Arbeiterova 4 (Tábor)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Arbeiterova 57/4, Tábor)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Měšťanský dům
čelní pohled
čelní pohled
Základní informace
Sloh renesance, klasicismus
Výstavba 14.-15.st.
Přestavba 1866 - 1924
Poloha
Adresa Arbeiterova 57/4, Tábor, Tábor, ČeskoČesko Česko
Ulice Arbeiterova
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 38803/3-4545 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Měšťanský dům s adresou Arbeiterova 4 se nalézá v hlavní části městské památkové rezervace v Táboře (čj. 36.568/61-V/2),[1] v blízkém okolí Žižkova náměstí a jeho pozdně gotické radnice.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dům čp. 57 stojí na nepravidelném pozemku p. č. 334, o výměře 254 m²,[3] je jednopatrový a jeho hladká čelní strana je situována do ohybu Arbeiterovy ulice, kde tvoří součást řadové zástavby. Původně renesanční dům, postavený na středověkém základě,[4] byl přestavován v 18. a 19. století.

Jako velká část domů v této oblasti i tento dům v roce 1532 podlehl požáru. Nově vystavěný dům (na místě dnešního dvorku) měl být v roce 1596 prodán, později však zchátral a roku 1634 zanikl.[5]

Další zmínky o stavbě na tomto místě jsou z počátku 18. století. Následné úpravy, které proběhly v roce 1910, byly ve stejném duchu. Byla zbourána pavlač, dřevěný záchod přestavěn na zděný a rozšířena konírna pro ustájení koní. Původní kolna byla v roce 1924 upravena pro kočáry.[6]

V roce 1956 byl zjištěn havarijní stav štítové zdi směrem do Zelenářské ulice a proběhly stavební práce pro záchranu ohrožených zdí, i statického zajištění podzemí. V roce 1971 byla z původní konírny zřízena garáž, v roce 1986 opravena fasáda a v letech 1996 - 2000 postupně provedena kompletní rekonstrukce včetně ohradních zdí kolem dvorků i parteru, vyměněna okna a položena nová střešní krytina.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Dům z hlediska památkového má význam především urbanistický, je nedílnou součástí řadové zástavby domů jižní fronty v této ulici. Směrem jižním vybíhá do ulice Zelenářské a spolu s ohradní zdí a bránou se stává pohledovou dominantou v severní frontě domů v Zelenářské ulici, směrem z ulice Soukenické. Na východě a na západě v Zelenářské ulici přiléhají k domu celkem dva dvorky.

V domě Arbeiterova 57 jsou také zajímavé sklepy - východní sklepní prostor je zaklenut valenou kamennou klenbou, západní sklepní prostor je zaklenut novodobější cihlovou valenou klenbou s výsečemi.[7]

Kulturní památka[editovat | editovat zdroj]

Dům je veden jako nemovitá kulturní památka, rejst. č. ÚSKP 38803/3-4545 - měšťanský dům.[8] Dům je v soukromém vlastnictví. Stavem kulturních památek a kontrolou jejich užívání se zabývá odbor rozvoje MÚ Tábor, který také zajišťuje státní správu na úseku památkové péče a řeší většinu otázek týkajících se památek i památkově chráněného území.[9]Město Tábor je také od roku 1993 aktivně zapojeno do Programu regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ).[10]

Již v roce 1962 bylo historické jádro Starého Města vyhlášeno národní kulturní památkou (č. 251/1962 Sb.), jako v jediném městě v té době v ČSSR. Centrální část města, jejíž součástí je i dům Arbeiterova 57/4, je protkána hustou sítí křivolakých uliček, skoro v každé z nich lze nalézt památkově chráněný dům. Většinou jde o renesanční památky, především o řadu měšťanských domů (cca 153 nemovitostí, z toho v soukromém vlastnictví 60%, ve vlastnictví obce 32%), s jejich charakteristickými prvky (obloučkovými štíty, freskami, sgrafity).[11]

Současnost se zde prolíná s minulostí, s historickou atmosférou jeho ulic a staveb, jako je např. i tento měšťanský dům. I proto je Tábor označován za jedno z nejmalebnějších měst v České republice.[12]

Táborská síť sklepení[editovat | editovat zdroj]

V celém městě je rozsáhlá síť sklepů z 15. a 16. stol.(tzv. „lochů“), vyhloubených ve skalním podloží, někdy v hloubce až 16 metrů. Řadí se mezi technické památky pozdního středověku. Některé z nich byly postupně propojeny a vytvořily jakýsi podzemní labyrint, dnes dlouhý cca 800 metrů, a zpřístupněný veřejnosti. Dříve sklepy plnily funkci skladovací (potravin i majetku) a obrannou (nepřítel i požáry).[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Katalog památek.cz. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  2. tabor.cz.eu. www.taborcz.eu [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. 
  3. Katastr nemovitostí.cz. nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. 
  4. Jižní Čechy.cz. www.jiznicechy.cz [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  5. Památkový katalog.cz. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. 
  6. Historická sídla.cz. www.historickasidla.cz [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  7. Památkový katalog.cz. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. 
  8. památkový katalog.cz. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. 
  9. Tábor.cz. www.taborcz.eu [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  10. a b Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené :0 není určen žádný text
  11. Turistika.cz. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. 
  12. Prague.eu. www.prague.eu [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JANKOVEC, O.: Výběrový katalog urbanistických a stavebních proměn historické zóny města Tábora. Město Tábor, 2002
  • ROHÁČEK, M.: Prameny a literatura k dějinám Tábora-Regenerace MPR, Výběrový katalog, Noviny táborské radnice, 2009
  • ROHÁČEK, M.: Program regenerace městské památkové rezervace Tábor a okolí pro roky 2007 – 2010
  • MICHALKOVÁ, J.: Přehled proměny Starého města Tábora od roku 1990 do roku 1999
  • BRATKA, Petr aj. Tábor Městská památková rezervace. 1.vyd. Tábor, Ars Monument, 1992. ISBN 80-901174-0-6
  • THIER K.: Staré domy a rodiny táborské, Tábor 1920

Fotografie[editovat | editovat zdroj]