André Marie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
André Marie
Rodné jménoAndré Désiré Paul Marie
Narození3. prosince 1897
Honfleur
Úmrtí12. června 1974 (ve věku 76 let)
Rouen
Alma materLyceum Pierra Corneilleho
Povolánípolitik a francouzský odbojář
Oceněníkomandér Řádu čestné legie
Válečný kříž 1939–1945
Válečný kříž 1914–1918
Politické stranyParti radical valoisien
Republikánská, radikální a radikálně socialistická strana
Funkcezastupitel obce Rouen (od 1925)
starosta Barentinu (1945–1974)
ministr spravedlnosti (1947)
ministr spravedlnosti (1947–1948)
prezident Rady ministrů (1948)
… více na Wikidatech
PodpisAndré Marie – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

André Marie (3. prosince 1897 Honfleur12. června 1974 Rouen) byl francouzský politik, představitel Radikální strany (Parti républicain, radical et radical-socialiste). V roce 1948 byl krátce premiérem Francie. Krom toho byl též ministrem spravedlnosti (1947–1948) a ministrem školství (1951–1954). V letech 1945–1974 byl starostou města Barentin.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Původně byl právníkem. V roce 1928 byl prvně zvolen do parlamentu (svůj mandát udržel až do roku 1962). Po napadení Francie Německem se zapojil do bojů, ale byl Němci zajat, takže se neúčastnil hlasování o vzniku vichistického režimu. Poté, co byl ze zajetí v roce 1941 propuštěn, vichistický režim odmítl a zapojil se do odboje, konkrétně do odbojové sítě Georges-France. Dne 12. září 1943 byl zatčen okupačními orgány a uvězněn v Compiègne, poté byl 16. prosince 1943 deportován do koncentračního tábora v Buchenwaldu, kde byl vězněn až do osvobození tábora americkou armádou dne 11. dubna 1945. Během věznění ztratil 30 kilogramů váhy a onemocněl záněty srdce a plic. Roku 1947 získal první funkci ve vládě. Stal se ministrem spravedlnosti, takže předsedal posledním státním soudům s kolaboranty. Byl na necelé dva měsíce jmenován i premiérem, poté se vrátil na post ministra spravedlnosti. Ten musel opustit po aféře, kdy byl jeho spolupracovník Pierre Brice obviněn ze získání bohatství při spolupráci s německými okupanty. Do vlády se vrátil v roce 1951 na pozici ministra školství. Jako silný zastánce veřejného školství prosadil zákon, který veřejné školy osvobodil od školného.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku André Marie na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]