Arguň
| Arguň | |
|---|---|
Řeka Arguň | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 1620 km |
| Plocha povodí | 164 000 km² |
| Světadíl | Asie |
| Zdrojnice | |
| Chaj-lar-che, Kerulen 49°56′16″ s. š., 122°27′53″ v. d. | |
| Ústí | |
| do Amuru 53°19′58″ s. š., 121°28′49″ v. d. | |
| Protéká | |
| Úmoří, povodí | |
| Tichý oceán, Ochotské moře, Amur | |
Povodí řeky | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arguň (rusky Аргунь, čínsky znaky 额尔古纳河) je řeka na hranicích Zabajkalského kraje v Rusku a autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko v ČLR. Je dlouhá 1620 km. Plocha povodí měří 164 000 km².
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]Pravou zdrojnicí řeky je Chaj-lar-che, která pramení v pohoří Velký Chingan v ČLR. Levou zdrojnicí se na konci 20. století stala řeka Kerulen, která vytvořila stálý odtok z jezera Chulun núr a její dolní tok tak ústí do řeky Chaj-lar-che na rusko-čínské hranici, kde se mění její název na Arguň. Ta teče nejprve v široké dolině, přičemž také říční údolí je rozlehlé. Tam do ní zprava vtéká řeka Derbul. Níže směrem k soutoku s Šilkou se dolina zužuje. Pod tímto soutokem se již řeka jmenuje Amur, jehož je tak Arguň pravou zdrojnicí.
Hlavní přítoky
[editovat | editovat zdroj]Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Zdrojem vody jsou převážně dešťové srážky. Zamrzá na konci listopadu a rozmrzá na začátku května.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Vodní doprava je možná. V řece žije přibližně 60 druhů ryb, z nichž se průmyslově zpracovávají především amuři, kapři a kety.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Od 2. poloviny 17. století po řece vedla tržní cesta ze Sibiře k centrům východní Číny.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Аргунь“.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arguň na Wikimedia Commons