Johann Evangelista Fritsch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Johann Evangelista Fritsch OFM
kněz
Zasvěcený život
Institut františkáni
Francescocoa.png
Svěcení
Služby kazatel
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození před rokem 1644
Místo narození Vratislav
Datum úmrtí 18. červen 1707
Místo úmrtí Opava
Národnost slezská - německá
Povolání teolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Evangelista Fritsch OFM (?1707), též jen Evangelista Fritsch nebo počeštěně Jan Evangelista Fritsch byl původem slezský františkán a teolog německého jazyka. Pocházel z Vratislavi a narodil se někdy před rokem 1644,[1] podle dalších životního událostí ve františkánském řádu spíše ve 30. nebo již ve 20. letech 17. století. Studoval teologii na františkánských studiích v Olomouci, studia dokončil v roce 1712.[2] Proslul zejména jako kazatel, ale též jako lektor klášterních studií. Po roce 1664 působil jako praeses a posléze v letech 1673-74 jako „protokvardián“ obnovaného, prakticky nově budovaného kláštera františkánů v Opavě, kde mj. rozšiřoval klášterní knihovnu.[3] Byl zvolen řádovým definitorem české františkánské provincie (1675), provinčním kustodem a opakovaně i jejím provinciálem (v letech 1678–1681 a 1693–1695).[4] Spolu s provinciálem Amandem Hermannem usiloval roku 1687 o posléze neúspěšné založení františkánského hospice v Bruntále, který měl sloužit jako noclehárna františkánům cestujícím z Moravy do Slezska.[5] Jako provinciál se podílel na založení františkánského kláštera v Opavě,[6] V roce 1689 byl jmenován generálním řádovým vizitátorem velkopolské františkánské provincie (Poloniae Maioris).[7] Za jeho přítomnosti a snad i jeho přičiněním byl 31. 5. 1680 položen základní kámen františkánského kláštera v Moravské Třebové.[8] Patřil k přívržencům německé větve v české františkánské provincii a spolu s dalšími provinciály Bernardem Sannigem a Archangelem Masculem se snažili prosadit větší autonomii německy mluvících bratří a vybraných slezských klášterů i prostřednictvím císaře, generální řádové kapituly (1682 v Toledu) nebo papeže Incocence XII. [9] Zemřel 18. června 1707 v Opavě s čestným řádovým titulem „otec provincie“.[10]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Compendiolum Oder Kurtz verfasster Historischer Bericht von Einsatz. und fort-pflantzung des Franciscaner Ordens .. . Přibližně stostránkový svazek o historii františkánů vytiskl Johann Schubart v Nyse roku 1675.[11]
  • Theatrum doloris amoris Der Schau-Bühnen Oder Platzes des grösten Schmertzens Zugleich Grösten Liebe. První díl vytiskl Andreas Franz Pega v Kladsku roku 1691.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Podle Podle generálních statut františkánů z roku 1639 musel mít provinciál při zvolení alespoň 35 let věku a 15 let strávených v řádu, kvardián 30 let věku 10 let v řádu. Viz Statuta generalia Cismontanae Familiae Ordinis Fratrum Minorum sancti Francisci Reformatorum. In Capitulo Generali Anno 1639 ... condita .... Příprava vydání Bernard Sannig OFM. Pragae: apud Fridericum Wenceslaum Swoboda, 1677. S. 76 (Caput VIII, 31), 83 (VIII, 53. 
  2. Srov. Fritschem obhájené teze – Knihovna. Akademie věd ČR. Bibliografie cizojazyčných bohemik [1] - BCBT11993 a BCBT22075.
  3. BAJGER, Matyáš Franciszek. Česká františkánská knižní kultura : knihovny minoritů, františkánů a kapucínů v průběhu staletí'. Ostrava, 2007 [cit. 2.6.2015]. Rigorózní práce. FF Ostravské Univerzity. . s. 439 (kapitola „Opava, klášter františkánů...“). Dostupné online.
  4. HOUŠKA, Petr Alkantara. České františkánství.. [Praha]: vl. nákl., 1996. 
  5. ELBEL, Martin. Bruntál : pokus o založení hospice Františkánů. In: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 247-248.
  6. GREIDERER, Vigilius. Germania Franciscana seu Chronicon Geographo-Historicum Ordinis S. P. Francisci in Germania. Tomus 1.. Oeniponte: [s.n.], 1777. 
  7. GREIDERER, Germania Franciscana.... (cit.), tamtéž.
  8. HLAWATSCH, Albin OFM [et alii]. Chronik des Klosters zum hl. Joseph in Mährisch Trübau Ab anno 1678. 1910[-1940]. Elektronický přepis textu v Muzeu Moravská Třebová.
  9. GREIDERER, Germania Franciscana... (cit.), s. 594-595. Srov. ELBEL, Martin. Slezsko a česká františkánská provincie (15.-18. století). In: Slezsko v dějinách českého státu. Opava: Slezský ústav Slezského zemského muzea, 1998. ISBN 80-86101-18-5. S. 211-219. Čerpal dle odkazu knihy Severina Vrbčanského, Nucleus minoriticus, s. 50-52.
  10. Řádové nekrologium. Podle autorit katalogu knihovny františkánů u P. Marie Sněžné v Praze (Jan KAŠPAR) zemřel v roce 1724. Srov. též BENEŠ, Petr Regalát OFM; PŘIKRYL, Vladimír. Františkánský klášter ve Slaném : 1655-1950. Slaný: Vlastivědné muzeum, 2005. ISBN 80-239-6123-3. 29.  Zde se nepřesně uvádí, že Jan Ev. Fritsch zemřel při morové epidemii 9. září 1680 ve Slaném, kde působil jako spirituál. Ještě poté byl ale podruhé zvolen provinciálem.
  11. Ve fondu františkánské knihovny z Dačic, uloženo v klášteře v Moravské Třebové (2014).
  12. Ve fondu františkánské knihovny z Dačic, uloženo v klášteře v Moravské Třebové (2014). Dílo uvádí též barokní katalog knihovny františkánů v Jindřichově Hradci – viz Strojopisný přepis pamětní knihy jindřichohradeckého kláštera – Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, signatura 1 JH 54, s. 646.