Aliance čtyř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Aliance čtyř nebo čtyřspolek (anglicky Quadruple Alliance) z roku 1813 byla dohoda mezi čtyřmi evropskými velmocemi Spojeným královstvím, Ruskem, Pruskem a Rakouskem. Jejím cílem bylo řešit následky napoleonských válek a vytvořit vojenskou alianci proti Napoleonovým výbojům. Obnovena byla smlouvou podepsanou v Paříži dne 20. listopadu 1815. Přijetím Francie na kongresu v Cáchách v roce 1818 se z ní stala aliance pěti (Quintuple Alliance).

Základním cílem této smlouvy bylo nastolit mír a rovnováhu sil v Evropě. Čtyři tehdejší vojenské a politické mocnosti se dohodly poprvé v historii na uskutečňování principu non-intervence. Ten se realizoval během Belgické revoluce v roce 1830, kdy se Francouzská armáda zastavila na hranicích Belgie a velmoci zvolily postup nevměšování mezi belgické a nizozemské vojenské síly.

Jedním z důležitých aktérů a vyjednavačem tohoto procesu byl Charles Maurice de Talleyrand-Périgord, který ji také jménem Francie v roce 1830 znovu potvrdil i podepsal. Tím se završil delší kontinuální proces změny politiky násilí na politiku vyjednávání a zachovávání míru mezi zúčastněnými signatáři až do období Krymské války.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quadruplealliance (1813) na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]