György Konrád
| György Konrád | |
|---|---|
 | |
| Narození | 2. dubna 1933 Debrecín |
| Úmrtí | 13. září 2019 (ve věku 86 let) Budapešť |
| Místo pohřbení | Farkasrét Jewish cemetery |
| Povolání | spisovatel, esejista, sociolog a novinář |
| Alma mater | Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (do 1956) |
| Ocenění | Herderova cena (1984) Prix Européen de l'Essai Charles Veillon (1985) Preis der SWR-Bestenliste (1986) čestný doktor Antverpské univerzity (1988) Kossuthova cena (1990) … více na Wikidatech |
| Politická příslušnost | Svaz svobodných demokratů |
| Příbuzní | Eva Konrad Hawkins (sourozenec) |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
György Konrád (2. dubna 1933, Berettyóújfalu, nedaleko Debrecína, Maďarsko – 13. září 2019, Budapešť[1]) byl maďarský spisovatel.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Koncem druhé světové války utekl společně se svými sourozenci z rodného kraje do Budapešti, kde se ukrývali před nacisty, aby se vyhnuli deportaci do Osvětimi, byli totiž ze židovské rodiny.
Po válce studoval maďarštinu a graduoval v roce 1956. V tomtéž roce probíhalo v Maďarsku protikomunistické povstání a on vstoupil do národní gardy. Po porážce povstání se věnoval práci na poli sociologie. V roce 1969 vyšel jeho první román Kurátor. Později se dostal do konfliktu se státní mocí publikováním kritické filozofické studie Cesta inteligence k třídní moci (1974). Po uveřejnění románu Zakladatel města (1977) mu bylo v Maďarsku zakázáno publikovat, stáhl se tedy z veřejnosti, cestoval a jeho román Spoluviník vyšel v Maďarsku jen v samizdatu. V roce 1988 se podílel na založení politické strany Svaz svobodných demokratů. Po porážce komunismu vydal román Kamenné hodiny (1994). Mezi lety 1990–1993 byl prezidentem Mezinárodního PEN klubu. V letech 1993–1997 pracoval jako prezident Akademie umění v Berlíně. Byl dekorován mnoha cenami za literaturu a boj za lidská práva.
Dílo v českém a slovenském jazyce[editovat | editovat zdroj]
- KONRÁD, György. Spoluviník. [s.l.]: Index, 1985. 330 s.
- KONRÁD, György. Hon a útěk: výběr esejů z let 1989-1994. [s.l.]: Kalligram, 1995. 326 s. ISBN 80-7149-090-3. (slovensky)
- KONRÁD, György. Masky sa vracajú : výber z esejí. [s.l.]: Kalligram, 1995. 224 s. ISBN 80-7149-057-1. (slovensky)
- KONRÁD, György. Kurátor / Zakladatel města. [s.l.]: Doplněk, 1996. 272 s. ISBN 80-85765-68-3.
- KONRÁD, György. Paměti: Odjezd a návrat. Nahoře pod zatmělým sluncem. [s.l.]: Academia, 2018. 516 s. ISBN 978-80-200-2820-4.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zemřel György Konrád, zakázaný spisovatel a bojovník za lidská práva. ČT24 [online]. 2019-09-13 [cit. 2019-09-16]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu György Konrád na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je György Konrád
- Oficiální stránky
- Heslo 'Gyorgy Konrád' na stránce Databazeknih.cz
