Alonův plán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jigal Alon, duchovní otec Alonova plánu

Alonův plán (hebrejsky תוכנית אלון, anglicky Allon Plan) byl návrh vzniklý po Šestidenní válce koncem 60. let 20. století na ukončení izraelské okupace Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Sinajského poloostrova, stanovující základ pro uzavření míru mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy.[1] Západní břeh Jordánu měl být připojen k Jordánsku a měl tak vzniknout Jordánsko-palestinský stát, Sinajský poloostrov pak měl být navrácen Egyptu.[1] Pojmenován byl po svém duchovním otci, Jigalu Alonovi.

Alonův plán obsahoval podmínky, které arabské státy nebyly ochotny akceptovat.[1] Mezi ně patřila například izraelská kontrola údolí Jordánu a prvního horského hřebenu ležícího západně od Jordánu, dále pak kontrolu nad Jeruzalémem, jedním předměstím města Hebron.[1] Na Sinajském poloostrově měl mít Izrael možnost kontrolovat vybraná strategicky důležitá místa. Izraeli měly zůstat Golanské výšiny.

Tento plán byl důsledkem názoru, že Izrael nemůže vládnout více než milionu palestinských Arabů.[1]

Plán nebyl nikdy oficiálně přijat izraelskou vládou.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Allon Plan na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. 1. vyd. Pardubice: Kora, 1991. ISBN 80-901092-0-9. S. 154. 

Související články