Annie Besantová
| Annie Besantová | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Annie Wood |
| Narození | 1. října 1847 Clapham |
| Úmrtí | 20. září 1933 (ve věku 85 let) Adjár |
| Občanství | Spojené království Velké Británie a Irska a Spojené království |
| Alma mater | Birkbeck, University of London |
| Povolání | esejistka, spisovatelka, řečnice, novinářka, editorka, politička, feministka, teosof, sufražetka, aktivistka za práva žen, advokátka lidských práv, bojovník za svobodu, socialista, autorka a filozofka |
| Ocenění | medaile Subby Rowa (1895) Stříbrný vlk (1933) |
| Politická strana | Indický národní kongres |
| Nábož. vyznání | hinduismus teosofie |
| Děti | Mabel Besantová-Scottová[1] Džiddú Křišnamúrti |
| Příbuzní | Henry Trueman Wright Wood (bratr) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Annie Besantová (Besant, 1. října 1847, Clapham, Surrey – 20. září 1933 Čennaí) byla britská filosofka, nástupnice ve vedení teosofické školy po Heleně Petrovně Blavatské, feministka a spisovatelka.
Značnou část života strávila v Indii, podporovala hnutí za nezávislost a stala se členkou Indického národního kongresu.
Roku 1893 se stala jednou z iniciátorek Parlamentu náboženství světa v Chicagu.[2]
Stala se představitelkou milenialismu v Theosofické společnosti, kdy v roli prezidentky začala prosazovat myšlenku, že velmi blízko je doba ke zjevení posledního božského sestoupení (avatára), tedy podle ní postavy očekávané v různých náboženstvích jako buddha Majtréja, avatár Kalkí nebo druhý příchod Krista. Roku 1907 se stala prezidentkou Theosofické společnosti a téhož roku přesunula centrum společnosti do Adjáru.
Annie Besantová a její nejbližší spolupracovník Charles Webster Leadbeater nalezli roku 1909 vhodného avatara v indickém chlapci Džiddu Krišnamúrtim. Na jeho podporu vzniklo společenství uprostřed Teosofické společnosti, později nazvané Řád východní hvězdy, od roku 1912 vydávající i časopis Hlasatel hvězdy (The Herald of the Star). Téhož roku byl také Džiddu Krišnamúrti jako avatár veřejně představen.
V důsledku prosazování Krišnamúrtiho se od Theosofické společnosti oddělily celé skupiny členů a stoupenců, zejména významná německá sekce pod vedením Rudolfa Steinera. Nakonec roku 1929 definitivně odmítl roli avatára i Džiddu Krišnamúrti.
Besantová později revidovala své učení, vrátila se k postavě Ježíše Krista a k jeho roli. (Tomuto obratu u ní dopomohl i původně anglikánský duchovní James Ingall Wedgwood (1883- 1951), který se stal theosofem a musel církevní službu opustit. Stal se starokatolíkem a anglická větev této církve se transformovala v Liberální katolickou církev, spojující křesťanství a theosofii.)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Annie Besantová na slovenské Wikipedii.
- ↑ Oxford Dictionary of National Biography. Oxford: Oxford University Press. 2004. Dostupné online.
- ↑ Proběhl Parlament náboženství světa : Náboženský infoservis, 29. 8. 2023
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Annie Besantová na Wikimedia Commons 
Autor Annie Besantová ve Wikizdrojích- Na cestě k Novému věku: před 90 lety zemřela Annie Besantová : Náboženský infoservis, 20. 9. 2023
- Párští pokračovatelé Theosofické společnosti : Dingir 1/2008
