Amursko-jakutská magistrála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Amursko-jakutská magistrála
Mapa ruských železničních magistrál                      Amursko-jakutská magistrála                      Bajkalsko-amurská magistrála                      Transsibiřská magistrála                      původní trasa Transsibiřské magistrály                      jižní větev Transsibiřské magistrály
Mapa ruských železničních magistrál                      Amursko-jakutská magistrála                      Bajkalsko-amurská magistrála                      Transsibiřská magistrála                      původní trasa Transsibiřské magistrály                      jižní větev Transsibiřské magistrály
Provozovatel dráhy Rossijskije železnyje dorogi, Železnice Jakutska
Technické informace
Délka 767 km
Rozchod koleje 1 520 mm
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Počet kolejí 1
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
0 Transsib na km 7273 u stanice Bamovskaja
19 Šturm
Malyj Oldoj
49 Murtygit
66 Purikan
82 Anosovskaja
Malyj Oldoj
94 Silip
112 Zabolotnoje
Tynda
133 Beleňkaja
Tynda
160 Seti
BAM do Severobajkalsku
179
B2348
Tynda
Tynda
190
B2359
Šachtaum (Vostočnyj)
Giljuj
205
B2375
Bestuževo
BAM do Komsomolsku na Amuru
Giljuj
225 Giljuj
250 Mogot
Mogot
285 Amurská oblast/Sacha
285 Jakutskij
298 Nagornaja-Jakutskaja (Nagornyj)
Timpton
319 Ajam
319 tunel Nagornyj (cca 1 300 m)
340 Zolotinka
Ijengra
357 Okurdan
Gorbyllach
382 Oborčo
399
0
Berkakit
408 Něrjungri pasažirskaja
416 Něrjungri gruzovaja
Čulman
Čulman
419 Děnisovskij
Čulman
Čulman
430
40
Čulman
Čulman
444 Čulbass
455 Těnistyj
Čulymakan
485 Chatymi
504 Ogonňor
Tit
Jangi
548
158
Tajožnaja
Michajlovka
Vasiljevka
Nikolkin Ključ
Boľšoj Nimnyr
608
218
Boľšoj Nimnyr
Juchta
653 Seligdar
669 Kosarevskij (Lebedinyj)
686
296
Aldan
326 Kuranach (Nižnij Kuranach)
Jakokit
767
377
Tommot
Aldan
430 Bolotnyj
Amga
869
482
Amga (Verchňaja Amga)
545 Kyrbykan
563 Ulu
583 Kjurgeljach
662 Chanijerdach
686 Oleň
700 Ljutěnka
737 Kjorděm
754 Menda
772 Rassoloda
794 Pravaja Lena
odbočka do Jakutska (ve stavbě)
Lena
810 Tabaga
829 Kjurďugeljach
841 Čabyda
1306
876
Jakutsk gruzovaja
885 Jakutsk pasažirskaja
889 Rečnoj port
1215
808
Nižnij Besťach
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Amursko-jakutská magistrála (rusky Амуро-Якутская железнодорожная магистраль [Amuro-Jakutskaja železnodorožnaja magistraľ]), zkráceně AJAM (АЯМ) je železnice vedoucí od Transsibiřské magistrály na sever do Republiky Sacha. Železnice je rozestavěna s cílem dosáhnout do Magadanu,[1] případně až na Čukotku s možným tunelovým propojením na Aljašku.[2]

Trať začíná u stanice Bamovskaja, 33 km od Skovorodina v Amurské oblasti a vede přes Tyndu, kde se kříží s Bajkalsko-amurskou magistrálou, se kterou má společných 26 km. U stanice Bestuževo se odpojuje na sever a v současnosti (2018) je pravidelně provozována do Tommotu a ve zkušebním provozu do Nižního Besťachu (předměstí Jakutska).

Trať[editovat | editovat zdroj]

Trať je jednokolejná s výjimkou společného úseku s Bajkalsko-amurskou magistrálou, který je dvojkolejný. Trať není kompletně elektrizována. Podstatná část trati je vedena na podloží věčně zmrzlé půdy. Na trati se nachází značné množství mostů s větším rozpětím, které překonávají významné říční toky (např. Giljuj, Aldan, Čulman). Nejdelším tunelem na trati je tunel Nagornyj o délce zhruba 1,3 km, kterým trať podchází Stanové pohoří.

V souvislosti s výstavbou vzniklo podél trati množství sídel, z nichž nejvýznamnější je Berkakit, založený v r. 1977, který je střediskem současné výstavby. Provozovaná délka je 1 213 km, z toho 767 km v běžném provozu (do stanice Tommot).

Trať vznikla jako odbočka Bajkalsko-amurské magistrály a je někdy tak dosud chybně uváděna.

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Hlavním dopravcem jsou Ruské železnice (Rossijskije železnyje dorogi), ovšem pro přepravu v Jakutsku byla zřízena organizace Železnice Jakutska (rusky Железные дороги Якутии). V důsledku toho má trať dvojí staničení, druhé počínajíc stanicí Berkakit.

Přepravní výkony Železnic Jakutska jsou cca 730 mil. tun zboží (2008)[3] a 130 tis. cestujících (2009).[4]

Provoz na trati je komplikován klimatickými vlivy a teploty zde panují v rozsahu -50° až +30 °C.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Úvahy o stavbě železnice do Jakutska vznikaly v době výstavby Transsibiřské magistrály začátkem 20. století. Stavba byla zahájena ve 30. letech na úseku Bamovskaja – Tynda jako součást plánované Bajkalsko-amurské magistrály, ale již hotové úseky byly v r. 1942 rozebrány a použity při výstavbě povolžské železnice.

  • 1972 – druhé zahájení stavby
  • 1974 – průjezd prvního vlaku na trase Bamovskaja – Tynda
  • 1975 – zahájení stavby na trase do Berkakitu a dále
  • 1977 – zahájení pravidelného provozu na trase Bamovskaja – Tynda
  • 1978 – zahájení pravidelného provozu na trase Tynda – Berkakit
  • 1984 – zahájení provozu osobní dopravy do stanice Něrjungi
  • 1985 – zahájení stavby na trase do Jakutska
  • 2004 – prodloužení běžného provozu do Tommotu
  • 2011 – dokončení trati do Nižního Besťachu (bez inženýrských staveb a infrastruktury)[5]
  • 2014 – zahájení zkušebního provozu[6]

Výstavba bude pokračovat stavbou odbočky do Jakutska vedenou mostem přes Lenu v délce 2 km.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. После Якутска железная дорога пойдет на Магадан. ДЕЙТА.РУ [online]. 2008-12-11 [cit. 2012-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-01. (rusky) 
  2. MICHLER, Andrew. Russia Green Lights $65 Billion Siberia-Alaska Rail and Tunnel to Bridge the Bering Strait!. Inhabitat - Sustainable Design Innovation, Eco Architecture, Green Building [online]. 2011-08-23 [cit. 2012-08-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. По железнодорожной линии Беркакит-Томмот ежегодно перевозится около 2 млн. тонн грузов. Восток-Медиа [online]. 2008-03-26 [cit. 2012-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. (rusky) 
  4. Рассчитываем на удвоение пассажиропотока. Аналитический журнал "ТРАНСПОРТ" [online]. 2010-05-28 [cit. 2012-08-31]. Roč. 2010, čís. 5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-08. (rusky) 
  5. ŠTUKINA, Jekatěrina. Медведев принял участие в укладке "золотого звена" ж/д пути в Якутии [online]. РИА Новости, 2011-11-05 [cit. 2018-12-04]. Dostupné online. (rusky) 
  6. «Трансстрой» вводит в эксплуатацию последний участок Амуро-Якутской магистрали. BFM.ru [online]. РУМЕДИА, 2014-08-29 [cit. 2018-12-04]. Roč. 2010, čís. 5. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]