Andreas Hofer (politik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Andreas Hofer

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1877 – 1881

Poslanec Tyrolského zemského sněmu
Ve funkci:
??? – ???
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana
(Klub liberálů – staroněmci)

Narození 27. září 1833
Fischamend
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 26. nebo 27. června 1881
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Andreas Hofer (27. září 1833[1][2] Fischamend[2][3]26.[2] nebo 27. června[4] 1881 Vídeň[4]) byl rakouský politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady. Byl vnukem tyrolského národního hrdiny Andrease Hofera.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Byl vnukem tyrolského bojovníka za svobodu z počátku 19. století Andrease Hofera. Už jako mladík se zapojil během revolučního roku 1848 do studentské legie a účastnil se válečných akcí. Podílel se též na tažení rakouské armády v roce 1859 a 1866. Patřil mu statek Sandhof v tyrolském regionu Passeier.[3] Od roku 1871[4] působil jako notář v Amstettenu.[1]

Byl poslancem Tyrolského zemského sněmu.[4] Zasedal rovněž jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1877 za kurii velkostatkářskou v Tyrolsku, 2. voličský sbor. Slib složil 1. května 1877. Mandát obhájil ve volbách roku 1879. V parlamentu setrval do své smrti roku 1881.[5] V roce 1877 se uvádí jako šlechtic Andreas von Hofer, c. k. notář, bytem Amstetten.[6]

V parlamentu zastupoval tzv. Ústavní stranu (liberálně, centralisticky a provídeňsky orientovanou).[4] Jako ústavověrný poslanec se uvádí i po volbách roku 1879.[7] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[8]

V závěru života bydlel ve Vídni v Hohenstaufengasse 7. Stupňovalo se u něj nervové onemocnění a původně zvažovaný přesun za rodinou do Amstettenu nebyl možný. Musel být pod stálým dozorem, protože se u něj objevovaly záchvaty šílenství a chtěl skočit z okna. V lednu 1881 byl proto přijat do vídeňského sanatoria na Landstrasse.[3] Zemřel v červnu 1881 v soukromém ústavu dr. Svetlina ve Vídni.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 104. (německy) 
  2. a b c Hofer Andreas, Franz, Serafus [online]. christian-fischler.at [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b c Andreas Edler v. Hofer. Neue Freie Presse. Leden 1881, čís. 5890, s. 21. Dostupné online. 
  4. a b c d e f Locales und Verschiedenes. Innsbrucker Nachrichten. Červen 1881, čís. 145, s. 4. Dostupné online. 
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=187
  7. Celkový výsledek voleb do rady říšské. Národní listy. Červenec 1879, roč. 19, čís. 164, s. 1. Dostupné online. 
  8. Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1-2. Dostupné online.