Arménská Atara
| Arménská Atara Аҭара-Ерманқыҭ სომხური ათარა | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°55′9″ s. š., 41°17′51″ v. d. |
| Nadmořská výška | 230 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3 |
| Stát |  Abcházie (de facto) Gruzie (de jure) |
| Okres | Očamčyra |
 | |
  Arménská Atara | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 110 (2011[1]) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arménská Atara nebo Atara Ermankyt (abchazsky Аҭара-Ерманқыҭ nebo Аҭара Аерманцәа, gruzínsky სომხური ათარა – Somchuri Atara) je vesnice v Abcházii v okrese Očamčyra. Leží přibližně 30 km severozápadně od okresního města Očamčyra. Obec sousedí na západě s Kacikytem z okresu Gulrypš, od kterého ho odděluje řeka Kodori, na severu přes Kodorský hřbět s Cabalem, na východě se Džgjardou, na jihovýchodě s Kutolem a na jihu s Atarou. Na severovýchodě od vsi se nachází těžko prostupný horský terén Kodorského hřbetu.
Oficiálním názvem obce je Vesnický okrsek Arménská Atara (rusky Атара-Армянская сельская администрация, abchazsky Аҭара-Ерманқыҭ ақыҭа ахадара). Za časů Sovětského svazu se okrsek jmenoval Arménsko-atarský selsovět (Атара-Армянский сельсовет).
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Součástí Arménské Atary jsou následující části:[2]
- Arménská Atara / Atara Ermankyt (Аҭара-Ерманқыҭ / Аҭара аерманцәа)
- Alapankvara (Алаԥанкәара)
- Depegindza (Деԥегинӡа)
- Naa (Наа)
Historie
[editovat | editovat zdroj]Arménská Atara vznikla někdy po roce 1915, když se na území obce Atara přistěhovaly z turecké oblasti v okolí města Hemşin arménské rodiny, které prchaly před genocidou. Ti založili v Ataře novou, stejnojmennou osadu, která byla později odlišena názvem Arménská Atara. V letech 1948 až 1955 nesla tato obec gruzínský název Meore Atara (Druhá Atara). V téže době se do Arménské Atary resp. do Druhé Atary přistěhovali svanští rolníci z okresu Mestia, kteří se usídlili v části Naa, jež se nachází v kopcích na sever od obce. Během sovětské éry obec značně vyrostla. Byly zde postaveny tři základní školy a jedna střední, knihovna, kino, kulturní středisko a zdravotní středisko.
Během války v Abcházii v letech 1992 a 1993 do Arménské Atary několikrát vtrhla gruzínská armáda, kterou svanští obyvatelé části Naa srdečně vítali, neboť se obec stávala terčem útoků abchazských partyzánů v dobách, kdy zde gruzínská vojska nebyla přítomná. Ti sem pronikali od vesnice Džgjarda a podpalovali zdejší domy. S koncem této války opustilo Arménskou Ataru veškeré svanské obyvatelstvo a počet obyvatel se snížil oproti sovětským časům téměř na jednu dvacetinu. Z obce zůstal obydlený jen střed Arménské Atary, zatímco Alapankvaru, Depegindzu i Naa pohltil les.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Dle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel této obce 110 a jejich složení následovné:[1]
- 62 Arménů (56,4 %)
- 31 Abchazů (28,2 %)
- 13 Rusů (11,8 %)
- 4 ostatních národností (3,6 %)
Před válkou v Abcházii žilo v obci bez přičleněných vesniček 773 obyvatel.[3] V celém Arménsko-atarském selsovětu žilo 2021 obyvatel.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Kvarčija, V. E. Историческая и современная топонимия Абхазии (Историко-этимологическое исследование). Dom Pečati. 2006. Suchum. 328 s.
- Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. Abchazská akademie věd. 2002. Suchum. 686 s. (Dostupné online)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b (rusky) www.ethno-kavkaz.narod.ru – sčítání lidu v Abcházii 2011
- ↑ Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. str. 384.
- ↑ Sčítání lidu v Sovětském svazu z roku 1989
- ↑ численность сел. населения. Очамчирский район – ethno-kavkaz.narod.ru