Aperol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Aperol
Aperol
Aperol
Základní informace
Kategoriebitter
Místo původuItálieItálie Itálie
Vznik1919
VýrobceCampari Group
Použitíjako aperitiv, pije se čistý nebo se sodou či šumivým vínem
Popis nápoje
Obsah alkoholu11 %
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Lahev Aperolu
Aperol

Aperol je alkoholický nápoj řadící se mezi kořeněné bittery. Má oranžovočervenou barvu s ovocnou, lehce hořkou chutí. Vyrábí se na bázi lihu z hořce, rebarbory, výtažků z pomerančů, aromatických bylin a barviv; obsahuje 11 % (objemových) alkoholu.[1] Chuť je bohatá právě díky infuzi směsi vysoce kvalitních bylin a kořenů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznikl v italské rodinné firmě bratrů Barbieri v Padově kolem roku 1919. V tomto roce byl představen na veletrhu Fiera Campionaria di Padova. Roku 1993 byla firma F.lli Barbieri koupena společností Barbero 1891 a ta se v prosinci 2003 stala součástí skupiny Campari [kamˈpári].

Nejznámějším nápojem na bázi Aperolu je Aperol Spritz [spric]. Vznikl v 50. letech jako varianta benátského vinného střiku (spritz veneto), který do Benátek zřejmě přinesli Rakušané v 19. století (Benátky byly v 1. polovině 19. století součástí habsburského soustátí).

Podávání[editovat | editovat zdroj]

Podává se vždy dobře vychlazený, čistý i prodloužený (se sodou, šumivým vínem). Klasický Aperol Spritz, jak jej doporučoval přímo výrobce, se skládal ze 3 dílů prosecca [proˈsika], 2 dílů Aperolu a 1 dílu sodovky.[2] Později začala výroba speciálního prosecca Pro-Spritz[3], určeného přímo pro míchání koktejlu Aperol Spritz. Doporučené poměry jsou v tomto případě 1 díl Aperolu, 1 díl prosecca Pro-Spritz a soda dle chuti. Aperol Spritz by se měl podávat ve sklenici na stopce, existují i sklenice přímo od výrobce. Případně se dají použít sklenice na červené víno.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KELBLOVÁ, Miloslava. Encyklopedie nápojů. Praha: Grada, 1996. 182 s. (Hotely a restaurace). ISBN 80-900250-8-0. Kapitola A, s. 15. 
  2. http://www.aperol.com/it/it/aperol-spritz/aperol-spritz/aperol_spritz_video [online]. [cit. 2015-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-30. 
  3. cinzano.com. Aperol [online]. [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]