Angelo Comastri

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Angelo Comastri
Angelo Comastri (cropped).JPG
Narození17. září 1943 (79 let)
Sorano
Alma materPapežská lateránská univerzita
Povoláníkatolický kněz
OceněníŘád sv. Anny 1. třídy
Řád knížete Danila I. I. třídy
Nábož. vyznáníkatolická církev
Funkcebishop of Massa Marittima-Piombino (1990–1994)
katolický biskup (od 1990)
katolický arcibiskup (od 1996)
předseda (Stavební huť baziliky sv. Petra; 2005–2021)
Generální vikář Jeho Svatosti pro Vatikánské město (2005–2021)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Znak Angela kardinála Comastriho

Angelo kardinál Comastri (* 17. září 1943, Sorano) je italský římskokatolický kněz, emeritní arcikněz baziliky sv. Petra, generální vikář státu Vatikán a kardinál.

Pochází z chudé toskánské rodiny. Lyceum a seminář studoval ve Viterbu. Ve studiu pokračoval v Římě na Papežské lateránské univerzitě, kde získal licenciát z teologie. Kněžské svěcení přijal 11. března 1967, poté byl jmenovaný vicerektorem diecézního semináře v Pitigliano. V roce 1968 začalo jeho působení v Kongregaci pro biskupy. O tři roky později se stal rektorem semináře ve své diecézi v Toskánsku.

25. července 1990 ho papež Jan Pavel II. jmenoval biskupem diecéze Maritima-Piombino, biskupské svěcení přijal 12. září téhož roku (Jeho biskupským heslem se stal biblický citát: Bůh je láska). Od roku 1996 do roku 2005 byl arcibiskupem prelátem Loreta a papežským delegátem Loretánské svatyně. Byl předsedou komise Velkého jubilea roku 2000 italské biskupské konference. V roce 2003 dával ve Vatikánu duchovní cvičení za přítomnosti Jana Pavla II.[1] 6. února 2005 ho Jan Pavel II. jmenoval generálním vikářem státu Vatikán. V předvečer smrti Jana Pavla II. pronesl slova často citovaná světovými tiskovými agenturami:

Svatý otec vybízel na začátku pontifikátu k otevření dveří Kristu. Dnes, této noci Spasitel otvírá dveře jemu.

V roce 2006 byl autorem textů ke křížové cestě v římském Koloseu.[2] Dne 31. října 2006 ho papež Benedikt XVI. jmenoval arciknězem baziliky sv. Petra a předsedou Svatopetrské huti.[3] Při konsistoři 24. listopadu 2007 se stal členem kardinálského kolegia.[4] Dne 20. února 2021 přijal papež František jeho rezignaci na funkci Generálního vikáře pro Vatikánské město z důvodu dosažení věkového limitu a jeho nástupcem se stal kardinál Mauro Gambetti.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]