Andrea Cesalpino

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Andrea Cesalpino
Andrea Cesalpino.jpg
Narození 6. června 1520
Arezzo
Úmrtí 23. února 1603 (ve věku 82 let)
Řím
Povolání filosof, botanik a vysokoškolský pedagog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrea Cesalpino, latinsky Andreas Caesalpinus (6. červen 1519, Arezzo - 23. únor 1603, Řím) byl italský filozof a botanik, který revolučním způsobem změnil způsob klasifikaci rostlin (směrem, který nastoupil, se později vydal Linné) a založil tak moderní botaniku. Jeho šestnáctidílný spis De plantis libri z roku 1583 je považován za první vědeckou učebnici botaniky na světě.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval medicínu na univerzitě v Pise. Lékařství ho zde učil R. Colomba, botaniku L. Ghini, zakladatel botanické zahrady v Pise. Absolvoval roku 1551. Roku 1555 se stal profesorem medicíny. Ve stejném roce převzal po Ghinim řízení botanické zahrady v Pise. Později přesídlil do Říma, neboť byl jmenován osobním lékařem papeže Klimenta VIII. V Římě působil též jako profesor medicíny na univerzitě La Sapienza a převzal též vedení římské botanické zahrady (kterou roku 1566 založil jeho žák Michele Mercati).

Jeho botanické práce byly prvním pokusem o vědeckou klasifikaci rostlin, položily základy morfologie a fyziologie rostlin. Na druhou stranu si uchoval některé archaické představy, především klasické oddělování bylin a dřevin a také představu o bezpohlavnosti rostlin. Přesto ho Linné označil za předchůdce vědecké botaniky a prvního systematika. Jako jeden z prvních botaniků si vedl herbář, do něhož nashromáždil 768 druhů rostlin (dnes ve sbírkách Museo di Storia Naturale di Firenze ve Florencii). Ve svých pracích popsal přes 1500 druhů rostlin.

Jak bylo v jeho době zvykem, zasáhl do více oborů. Nejdůležitějším spisem filozofickým byl Quaestionum peripateticarum libri (1569).

Zabýval se také fyziologií člověka, zde však ztroskotal, když vytvořil teorii o krevním oběhu, která je dnes vědou považovaná za vyvrácenou. Jde o tzv. teorii chemické cirkulace tvrdící, že v těle probíhá opakované vypařování a kondenzace krve.

Věnoval se též chemii, mineralogii či geologii.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.britannica.com/biography/Andrea-Cesalpino
  2. http://botany.cz/cs/cesalpino/