Anselm Boëtius de Boodt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Anselm Boëtius de Boodt
Anselmus de Boodt.tif
Narození1550
Bruggy
Úmrtí21. června 1632 (ve věku 81–82 let)
Bruggy
Alma materUniverzita Heidelberg
Padovská univerzita
Stará univerzita v Lovani
Povoláníchemik, lékař, mineralog, botanický ilustrátor, geolog, právník a přírodovědec
ZaměstnavatelRudolf II.
PříbuzníCedric Tylleman
August De Boodt
Ankie Vandekerckhove
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anselm Boëtius de Boodt (1550 Bruggy21. června 1632 Bruggy) byl flanderský lékař, mineralog, botanik a chemik, působící ve službách císaře Rudolfa II. v Praze, autor první mineralogické příručky Čech a přírodopisných skic.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z bohaté katolické patricijské rodiny, doložené v Bruggách od 13. století. Na univerzitě v Heidelbergu vystudoval civilní a kanonické právo, pobýval také na univerzitě v Orléansu. Spřátelil se se švýcarským teologem Thomasem Erastem, s nímž odjel na univerzitu do Padovy, kde pokračoval studiem medicíny, jež dovršil doktorátem. Od roku 1580 do roku 1583 byl radním v Bruggách a podílel se na finanční správě města. Po té, co zvítězili kalvinisté, musel odejít do exilu. V roce 1583 přijel do Čech, a stal se osobním lékařem pražského purkrabí Viléma z Rožmberka. V roce 1584 dovršil svou duchovní dráhu tím, že byl jmenován titulárním kanovníkem katedrály sv. Donáta v Bruggách, aniž by musel dodržovat tamější službu a rezidenci. Nadále bydlel v Praze u dvora císaře Rudolfa II., pro něhož pracoval jako badatel v oborech mineralogie, botaniky, zoologie a chemie. Byl rovněž schopný kreslíř a ilustrátor svých knih. V roce 1604 postoupil mezi osobní lékaře císaře Rudolfa II., když zemřel jeho předchůdce Rembert Dodoens. Po císařově smrti v roce 1612 se vrátil do Brugg, kde až do své smrti užíval důchodu. V tamní katedrále byl pohřben do rodinné hrobky, z níž se dochoval malovaný epitaf jeho rodiny.

V Praze byl členem kruhu alchymistů kolem Rudolfa II., pro Rudolfovu Kunstkomoru vytvořil sbírku drahokamů a věnoval se jejich studiu. Přátelil se mj. s Tadeášem Hájkem z Hájku.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Dikobraz z přírodopisného atlasu Rudolfa II.
Titulní strana prvního vydání mineralogické příručky
  • Mineralogická příručka Čech Gemmarum et Lapidum Historia (1609), jeho hlavní badatelská práce, popsal 600 minerálů a zmínil 233 dalších, které se vyskytovaly v Čechách. Kromě jejich mineralogických vlastností popsal jejich využití ve šperkařství, ve farmacii a jejich ekonomickou hodnotu. Také je zařadil do své stupnice tvrdosti. Předpokládal existenci atomů a kriticky se stavěl k alchymii a k následovníkům Paracelsa. mJako první popsal český granát, tvrdil, že našel exemplář velikosti holubího vejce a že jej zařadil do Rudolfovy sbírky.
  • Botanická příručka Florum herbarum ac fructuum selectiorum icones et vires, pleraeque hactenus ignotae vyšla posmrtně roku 1640; zavádi moderní taxonomii druhů[1].
  • 728 akvarelových kreseb přírodopisného atlasu sestavil s Jorisem Hoefnagelem pro císaře Rudolfa II.
  • Rytiny do heraldického a emblematického atlasu Symbola divina et humana Pontificum, Imperatorum et Regum, který vydával Ottavio Strada[2].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. dostupná online:http://www.flandrica.be/items/show/892/
  2. dostupná onlinehttp://digital.onb.ac.at/OnbViewer/viewer.faces?doc=ABO_%2BZ185664200

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Černý, Petr Svobodný: Historia, medicina, cultura, sborník k dějinám medicíny. Karolinum Praha 2006; s. 76, ISBN 80-246-1099-X
  • Josef Janáček:Rudolf II. a jeho doba. Svoboda Praha 1987, s. 431.
  • Winfried Pötsch, Annelore Fischer, Wolfgang Müller: Lexikon bedeutender Chemiker. Frankfurt am Main 1988, ISBN 3-8171-1055-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]