Přeskočit na obsah

Alexej Leonťjev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alexej Leonťjev
Narození5.jul. / 18. února 1903greg. nebo 18. února 1903
Moskva
Úmrtí21. ledna 1979 (ve věku 75 let)
Moskva
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníKuncevský hřbitov
Alma materFaculty of Social Sciences of Moscow State University
Povolánípsycholog, akademik, spisovatel literatury faktu a filozof
ZaměstnavatelLomonosovova univerzita
OceněníLeninova cena
Řád rudého praporu práce
honorary doctor of the Eötvös Loránd University
Leninův řád
Ushinsky Medal
… více na Wikidatech
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svazu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alexej Nikolajevič Leonťjev, rusky Алексе́й Никола́евич Лео́нтьев (18. února 1903, Moskva21. ledna 1979, Moskva) byl sovětský psycholog ruské národnosti. Představitel vývojové psychologie. Žák Lva Vygotského, jehož kulturně-historickou psychologii pozvolna opouštěl ve prospěch osobité "teorie aktivity"[1], která se, po Leonťjevově příchodu na katedru psychologie Lomonosovovy univerzity (od roku 1966 rektorem nově vzniklé Fakulty psychologie), stala nejvlivnějším směrem v sovětské psychologii. Teorie aktivity je založena na tom, že každá lidská činnost se hodnotí na třech úrovních, které jsou podle Leonťjeva u jiných psychologických škol směšovány (1. činnost a její motivy, 2. akce a cíle, 3. operace a jejich prostředky).

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Психологические вопросы сознательности учения (1947)
  • Деятельность. Сознание. Личность (1977)
  • Воля (1978)
  • Проблема деятельности в истории советской психологии (1986)
  • Лекции по общей психологии (2000)

České překlady

[editovat | editovat zdroj]
  • Rozumový vývoj dítěte, Praha, Dědictví Komenského 1951.
  • Reforma školy a úkoly psychologie, Praha, Výzkumný ústav pedagogický 1959
  • Problémy psychického vývoje, Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1966.
  • Činnost, vědomí, osobnost, Praha, Svboboda 1978.
  • Myšlenkové procesy při osvojování cizích jazyků: řízení procesu osvojování cizího jazyka (výběr ze statí), České Budějovice, Krajský pedagogický ústav 1981
  1. Archivovaná kopie. www.igs.net [online]. [cit. 2014-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-21. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Veer, R.v.D. and Valsiner, J. Understanding Vygotsky: a quest for synthesis. Oxford: Blackwell, 1991.
  • Yasnitsky, A. (2011). Vygotsky Circle as a Personal Network of Scholars: Restoring Connections Between People and Ideas. Integrative Psychological and Behavioral Science

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]