Alexandros Papagos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alexandros Papagos
Alexandros Papagos, 1954.jpg
Narození9. prosince 1883
Athény
Úmrtí4. října 1955 (ve věku 71 let)
Athény
Alma materKrálovská vojenská akademie
Varvakeio
Povolánípolitik a voják
Oceněnírytíř velkokříže Řádu britského impéria
Válečný kříž 1939–1945
Řád čestné legie
velkokříž Řádu věže a meče
Vojenská medaile
… více na Wikidatech
Politická stranaŘecké sjednocení
DětiLeonidas Papagos
RodičeLeonidas Papagos
FunkceChief of the Hellenic Army General Staff (1936–1940)
Chief of the Hellenic National Defence General Staff (1950–1951)
member of the Hellenic Parliament
premiér Řecka
PodpisAlexandros Papagos – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandros Papagos (řecky Αλέξανδρος Παπάγος, 9. prosince 18834. října 1955) byl řecký politik a polní maršál, který vedl řeckou armádu ve druhé světové válce proti mocnostem Osy a později ještě koncem řecké občanské války. V květnu 1951 vystoupil z armády, aby se angažoval v politice. Založil politickou stranu Řecké sjednocení, s kterou vyhrál volby v září 1951. Athénské předměstí Papagou, kde se nachází řecké ministerstvo obrany, je pojmenováno po něm. Je nejznámějším řeckým armádním velitelem druhé světové války.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Aténách v roce 1883. Jeho otec byl generálmajor Leonidas Papagos.

V roce 1902 vstoupil do Bruselské vojenské akademie. Oženil se s Marii Kallinskiou, dcerou generála Andrease Kallinskis-Roïdis. V roce 1911 byl povýšen na nadporučíka a účastnil se válek na Balkáně v letech 1912–13. V roce 1913 byl povýšen na kapitána. Po skončení balkánských válek sloužil v 1. jezdeckého pluku a III. armádním sboru. V roce 1916 byl povýšen na majora a v roce 1916 byl jmenován náčelníkem štábu obrněné brigády.

Dne 10. října 1935, spolu s viceadmirálem Dimitriem Oikonomou a Georgiem Reppasem, svrhli vládu Panagise Tsaldarise a Papagos se stal ministrem pro vojenské záležitosti v novém kabinetu Georgia Kondylise, který okamžitě prohlásil, že obnoví řeckou monarchii.

Dne 5. března 1936 byl jmenován generálním inspektorem armády a svůj post držel do 31. července. Další den byl povýšen na náčelníka generálního štábu armády. Během následujících let se v této funkci aktivně snažil reorganizovat armádu pro očekávanou válku.

Při vypuknutí řecko-italské války (italským útokem) dne 28. října 1940 se stal velitelem armády a post si udržel až do kapitulace řeckých ozbrojených sil po německé invazi do Řecka v dubnu 1941. Papagos režíroval řecké operace proti Itálii podél řecko-albánské hranice. Řecká armáda pod jeho velením 8. listopadu Italy zastavila a donutila je stáhnout se hluboko do Albánie (mezi 18. listopadem a 23. prosincem). Úspěchy řecké armády proti papírově silnějšímu nepříteli mu přinesly obdiv a slávu doma i mezi Spojenci. I druhá italská útočná vlna mezi 9. a 16. březnem 1941 byla odražena.

Přesto se Papagos rozhodl zachovat většinu řecké armády na albánském pomezí, namísto posílení severovýchodní obranné linie proti Bulharsku. Při německé invazi z této strany zahájené 6. dubna 1941 se Řekové v Makedonii zuřivě bránili útokům na Metaxasovu linii, ale byli nepřítelem přemoženi. Brzy potom i řecká epirská armáda kapitulovala a 23. dubna uprchla řecká vláda na Krétu.

Papagos zůstal v okupovaném Řecku a v červenci 1943 byl zatčen německými okupačními orgány a převezen do Německa jako rukojmí. Na konci dubna 1945 byl převezen do Tyrolska spolu s asi 140 dalších prominentními vězni z koncentračního tábora Dachau. Byl osvobozen Pátou americkou armádou dne 5. května 1945.

V lednu 1949 byl znovu jmenován velitelem v probíhající řecké občanské válce. Jako odměnu za jeho služby mu byl 28. října 1949 udělen titul Maršál (Stratarches) a vrchním velitelem byl až do roku 1951.

Od roku 1951 se angažoval v politice. Založil stranu Řecké sjednocení (Ελληνικός Συναγερμός)[1], po vzoru De Gaulla, a vyhrál v září volby s 36,53 procenty hlasů, z velké části díky své osobní popularitě, protože byl silný a odhodlaný vůdce, a také díky porážce komunistů v občanské válce, která byla připisována z velké části jeho vedení.

Alexandros Papagos zemřel ve funkci předsedy vlády Řecka roku 1955.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GRMELA, Tomáš. Z. Vasilise Vasilikose: srovnání literární předlohy a filmové adaptace. Brno, 2013 [cit. 2015-11-04]. 41 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta - Ústav klasických studií. Vedoucí práce Tereza Keslová. s. 10. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]