Amiri Baraka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Amiri Baraka
Amiri Baraka.jpg
Narození 7. října 1934
Newark
Úmrtí 9. ledna 2014 (ve věku 79 let)
Newark
Příčina úmrtí surgical complications
Povolání básník, spisovatel, dramatik, scenárista, hudební kritik, novinář, prozaik a esejista
Národnost Afroameričané
Alma mater Howardova universita
Rutgers University
Kolumbijská univerzita
The New School
Ocenění American Book Awards (1984)
Langston Hughes Medal (1989)
Black Literary Hall Of Fame (1999)
National Endowment for the Arts Fellowship
Guggenheimovo stipendium
Manžel(ka) Hettie Jonesová
Děti Lisa Jonesová
Ras Baraka
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Amiri Baraka (7. října 1934, Newark, New Jersey jako Everett LeRoy Jones9. ledna 2014) byl americký autor poezie, dramat, beletrie, esejí a hudebních kritik. Jeho otec Coyette „Coyt“ LeRoy Jones pracoval jako poštovní úředník a jeho matka Anna Lois Jones jako sociální pracovnice.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

I přes rasové napětí a chudobu v jeho okolí se mu dostalo kvalitního středoškolského vzdělání na Barringer High School v jeho rodném městě. Dobrý prospěch mu přinesl možnost využít některého z nabízených stipendií a nakonec využil to od Rutgers University. Po roce přestoupil na Howard University ve Washingtonu, D.C., odkud ale stejně jako z předchozí univerzity předčasně bez titulu odešel z důvodů rasového napětí. Během svých studií změnil pravopis svého jména na „LeRoi“. Po nedokončené škole se přidal k americkému letectvu a dosáhl hodnosti seržanta, ale po třech letech byl nařčen z toho, že je komunista, a následně propuštěn.

1957 – 1962[editovat | editovat zdroj]

Během takzvaného beatnického období získal, díky spolupráci na několika literárních denících, první literární kontakty a napsal také svoji první poezii. Po návštěvě Kuby a Fidela Castra v roce 1960 začala být jeho tvorba více politicky motivovaná a o rok později vydal svoji první sbírku poezie Preface to a Twenty Volume Suicide Note. V roce 1958 si vzal svoji první ženu, americkou židovku Hettie Cohen.

1963 – 1964[editovat | editovat zdroj]

Během takzvaného přechodné období začal silně kritizovat americký přístup k rasismu. Vydal řadu divadelních her, z nichž nejznámější je Dutchman. Téměř absurdní drama vyvolalo vlnu nejrůznějších reakcí, ale přesto obdrželo cenu Obie. V téže době napsal také svazek Blues People, dodnes jednu z nejvlivnějších kritik jazzu. Stejně jako Malcolm X odmítl nenásilnou formu boje proti rasismu v podobě Civil Rights movement a rozhodl se pro bojovnější a revoluční odpor.

1965 – 1970[editovat | editovat zdroj]

V roce 1965 opustil svou ženu a dvě děti a odstěhoval se do Harlemu, kde založil divadlo Black Arts Repertory Theatre/School. O rok později si vzal svoji druhou ženu Silviu Robinsonovou, která později přijala jméno Amina Braka. Čím dál tím silněji také odmítal nenásilný odboj ve prospěch bojovného a separatistického hnutí Black Power. V básni „Black Art“ vyjádřil svůj souhlas k sebeozbrojení a násilí, když psal „chceme básně, které zabijí“ nebo propagoval slogan jako „ozbroj se nebo poškoď se“. Jeho potřeba pojmout i duchovní rozměr ho přiměla k přijetí duchovní ideologie Kawaida a v roce 1967 se pak vzdal svého starého jména a přijal arabský titul imamu (duchovní vůdce) spolu s arabským jménem Amiri (princ) a Baraka (blahoslavený). V témže roce byl za nelegální držení zbraně odsouzen do vězení, ale po podpoře ze strany umělců bylo obvinění zrušeno a po této události se stal ještě více politicky aktivním. Lidi, kteří se nějakým způsobem identifikovali s bílou kulturou, označoval jako „polobělochy“.

1971 – 1980[editovat | editovat zdroj]

Na počátku sedmdesátých let se obrátil k panafrikanismu, který se snažil o navázání kulturní a politické mezinárodní jednoty lidí nesoucí si africké dědictví. V roce 1974 oficiálně ohlásil svůj převrat k socialismu a založil Revoluční komunistickou ligu (Revolutionary Communist League). Kritici jeho dílům z této doby vyčítají zbytečné přehlcení politickou ideologií.

Poslední léta[editovat | editovat zdroj]

V posledních letech vyvolával svojí tvorbou velmi kontroverzní reakce. Poté, co byl na přelomu tisíciletí jmenován laureátem ceny New Jersey, pokusil se guvernér New Jersey Jim McGreenvey toto ocenění zrušit. On sám totiž publikoval báseň Somebody Blew Up America, ve které se projevil velmi antisemiticky, když obvinil Izrael z účasti na teroristických útocích 11. září. Na svoji obranu prohlásil, že není antisemitista, ale antisionista. Jeho dílo bylo po celou dobu jeho života velmi kontroverzní, ať už šlo třeba o podporu znásilnění nebo násilí vůči ženám, homosexuálům či bělochům. Na konci jeho života šlo o uznávanou osobnost literatury, kterou vědec Molefi Kete Asante zahrnul na seznam 100 nejvýznamnějších Afroameričanů.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]