Alois Nebel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alois Nebel
Miroslav Krobot, herec ztvárňující Aloise Nebla
Miroslav Krobot, herec ztvárňující Aloise Nebla
První výskyt Bílý potok (2003)
Poslední výskyt Alois Nebel (2011)
Ztvárnil/a Miroslav Krobot
Informace
Pozice výpravčí

Alois Nebel je postava výpravčího z komiksu (a následně i filmu) spisovatele a scenáristy Jaroslava Rudiše a kreslíře Jaromíra Švejdíka působícího pod pseudonymem Jaromír 99. Nebel se objevil nejprve v trilogii grafických románů „Bílý potok“ (2003), „Hlavní nádraží“ (2004) a „Zlaté Hory“ (2005). Nebelovy příhody vycházely ve formě krátkých komiksových stripů v časopisech Reflex a Respekt. V Ústí nad Labem vznikla podle komiksu divadelní hra a v roce 2011 natočil režisér Tomáš Luňák stejnojmenný celovečerní film.

Komiks[editovat | editovat zdroj]

Nádraží v Horní Lipové

Začátek příběhu je zasazen do železniční stanice a psychiatrické léčebny ve vsi Bílý Potok v Jeseníkách. Předobrazem pro malé nádraží byla Horní Lipová na trati Hanušovice - Jeseník, předobrazem pro psychiatrickou léčebnu byla patrně ta v obci Bílá Voda.[1] Výpravčího Nebela čas od času přepadá podivná mlha, ve které se mu zjevují výjevy z temné minulosti Čechů, Poláků a Němců na Jesenicku: osidlování pohraničí, obsazení Sudet, transporty Židů, divoký odsun nebo události 50. let, pobyt vojsk Varšavské smlouvy i raný kapitalismus. Kvůli halucinacím se výpravčí dostává do léčebny. Křivdy z minulosti si v sobě nese i tajemný vrah Němý, toužící po pomstě. V druhém dílu se Nebel dostává mezi bezdomovce na Hlavním nádraží v Praze, kde potkává svou osudovou lásku, toaletářku Květu. Osudy hrdinů se završují ve třetím díle.

Pro výtvarný styl Jaromíra Švejdíka je typická černobílá kresba, ostré kontury a protiklady světla a stínu. Místy má komiks detailnost upravených fotografií, jiné obrazy jsou linorytecky stylizovány.[2] Po grafické stránce je komiks srovnáván s dílem Franka Millera (Sin City) nebo Mika Mignoly (Hellboy), některé výjevy odkazují i k XIII Williama Vanceho.[1] Sám Jaromír 99 spatřuje největší inspiraci v kreslířském stylu argentinského výtvarníka Josého Antonia Muñoza.[3]

Autoři komiksu: Jaromír Švejdík (vlevo) a Jaroslav Rudiš

Trilogii následovaly dvě série samostatných komiksových stripů. První série vycházela od roku 2005 v kulturní příloze Reflexu EX, od počátku roku 2008 se Nebel objevoval v Respektu. Stripy glosovaly aktuální dění ve společnosti i politice. Stripy pro Reflex vyšly v roce 2008 souborně pod názvem Na trati[4] a v roce 2013 německy jako Leben nach Fahrplan.

Před parlamentními volbami v roce 2006 se autoři Aloise Nebela zapojili spolu s dalšími českými komiksovými tvůrci do internetového projektu Hele... vol! Návštěvníci stránek projektu mohli doplnit originální strip o vlastní text týkající se politiky a hodnotit výtvory ostatních.[5][6]

Film[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Alois Nebel (film).

Nápad natočit podle osudů Aloise Nebela film se zrodil krátce po vydání komiksu, tvůrci ale odmítli, aby se jednalo o klasický hraný snímek. Nakonec vznikl v režii Tomáše Luňáka film využívající animační techniky rotoskopie. Filmaři nejprve natočili klasické hrané scény, ty byly následně políčko po políčku obkresleny. Film měl světovou premiéru na festivalu v Benátkách. Titulní roli ztvárnil Miroslav Krobot.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Komiks.cz. www.komiks.cz [online]. [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. 
  2. Když komiks staví na hlavním nádraží. iDNES.cz [online]. 2004-06-16 [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. 
  3. ROZHOVORY: Jaromír Švejdík - Pocit Sudeťáka nosím s sebou. musicserver.cz [online]. [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. 
  4. Zlaté sudeťácké ručičky aneb Nebel stále Na trati. Aktuálně.cz [online]. 2008-12-17 [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. (česky) 
  5. Archiv projektu helevol.cz. www.helevol.cz [online]. [cit. 2011-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-09. 
  6. Archivovaná kopie. zkrat.comx.cz [online]. [cit. 2011-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-16. 
  7. TELEVIZE, Česká. Jaromír Švejdík: Největším oříškem byla Tereza Voříšková. ČT24 [online]. [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOELTZSCH, Ines; MAKARSKA, Renata. Krajiny Paměti. Alois Nebel a aura Sudet. Překlad Iveta Coufalová. Dějiny a současnost. Roč. XXXVI, čís. 3/2014, s. 10–14. ISSN 0418-5129. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]