Andrzej Wilk (politik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Andrzej Wilk
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1901 – 1907
Stranická příslušnost
ČlenstvíStronnictwo Chrześcijańsko-Ludowe
Polská lidová str. (???)
Polský klub

Narození1849
Úmrtí1934
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Andrzej Wilk (1849[1]1934[1]) byl rakouský politik polské národnosti z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Působil jako statkář a kovář v Sieniawě.[1]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1901 za kurii všeobecnou v Haliči, obvod Jarosław, Lancut, Cieszanow atd. Slib složil 5. února 1901.[2]

Ve volbách roku 1901 se uváděl coby kandidát tzv. Stojałowského skupiny (politická strana Stronnictwo Chrześcijańsko-Ludowe okolo Stanisława Stojałowského).[3] Podle jiného zdroje po volbách usedl do poslaneckého klubu Polské lidové strany.[4] V roce 1904 se již uvádí jako bývalý stoupenec Stojałowského a nyní zasedal v poslaneckém Polském klubu.[5] Jeho volba roku 1901 vyvolala kontroverze, protože na některých volebních lístcích stálo pouze jeho příjmení Wilk, přičemž v tomto obvodu kandidoval i jiný muž téhož příjmení. Následné řešení tohoto sporu trvalo roky. Poslanec Wilk kromě toho čelil aféře, když se zjistilo, že psací potřeby, které měl coby zákonodárce k dispozici, používal pro soukromé účely.[6] Šlo o tisíce tiskopisů s hlavičkou poslanecké sněmovny,[5] dále o psací potřeby, nůžky atd. Kvůli této aféře byl z Polského klubu vyloučen.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Wilk, Andrzej [online]. baza-nazwisk.de [cit. 2016-01-15]. Andrzej Dostupné online. (německy) 
  2. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  3. Das Vaterland, 14. 12. 1900, s. 1.
  4. Neue Freie Presse, 2. 2. 1901, s. 2.
  5. a b Deutsches Nordmährerblatt, 9. 4. 1904. s. 3.
  6. Reichspost, 22. 6. 1906, s. 3.
  7. Národní listy, 9. 6. 1906, s. 6.