Anna Elliotová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Anna Elliotová (anglicky Persuasion) je román od anglické spisovatelky Jane Austenové, poprvé vydaný po smrti autorky v roce 1818 s přispěním jejího bratra Henryho.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Anna Elliotová je příběhem o tom, jak nepříjemné následky může mít přílišná povolnost mysli. Anna Elliotová se ve svých sedmadvaceti letech už vzdala naděje na manželství. Nabídku k sňatku kapitána Wentwortha, jediného muže, kterého kdy milovala, odmítla na nátlak své snobské rodiny, aby toho pak trpce roky litovala. Znovu se s ním setkává na návštěvě u rodiny své provdané sestry. Wentworth si za tu dobu vybudoval kariéru v námořnictvu a teď je rozhodnutý najít si manželku. Setkání s Annou ho vyvede z rovnováhy, ale jeho hněv na ni kvůli jejímu odmítnutí v něm stále přetrvává. Anna poznává, že jí Wentworth stále není lhostejný, zejména když se začne dvořit jiné ženě a o ni zdánlivě nejeví zájem. Když si ale Wentworth uvědomuje, že Annu ze svého srdce nedokáže vystrnadit, zdá se, že je pozdě. O Annu se uchází její pohledný a zámožný bratranec pan Elliot, který má to, co Wentworthovi chybí – podporu Anniny rodiny...

Filmová adaptace[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Film Vyznání Anny Elliotové vychází z původní neupravené verze románu. Původní verzi se Anna setkává s kapitánem, je jí gratulováno k blížícímu se zasnoubení s panem Elliotem. Manželé Croftovi jí nabízejí, že se přestěhují z rodinného sídla Elliotů. Jane Austenová své dílo podrobila sebekritice a rozhodla se přepracovat závěr příběhu. Předchozí scénu nahradila všemi dobře známou scénou z hostince, kde Anna vyčkává příchodu své sestry Mary a slečny Musgrové ve společnosti paní Croftové a paní Musgrové, které si povídají o zasnoubení obou slečen Musgrových. Po zásadním rozhovoru s kapitánem Harvillem jí kapitán Wentworth podstrčí tajný dopis ve kterém se přiznává ke svým citům.