Archangel Mascul

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Archangel Mascul
Úmrtí 17. prosince 1699
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Archangel Mascul (latinsky Archangelus Mascul, či dodatečně počeštěně Archanděl Mascul) (?- 17. prosince 1699 Praha), byl německý františkán původem z Nisy ve Slezsku,[1] které tehdy většinově patřilo kromě královské správy i pod českou františkánskou provincii sv. Václava. V 60. letech 17. století, a možná i dříve, působil jako lektor na řádových klášterních studiích. Do řízení české františkánské provincie byl bratr Mascul zapojen od roku 1669, kdy byl jmenován provinčním sekretářem.[2] Od té doby již ve vedení provincie zůstal, byť v různých funkcích, jejichž obměnu vyžadují františkánské řádové předpisy i zvyklosti. Od roku 1671 působil jako provinční definitor, 1675 kustod provincie, 1678 provinční sekretář, v letech 1681-1684 provinciál (provinční ministr), 1687 definitor, 1690 kustod, 1698 definitor.[3] Patřil k přívržencům německé větve v české františkánské provincii a spolu s dalšími provinciály Bernardem Sannigem a Janem Evangelistou Fristschem se snažili prosadit větší autonomii německy mluvících bratří a vybraných slezských klášterů i prostřednictvím císaře, generální řádové kapituly (1682 v Toledu) nebo papeže Inocence XII.[4] Se Sannigem pojilo Mascula zřejmě blízké přátelství, během svého provincialátu například Mascul roku 1681 zakázal vynášet z klášterních knihoven jakékoli učebnice napsané Sannigem.[5] Z mandátu Mascula jakožto provinciála rovněž začal v roce 1683 františkánský malíř a písař Silvestr Hibler tvořit chórový žaltář určený zřejmě pro vratislavský klášter.[6] Františkán Archangel Mascul zemřel 17. prosince 1699 v Praze.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOUŠKA, Petr Alkantara OFM. České františkánství. [Praha]: vl.nákl., 1997. 
  2. Liber Memorabilium conventus Novodomensis, s. 142 - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, sign. 1 JH 54. Zde je rovněž titulován jako „lector“.
  3. Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.), s. 142-149. HOUŠKA, České františkánství (cit.). Nekrologium české františkánské provincie uvádí, že Mascul byl třikrát definitor, byl jím tedy kromě doložených let 1687-1690 a 1698-1690 snad ještě v tříletém období 1684-1687 nebo pravděpodobněji před rokem 1698.
  4. GREIDERER, Vigilius. Germania Franciscana seu Chronicon Geographo-Historicum Ordinis S. P. Francisci in Germania. Tomus 1.. Oeniponte: [s.n.], 1777. S. 594-595.  Srov. ELBEL, Martin. Slezsko a česká františkánská provincie (15.-18. století). In: Slezsko v dějinách českého státu. Opava: Slezský ústav Slezského zemského muzea, 1998. ISBN 80-86101-18-5. S. 211-219.
  5. Původní text Masculova nařízení ohledně Sannihových učebnic deponován v Národním archivu, fond Řád františkánů (Praha), inv.č. 2571. Latinský text i český překlad viz KAŠPAR, Jan. Knihovna františkánů u Panny Marie Sněžné v Praze (dějiny, knižní fond a současný stav). In: Historia Franciscana II.. Kostelní Vydří: : Karmelitánské nakladatelství, 2005. S. 225-268, zde s. 231 a 265.
  6. Dnes Biblioteka Uniwersytecka we Wrocławiu; signatura I F 434. Popis rukopisu v databázi Manuscriptorum (cit. 10.11.2013).