Aleksandar Tišma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Aleksandar Tišma
Narození16. ledna 1924
Horgoš
Úmrtí16. února 2003 (ve věku 79 let)
Novi Sad
Povoláníspisovatel, scenárista, překladatel, lektor, novinář a básník
Alma materFakulta jazyků Bělehradské univerzity
OceněníBranko's Award (1956)
Literární cena NIN (1976)
Andrićova cena (1978)
Rakouská státní cena za evropskou literaturu (1995)
Lipská knižní cena (1996)
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aleksandar Tišma (16. ledna 1924, Horgoš15. února 2003) byl srbský spisovatel, autor románů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Tišma se narodil v obci Horgoš u města Kanjiža na hranicích Srbska a Maďarska. Jeho otec byl srbské národnosti, matka byla židovského původu a mluvila maďarsky. Tišma nejdříve studoval na střední škole v městě Novi Sad. Během 2. světové války studoval ekonomii s francouzským jazykem a literaturou v Budapešti. Nakonec však vystudoval germanistiku na filozofické fakultě na Bělehradské univerzitě. Mezi lety 1945–1949 se živil jako novinář, psal pro Slobodnou Vojvodinu a Borbu. Poté pracoval jako editor a redaktor Matice srbské, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1982.

V roce 1979 se stal dopisovatelem Vojvodské akademie věd a umění (VANU) a na stálého člena povýšil o pět let později. Následně se rovněž stal členem Srbské akademie věd a umění (SANU). Od roku 2002 byl taktéž členem Akademie umění (Akademie der Künste) v Berlíně.

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Tišmova práce se tematicky zaměřovala na hledání svobody lidstva a na obtíže, se kterými se lidé na své cestě životem setkávají - utrpení, násilí, pocity zděšení či viny. Jeho dílo je společně s autory Czesławem Miłoszem, Danilem Kišem a György Konrádem někdy klasifikováno jako součást typické středoevropské literatury – temné, hloubavé, přesto humanitní a provokující k přemýšlení.

V politických záležitostech Tišma často veřejně podporoval srbská pro-demokratická hnutí a jednal v jejich prospěch, přesto se on sám nikdy otevřeně k žádné politické organizaci nepřipojil. V roce 1993 v rámci rostoucí národnostní hysterie v zemi jako projev nesouhlasu s režimem Slobodana Miloševiće opustil Tišma Srbsko a rozhodl se žít v dobrovolném exilu ve Francii až do roku 1996. Zemřel v roce 2003 ve svých 79 letech v městě svých studií, Novém Sadu.

Tišmova práce byla přeložena do 17 jazyků. Za svou práci obdržel řadu cen, například v roce 1977 Srbskou literární cenu za nejlepší román roku (NIN–ova nagrada) za román Upotreba čoveka (česky Použití člověka, vyd. v Odeonu r. 1985, přel. Josef Hlavnička[1]) dále např. Rakouskou státní cenu za evropskou literaturu (Österreichischer Staatspreis für Europäische Literatur) v roce 1995.

Tišma rovněž překládal práce německých a maďarských spisovatelů do srbštiny, z významných děl lze jmenovat román Imreho Kertésze Sorstalanság z roku 1975 (česky Člověk bez osudu vyd. Academia v roce 2009, v překladu Kateřiny Pošové[2]).

Spisy[editovat | editovat zdroj]

Básně[editovat | editovat zdroj]

  • Naseljeni svet
  • Krčma

Povídky[editovat | editovat zdroj]

  • Krivice
  • Nasilje
  • Mrtvi ugao
  • Povratak miru
  • Škola bezbožništva (1978, česky: Čtyři etudy o člověku, Odeon 1983[3])
  • Hiljadu i druga noć

Romány[editovat | editovat zdroj]

  • Za crnom devojkom
  • Knjiga o Blamu
  • Upotreba čoveka (1976, česky: Použití člověka, Odeon 1985[1])
  • Begunci
  • Kapo (slovensky: Kápo, 2002[4])
  • Vere i zavere
  • Široka vrata
  • Koje volimo

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Použití člověka - Aleksandar Tišma | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2017-04-18]. Dostupné online. 
  2. Člověk bez osudu - Imre Kertész | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2017-04-18]. Dostupné online. 
  3. Čtyři etudy o člověku - Aleksandar Tišma | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2017-04-18]. Dostupné online. 
  4. Kápo - Aleksandar Tišma | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2017-04-18]. Dostupné online.