Přeskočit na obsah

Aloisia Veitová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Aloisia Veitová
Narození18. července 1891
Pontebba
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. prosince 1940 (ve věku 49 let)
vyhlazovací centrum Hartheim (zámek Hartheim), Alkoven
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípoprava v plynové komoře
BydlištěRosenburg (1931)
Všeobecná nemocnice města Vídně (1932)
Am Spiegelgrund clinic (1932–1940)
Ybbs Pflegezentrum (1940)
Vyhlazovací centrum Hartheim (od 1940)
Štýrský Hradec
Vídeň
RodičeJosef Veit a Aloisia Veit
PříbuzníJosef Veit, Viktoria Veitová a Josefa Veitová (sourozenci)
Adolf Hitler (prastrýc)[1]
Josepha Schicklgruberová (prababička)
Konrad Pracher (custodian)
Maria Pracher (pěstounka)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Aloisia Veitová (18. července 1891 Pontebba6. prosince 1940 vyhlazovací centrum Hartheim, zámek Hartheim, Alkoven) byla sestřenicí Adolfa Hitlera z druhého kolene[2] a obětí nacistických vražd osob s postižením.

Aloisia Veitová pocházela z rodu Schicklgruberů. Její prababička z otcovy strany Josepha Schicklgruberová a babička Adolfa Hitlera z otcovy strany Maria Anna Schicklgruberová byly sestry.[2] Kvůli „nápadnému chování“ byla 26. ledna 1932 umístěna do ústavu Am Steinhof ve Vídni,[3] kde strávila devět let na uzavřených odděleních. Podle jejího pacientského spisu trpěla „schizofrenní duševní poruchou s perplexí a depresí, roztržitostí, smyslovými iluzemi a bludy“.

Dne 28. listopadu 1940 byla převezena do vídeňského městského sanatoria a pečovatelského domu v Ybbs an der Donau, odkud byla dne 6. prosince 1940 transportována do nacistického vyhlazovacího centra Hartheim a usmrcena v plynové komoře.

Americký historik Timothy W. Ryback žijící v Salcburku a soukromý badatel Florian M. Beierl pátrají od srpna 2004 po osudu Aloisie Veitové ve spolupráci s mnichovským soudním patologem Wolfgangem Eisenmengerem. Své dokumentární poznatky zveřejnili v roce 2005.[4]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NEUMANN, Hans-Joachim; EBERLE, Henrik. Bergisch Gladbach: Lübbe-Verlag, 2009. ISBN 978-3-7857-2386-9. 
  • Annette Hinz-Wessels: Aloisia Veit – Ein „Euthanasie“-Opfer aus Hitlers Familie. In: Petra Fuchs, Maike Rotzoll, Ulrich Müller, Paul Richter, Gerrit Hohendorf (Hrsg.): „Das Vergessen der Vernichtung ist Teil der Vernichtung selbst“. Lebensgeschichten von Opfern der nationalsozialistischen „Euthanasie“. Wallstein, Göttingen 2007, ISBN 978-3-8353-0146-7, S. 274ff. (neanalyzováno).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aloisia Veit na německé Wikipedii.

  1. „Das Vergessen der Vernichtung ist ein Teil der Vernichtung selbst“. Göttingen: Wallstein Verlag. 2007. ISBN 978-3-8353-0146-7.
  2. a b "Das Vergessen der Vernichtung ist Teil der Vernichtung selbst": Lebensgeschichten von Opfern der nationalsozialistischen "Euthanasie". Příprava vydání Petra Fuchs. Göttingen: Wallstein 387 s. ISBN 978-3-8353-0146-7. 
  3. EBERLE, Henrik; NEUMANN, Hans-Joachim. War Hitler krank? ein abschließender Befund. Bergisch Gladbach: G. Lübbe ISBN 978-3-7857-2386-9. 
  4. Hitler: „Geisteskranke“ Cousine starb in Gaskammer.. Focus Online [online]. 2005-1-17 [cit. 2018-10-14]. Dostupné online.