Arnošt Juránek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Arnošt Juránek
Narození 19. října 1874
Plzeň
Úmrtí 18. listopadu 1944 (ve věku 70 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Arnošt (Arna) Juránek (19. října 1874 v Plzni18. listopadu 1944) byl český podnikatel, sportovec, horolezec, organizátor lyžařských aktivit na Šumavě a svobodný zednář. Jeho nevlastním otcem byl spisovatel Karel Klostermann.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Arna se narodil 19. října 1874 v Plzni jako nejstarší syn Arnošta Juránka, kotlářského mistra, který byl od roku 1871 spolumajitelem firmy Juránek a Perner, měděné a kovové zboží.[1] V roce 1888 Arnošt Juránek od Roberta Pernera odešel a založil si vlastní firmu ve Fügnerově ulici u Radbuzy. Po smrti svého otce v roce 1895 Arna tuto firmu společně s matkou převzali. Arna se rovněž musel podílet na výchově svých pěti mladších sourozenců. Jeho matka, Barbora (Betty) Juránková, rozená Dostálová, se v roce 1898 podruhé provdala – jejím druhým manželem se stal spisovatel Karel Klostermann, který se sňatkem zbavil finanční tísně a mohl se tedy více věnovat psaní knih.

Pozůstatky Juránkovy chaty na šumavském Svarohu

S lyžováním se Arna seznámil o Vánocích v roce 1902, kdy na Weisově louce na Špičáku přihlížel lyžařským přeborům pražských lyžařů.[2] V lednu 1904 si Arna s přáteli Emanuelem Kabátem a Antonínem Červenkou vyrobil z prken vlastní lyže se špičkami z plechu, bambusové hole získali od rybářů, vázání bylo z popruhů na nůše a s tímto vybavením podnikli lyžařskou výpravu z Capartic na Čerchov. Od toho dne se stal nadšeným propagátorem lyžařství.[3] V roce 1907 spolu s Emanuelem Kabátem založil první lyžařský spolek v Plzni - kroužek Plzeňští lyžaři, který byl v roce 1911 přejmenován na Český Skiklub v Plzni. Jednalo se o čtvrtou nejstarší lyžařskou organizaci v Království českém.[2] Arna byl nejen vynikajícím lyžařem a závodníkem, ale především propagátorem lyžování – studoval lyžařskou techniku, vyučoval lyžování norským stylem, konal přednášky, byl rozhodčím i organizátorem soutěží.[3] Od roku 1909 až do 1. světové války organizovali plzeňští lyžaři v čele s Juránkem na Špičáku každoročně tzv. Seveřanské hry, ve kterých se soutěžilo v bězích, skoku na sněhovém můstku a v krasojízdě, účastnili se jich i lyžaři z Norska a Německa.[4] Arna se věnoval i horolezectví a horské turistice, jako „horský vůdce“ vodil zájemce svou Arnovou stezkou, vedoucí od Černého jezera na horu Svaroh.[3]

Další iniciativou plzeňských lyžařů byly výstavba horské chaty na Svarohu, která se stala nejvýše položenou horskou chatou na české straně Šumavy. Stavba mohla být uskutečněna až po 1. světové válce a při otevření chaty 1. října 1922 byl jejím správcem ustaven Arna Juránek. Chatu nejprve na Vánoce 1931 zničil požár a po jejím znovuobnovení v létě 1932 byl provoz chaty ukončen v říjnu 1938 zabráním Sudet a vyhnáním Čechů. Dalšího znovuotevření chaty v roce 1945 už se Arna nedožil.[3]

Arna Juránek se angažoval i ve společenských aktivitách. Byl svobodným zednářem, jedním ze zakladatelů plzeňské lóže Josef Dobrovský, kde mezi lety 1927 a 1930 vykonával funkci Mistra lóže. Dosáhl například toho, že do lóže mohly být po roce 1931 ke vstupu přijímány i ženy.[5]

Juránkovým přáním podle zápisu v kronice Železné Rudy bylo, aby po jeho smrti byla urna s popelem spuštěna do Černého jezera, nakonec však prý byl popel rozprášen nad hladinou jezera.[6] On takto s přáteli uložil 31. ledna 1926 na dno Černého jezera urnu s popelem kamaráda Julia Poláka z Plzně, zemřelého 1. června 1924 v Karlových Varech.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HUČKA, Jan. Zvonařství rodu Pernerů v Plzni. Slévárenství. Roč. 2008, čís. 11-12. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-07. 
  2. a b CIMRMANOVÁ, Lenka. Lyže mazali mýdlem, hrany ostřili sklem, na nohy stačily holínky. E15 [online]. 2012-02-07. Dostupné online. 
  3. a b c d KINTZL, Emil. Arna Juránek. Šumava. Roč. 2013, čís. 4. Dostupné online. 
  4. HOLUB, Radovan. Do Šumavy dnes mluví kdekdo. Železnorudský zpravodaj. Roč. 2017, čís. červenec a srpen. Dostupné online. 
  5. VAINDL, Ladislav. Zednářem byl i loutkář Skupa, lóže sídlila v plzeňském hotelu Continental. iDnes.cz [online]. 2017-04-16. Dostupné online. 
  6. RUBÍNKOVÁ, Veronika. Šumavská jezera - Černé jezero. Prokletamista.cz. 6. 4. 2017. Dostupné online. 
  7. VETÝŠKA, Václav. Stále záhadná i tajemná šumavská jezera. Železnorudský zpravodaj. Roč. 2017, čís. červenec a srpen. Dostupné online.