Alex Beran
| Alexander Beran | |
|---|---|
| Narození | 22. července 1923 Liberec  Československo |
| Úmrtí | 27. května 2019 (ve věku 95 let) Liberec Česko |
| Povolání | malíř, grafik a kreslíř |
| Podpis |  |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alex Beran (22. července 1923 Liberec – 27. května 2019 Liberec) byl český malíř, kreslíř[1] a grafik.[2] Narodil se v severočeském Liberci. Zde se v ateliéru svého otce Jaro Berana seznámil s uměním. Po ukončení studia na gymnáziu studoval malířství na Baťově škole umění ve Zlíně pod vedením Eduarda Miléna a Jana Sládka. Ve svém mírně abstraktním díle zobrazoval přírodu, ale i lidi. Jeho díla byla vystavována v Čechách i v zahraničí.[1] Vedle komorních děl se podílel i na grafických pracích pro nakladatelství a některé jeho výtvory se dostaly i do veřejného prostoru.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Alex Beran byl synem libereckého malíře a grafika Jaro Berana, v jehož dílně začínal s prvními výtvarnými pokusy. V letech 1934–1938 studoval na libereckém gymnáziu. Roku 1938 se s rodiči přestěhoval do Nymburka. Poté pokračoval na gymnáziu v Nymburce a následně v letech 1939–1943 studoval malířství na Baťově škole umění ve Zlíně u Eduarda Miléna a Jana Sládka. Roku 1945 byl nasazen na zákopech v Napajedlech, odešel do Nymburka a v roce 1946 se vrátil do Liberce. Od 1948 žil v Liberci, kde tvořil. Byl členem Svazu československých výtvarných umělců.[3]
Díla
[editovat | editovat zdroj]Ve svém díle se zabýval malbou, kresbou a grafikou. Námětem mu byl jak člověk, tak krajina, zejména pak Jizerské hory.[1] Tvořil jak díla komorní, tak pro architekturu, věnoval se i knižní grafice. Mezi komorní tvorbu například patří díla ve sbírce Oblastní galerie Liberec Třináctiletá (olej na překližce, 1946), Bez ženy (olej na kartonu, 1956);[4] dále suché jehly Znamení lesa (barevná suchá jehla, 1971),[5] Máchovská variace (1986), Čtyři kompozice (1987) či Kompozice s kameny (1989).[6] Pro architekturu vytvořil kovový reliéf v ústeckém hotelu Interhotel Bohemia (1968)[7] či barevnou betonovou stěnu prodejny v Liberci.[1] Jako grafik se podílel na knihách Jakub Arbes a Česká lípa (Severočeské krajské nakladatelství (SKN), 1964),[8] Poklady liberecké galerie (SKN, 1964)[9] či Liberec (Městský národní výbor Liberec, 1966).[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d MALÝ, Zbyšek; MALÁ, Alena. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1997. ISBN 978-80-86171-35-7. S. 142.
- ↑ Alex Beran | abart. en.isabart.org [online]. [cit. 2022-01-20]. Dostupné online.
- ↑ ADMIN. Beran Alex [online]. 2020-10-08 [cit. 2022-01-20]. Dostupné online.
- ↑ České malířství XX. století ze sbírek Oblastní galerie v Liberci. [s.l.]: Severočeské nakladatelství, 1974. S. 36.
- ↑ ČUBRDA, Zdeněk. Severočeská grafika. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1985. S. 118–119.
- ↑ Současná grafika Liberecka. Liberec: Oblastní galerie Liberec, 1991. ISBN 80-85050-06-4. S. 6.
- ↑ plastiky – Mírové nám., Ústí nad Labem – Mozaiky [online]. [cit. 2022-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Jakub Arbes a Česká Lípa. Liberec: Severočeské krajské nakladatelství, 1964.
- ↑ VINTER, Vlastimil. Poklady liberecké galerie. Liberec: Severočeské krajské nakladatelství, 1964.
- ↑ ČÁSLAVA, Jan. Liberec. Liberec: Městský národní výbor Liberec, 1966.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MALÝ, Zbyšek; MALÁ, Alena. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1997. S. 142.
- Současná grafika Liberecka. Liberec: Oblastní galerie Liberec, 1991. S. 6.
