Agora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o shromaždišti uprostřed starověkého města. Další významy jsou uvedeny v článku Agora (rozcestník).
Agora v Athénách

Agora (řecky αγορά, u Homéra lidové shromáždění a odtud i shromaždiště) znamená shromaždiště uprostřed starověkého města, kde se odehrával veřejný život. Původně jen volné místo, kde se konaly trhy (zejména dopoledne), ale hlavně shromáždiště svobodných občanů, nezbytná součást starověkých řeckých poleis - městských států. Zde se konaly veřejné bohoslužby, vojenská cvičení, vyhlašovala se rozhodnutí panovníka nebo rady. Později se kolem agory stavěly důležité veřejné budovy jako městská rada (búleutérion) a prytaneion, chrámy a v bohatých městech lázně, honosná sloupořadí (stoa), která poskytovala stín a chránila proti dešti.

Svobodný občan je ten, kdo může většinu času trávit na (politické) agoře a věnovat se tak záležitostem obce. Aristotelés v Politice zastává názor, že veřejná (politická) agora jako shromaždiště občanů musí být oddělena od tržiště, kde se obchoduje. U tržiště má být i úřad dozoru nad trhem a další úřady.[1] V Athénách na agoře působili úředníci zvaní agoránomové, kteří dohlíželi, aby zboží na tržišti bylo čisté a neporušené. Kromě toho vybírali poplatky od cizích obchodníků za povolení k prodeji zboží.[2] Ve starší době také dbali o dodržování stanovených měr a vah a provinilcům ukládali pokuty.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První agory se objevují v 8. století př. n. l. Nejznámější na světě je agora v Athénách. Agora ve Smyrně (dnešní Izmir) je jedna z nejlépe zachovaných. Největší zachovaná agora (196 x 164 m) je v maloasijském městě Milétu.[4]

Ve starověkém Římě plnilo podobnou funkci fórum a ve středověkých městech náměstí. Také zde byly obě funkce často odděleny, například jako „horní“ a „dolní“ náměstí.

Od slova agora je odvozeno například slovo agorafobie, čili strach z otevřených prostranství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Agora na anglické Wikipedii a Agora na německé Wikipedii.

  1. Aristotelés, Politika 1321b.
  2. BAHNÍK, Václav, et kol. Slovník antické kultury. Praha : Svoboda, 1974.  
  3. MAREK, Václav; OLIVA, Pavel; CHARVÁT, Petr. Encyklopedie Dějin starověku. Praha : Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-201-8.  
  4. BAHNÍK, Václav, et kol. Slovník antické kultury. Praha : Svoboda, 1974.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Encyklopedie antiky. Praha: Academia 1973. Heslo Agora, str. 37
  • Ottův slovník naučný, heslo Agora. Sv. 1, str. 457

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]