ↑ SIMS, David. A Marriage Crumbles in the Gripping Iranian Drama The Salesman. www.theatlantic.com [online]. The Atlantic, 27. ledna 2017 [cit. 2.listopadu 2025]. Dostupné online. (anglicky)
  30. ↑ DALTON, Ben. Asghar Farhadi to direct Isabelle Huppert, Virginie Efira, Vincent Cassel in ‘Parallel Tales’. www.screendaily.com [online]. Screen [cit. 2025-04-24]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Asghar Farhadi na Wikimedia Commons